Žák se dostal k údajům, přes které se jedna z učitelek jeho základní školy přihlašuje do počítače a do online známkovacího systému. Svým spolužákům pak chlapec z Prahy jako vtip rozdal hned několik desítek pětek.
Co může znít jako vtip, je situace, se kterou se školy setkávají čím dál častěji. „Setkal jsem se s tím už mnohokrát. Na jedné škole si třeba děti koupily speciální zařízení, takzvaný keylogger. To je něco jako speciální USB redukce, kterou strčíte mezi počítač a klávesnici a která zaznamenává vše, co se napíše,“ popsal Pavel Matějíček, lektor IT bezpečnosti a etický hacker, který školám pomáhá se zabezpečením kybernetických systémů.
Zaplať, napíšu tvé jméno na tabuli. Živá vysílání tahají z dětí peníze |
Tímto způsobem děti získaly uživatelské jméno a heslo jedné z učitelek. Následně její přihlašovací údaje využily právě k tomu, aby si měnily známky, omlouvaly absence a podobně
„Nutno říci, že tyto věci se dějí poměrně často a ne vždy se na ně přijde,“ dodal Matějíček. Žáci se dokonce podle něj aktivně zajímají, jak by takové věci udělat a ptají se jej na to na sociálních sítích.
Že se takové případy objevují, potvrzuje i Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol. „Je to všechno o lidech. Pokud někdo prozradí přístupové údaje někomu ze žáků, pokud někdo nechá v učebně bez dozoru svůj počítač, který je přihlášen do systému, … Těch rizik je celá řada,“ uvedl.
Učitelé terčem kyberšikany a viry jako brigáda
Nejde o jediný problém, který školy pozorují v souvislosti s tím, že děti umí s technologiemi pracovat mnohdy lépe než jejich vyučující. Jak Matějíček upozorňuje, výjimkou není ani šikana či kyberšikana. „Učitelé jsou dehonestováni kvůli tomu, že nerozumí digitálním technologiím a neumí je používat. Viděli jsme to například v době epidemie covidu a s tím spojené distanční výuky,“ popsal.
Poukázal přitom na případy, kdy žáci učiteli při online hodinách třeba vypínali mikrofon, nebo je dokonce vyhazovali z videohovorů. „Je to poměrně široké téma, učitelé bohužel často nemají čas ani chuť se s moderními technologiemi naučit,“ řekl.
Se šikanou si neví rady nejen polovina dětí, ale ani třetina učitelů |
S tím souhlasí i Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, „Obecně toho mnohdy umí žáci na základních školách i studenti na středních školách mnohem, mnohem více, než jejich učitelé. Většinou se to však nenaučili zásluhou formálního vzdělávání, ale spíše toho neformálního,“ řekl.
Dodává, že pokud jsou učitelé rozumní, tyto dovednosti svých žáků a studentů využijí ve prospěch svůj i dalších žáků či studentů. Pokud nechtějí přiznat své nedostatky, tak škodí nejen sobě.
MalwareMalware, ve zkratce, je škodlivý program, jenž v počítači oběti provádí činnost, se kterou uživatel nesouhlasí nebo by s ní nesouhlasil, kdyby o ní věděl. Kyberzločinci jej často využívají například k získávání dat uživatelů, jako jsou finanční data, zdravotní záznamy, osobní e-maily a hesla. |
Problém se netýká jen škol. Děti mohou na internetu škodit i ve svém volném čase. Třeba na komunikační platformě Discord existuje komunita, ve které nezletilí vytvářejí, směňují a šíří malware. A to včetně vyděračského ransomwaru a různých typů programů ke krádeži dat či nelegální těžbě kryptoměn. S jeho pomocí si pak třeba přivydělávají.
„Hacknout někoho se může zdát jako zábava, což je důvod, proč jsou tyto komunity pro děti a mládež tak atraktivní. Nástroje pro tvorbu malwaru nabízí snadný a levný způsob, jak se někomu nabourat do zařízení a pak se tím chlubit kamarádům. V některých případech si děti mohou také vydělat peníze, buď šířením ransomwaru, těžbou kryptoměn nebo prodejem kradených uživatelských dat,“ vysvětlil Jan Holman z antivirové společnosti Avast. Celá věc přitom může být trestná.
Pomáhají bývalí studenti
Školy si každopádně s těmito dětmi mnohdy neví rady. Podle Matějíčka se učitelé o problematiku zajímají většinou spíše individuálně a bez podpory škol. „Často ještě vídám situace, kdy školního IT pracovníka dělá nad rámec svého úvazku tělocvikář/matikář. Jako jediný chlap v budově to dostal na starost, i když jeho znalosti IT, administrace sítě a dalších věcí jsou obvykle mizivé,“ připustil.
Jindy školy sice někoho na IT mají, zvládá ale jen udržovat všechny systémy v provozu, kyberbezpečnost tak už neřeší. „Těžko generalizovat, nicméně určitě se dá říci, že ve školství chybí peníze a samozřejmě také lidské zdroje,“ podotkl.
S tím souhlasí i Sáblík. „Školy jsou buď odkázány na pomoc někoho z učitelů, který ale často nemá potřebné kompetence z oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo na pomoc firem. Někdy jim pomáhají i jejich absolventi, co se vyznají v IT. Peníze jsou jistě jeden problém, nedostatek odborníků pak problém druhý. Myslím si, že zabezpečení škol je mnohde minimálně problematické,“ míní.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvádí, že se tématu dlouhodobě věnuje. „Ve spolupráci s NÚKIB jsme například na počátku roku 2022 vydali kurz pro učitele s názvem Dávej kyber, který řeší toto téma z pohledu učitele a z pohledu chování žáků ve třídě,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Kromě toho podle ní resort spolupracuje i s ministerstvem vnitra na prevenci kyberkriminality, poskytuje také peníze na rozvoj digitálních kompetencí učitelů.
