Vyplývá to z analýzy stavu učitelské profese, kterou zpracovalo ministerstvo školství na základě odpovědí od ředitelů všech mateřských, základních i středních škol v Česku.
A to navíc české školství v příštích letech čeká mohutná vlna odchodů do důchodu. „Průměrný věk u nedostatkových aprobací je alarmující, například u učitelů odborných předmětů na středních školách nebo u fyzikářů se už přehoupl přes padesátku,“ okomentoval ministr školství Robert Plaga (ANO).
Ředitelé škol odhadují, že jen v příštím roce přijdou o 6,4 procenta učitelského sboru. Těch, kteří je mohou nahradit, je v některých regionech povážlivě málo. Nejhůř je na tom Karlovarský kraj, kde se uvolní přes 80 míst, ucházet se o ně ale bude jen čtyřicítka zájemců.
Co a kde učí nejstarší učitelé
Chybí generace čtyřicátníků
Učitelé stárnou už celé desetiletí, kdy z absolventů pedagogických fakult do školství nastoupil jen každý třetí, a navíc mnoho z nich po pár letech ze škol odešlo. Důsledkem je zejména velmi slabé zastoupení učitelů ve věku kolem 40 let.
Navíc jsou nyní na základních školách silnější ročníky žáků, a tak míst učitelů přibylo. Ředitelé, kteří na místo neseženou plně kvalifikovaného učitele, si vypomáhají zaměstnáváním lidi bez pedagogického vzdělání.
To mohou udělat jen tehdy, pokud prokážou, že se jim místo učitele nepodařilo obsadit kvalifikovaným pracovníkem. V Karlovarském kraji je to přesně každý osmý učitel, v přeplněných školách v Praze a jejím okolí zhruba každý desátý kantor.
Ještě horší to bude, až se tato populační vlna přelije na střední školy, kde se neodvratně setká s učitelskými sbory na hraně důchodu. Rekordmani jsou v tomto ohledu učitelé strojnictví, jejich průměrný věk dosáhl 55 let. Ale přes padesátku se přehoupl i průměrný věk středoškolských učitelů fyziky, matematiky, informačních technologií nebo ekonomiky.
„Nám v příštích pěti letech odejde do důchodu šest až sedm učitelů odborných předmětů, všechno dobří kantoři,“ říká Jan Mareš, ředitel Střední odborné školy energetické a stavební v Chomutově.
Pomoci mají lidé z praxe
Pokud chce takového učitele nahradit, musí se snažit. „Občas se zeptá učitel všeobecného předmětu, jestli bychom ho nezaměstnali, učitele pro odborné předměty ale musíme sami oslovovat,“ popisuje situaci Mareš. Dvě uvolněná místa z poslední doby zaplnil lidmi z praxe, bývalými absolventy školy. „Oba se stěhovali zpátky na Chomutovsko a naši nabídku přijali,“ dodává.
Plaga chce takovým snahám dát zelenou. Příští týden předloží vládě novelu zákona o vysokoškolských pracovnících, kterou chce školám usnadnit zaměstnávání lidí z praxe, kteří nemají pedagogické vzdělání.
Potřebnou kvalifikaci by si měli doplnit do tří let, ve škole by jim měl dva roky pomáhat zkušený kolega. „Za současného stavu, který je dlouhodobě neřešený a neutěšený, je to nutný krok, ale vnímám to také jako riziko. Vezměte si, že byste podobným způsobem řešili nedostatek lékařů,“ říká děkan Pedagogické fakulty Západočeské univerzity Miroslav Randa.
Vzdělávání těchto lidí z praxe by si měly vzít na starost právě pedagogické fakulty. Ty nyní s ministerstvem pracují na tom, jak bude vypadat. V tuto chvíli žádná pravidla nastavena nejsou. Nároky, které jsou kladeny na ty, kdo si chtějí doplnit pedagogické vzdělání a začít učit, se liší škola od školy.
