Zakladatel PAQ Research a sociolog Daniel Prokop v rozhovoru nastiňuje, co je potřeba udělat, aby se mohla zlepšovat kromě vzdělávání i samotná výuka. Úkol číslo jedna? Systematicky sbírat data o školách a výsledcích dětí. „Tím si také stanovíme cíle, kterých chceme dosáhnout. A bude větší tlak na jejich naplnění. Vize, které teď ve školství máme, jsou příliš vágní,“ říká Prokop.
Česko o tom, jak si vedou jeho žáci, nic moc neví. Testuje se v několika ročnících, dělají se jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Ale nevíme, jak si konkrétní dítě stojí v průběhu vzdělávání. Proč je to problém?
Protože nejsme schopní vůbec ověřit, jestli to, co ve školství zavádíme, má nějaký efekt. Na asistenty pedagoga se dává osm miliard korun ročně, ale protože nemáme data o výsledcích dětí, nemáme čím a jak změřit, jestli pomáhají dost, nebo málo. Nebudeme znát ani dopad reforem vzdělávacích programů (osnov, pozn. red.) nebo omezení odkladů školní docházky. Chybí i odpovědnost za výsledky.
Jednou z nejúčinnějších intervencí ve škole je vyměnit horšího ředitele za nadprůměrného. Jenže my dnes ani nevíme, kteří ti ředitelé jsou opravdu dobří.
