„Já říkám ne, nedělejte to, do tří let se určuje 90 procent osobnosti, dítě potřebuje mámu a je nenahraditelná,“ vysvětluje pedagog Marek Hermann, proč petici adresovanou dnes už bývalé ministryni školství Kateřině Valachové se svým kolegou sestavil. Dvouleté děti podle něj jednoduše do školky nepatří.
Ne nepodstatnou část podpisů pod jeho petici přidaly učitelky mateřských škol, které se bojí toho, že se budou muset o dvouleté děti postarat za současných podmínek. To znamená ve třídách, kde se dvě starají o 28 předškoláčků.
„Ano, ministerstvo nám slibuje peníze na chůvy, nebo že budeme mít ve třídě méně dětí. To ale nebude stačit, navíc nevěřím tomu, že se to stihne a že bude například k dispozici dostatek vzdělaných chův,“ říká učitelka z jedné pražské mateřské školy, která si nepřála být jmenována.
Evropa je jinde
Otázka, zda dvouleté děti do školky patří, nebo ne, je specificky česká. Jen pár týdnů po tom, co se pod peticí, která by před nimi ráda dveře do školky zavřela, začaly objevovat první podpisy, uveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) svou zprávu o kvalitě předškolního vzdělávání.
Potvrzuje, že většina českých dětí zůstává doma minimálně do tří let věku. A konstatuje, že v tom je Česká republika vedle takových zemí, jako je Slovensko nebo Maďarsko, v evropských podmínkách naprostý unikát. V Evropské unii chodí do institucí, které se o předškolní děti starají, v průměru třetina dětí mladších tří let. V České republice je to méně než deset procent.
Novela školského zákona, proti které brojí psychologové i učitelky ze školek, má ambici přiblížit v tomto ohledu Česko k Evropě. Ministerstvo školství v této diskusi nestojí samo proti všem.
Rodiny s malými dětmi jsou v Česku nejvíce ohroženy chudobou. A přispívá k tomu i to, že mají jen omezené možnosti volby, jak zajistit péči o své malé dítě.
„Celý systém je nastavený tak, že volbu rodičů omezuje. Nejde jen o systém péče o předškolní děti, ale i dlouhou rodičovskou dovolenou, slevu na dani na nepracující manželku nebo vysoké zdanění částečných pracovních úvazků,“ říká sociolog Daniel Prokop z agentury Median.
Málo zkrácených úvazků
„Máme jednu z nejmenších nabídek práce na zkrácený úvazek. Využívá je necelých deset procent žen, průměr Evropské unie je přes třicet procent,“ říká Klára Kalíšková z think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Spočítala, že mimo jiné kvůli dlouhému a úplnému přerušení kontaktu s profesí přicházejí rodiče pečující o děti doživotně o jedno procento příjmů za každý rok, kdy s dětmi zůstanou doma.
Přitom právě práci na zkrácený úvazek, který by umožnil matkám nechávat nejen dvouleté děti ve školkách pouze několik hodin denně, považují psychologové za přijatelný kompromis mezi péčí v rodině a instituci.
Jenže zaměstnavatelé už dopředu očekávají, že matka po porodu zůstane s dítětem doma ne měsíce, ale roky. Místa ve školkách přitom v mnoha obcích chybí i pro tříleté děti, a to rodiče v plánování kariéry dále omezuje. S tím, že by se žena postupně začala vracet do zaměstnání nejprve prací z domova a pak na omezený počet hodin, se tak ani nepočítá. Podmínkou je podle Kalíškové nejprve změna mateřských škol. „Za současného stavu, kdy mají dvě učitelky na starosti 28 dětí, to nejde,“ říká.
Myslíte si, že je vhodné, aby dvouleté děti navštěvovaly školku?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 3. července 2017. Anketa je uzavřena.
