Návrh ministerstva školství, aby se na platy uklízeček, kuchařek, školníků nebo třeba účetních ve školách našly peníze v obecních a městských rozpočtech, narazil na kritiku. Nelíbí se nejen zřizovatelům, tedy nejčastěji obcím, ale také školským odborům. Odboráři žádají jeho stažení. Pokud by se do školské novely při projednávání ve Sněmovně dostal, hrozí předáci protesty.
„Nebudeme říkat, co budeme dělat, ale rozhodně to bude zvonit. Nemůžu vyloučit, že protestem bude stávka. Nejedná se o pár lidí, je to zásadní změna,“ uvedla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.
Na podporu požadavku spustil svaz ve středu petiční akci s názvem Vládo, neházej nepedagogy přes palubu! Odbory chtějí získat 10 tisíc podpisů do března, aby se uskutečnilo veřejné slyšení se zákonodárci.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sdělil, že podrobnosti k návrhu představí s ministrem financí příští týden. Uvedl, že změna má zlepšit podmínky škol a vyšší efektivita je cestou k lepšímu odměňování.
„Hrozí odchody i privatizace služeb“
Podle odborů je ve školách zhruba 69 tisíc míst nepedagogů, třeba kuchařek, školníků, IT pracovníků, ekonomů a správců laboratoří či dílen.
„Vnímáme nepedagogické pracovníky jako nedílnou součást podpůrného týmu škol a školských zařízení. Jsou podporou, která vytváří podmínky pro vzdělávání dětí. Převod, který koalice dohodla a schválila na podzim, povede k ohrožení kvality služeb,“ prohlásil šéf svazu František Dobšík. Podle něj návrhu nepředcházela analýza a převod financování ze státu se zřejmě dostane do školské novely dodatečně ve Sněmovně.
Buď nebude na chodníky, nebo na uklízečky ve školách, tepou starostové stát |
Většinu základních škol zřizují obce. Podle plánu by podpůrné profese měly hradit z rozpočtového určení daní, ne ze státního rozpočtu. Odboráři poukazují na to, že menší obce velké rozpočty nemají. Obávají se toho, že školy tak na neučitelské síly nebudou mít dost peněz a přijdou o ně. Předáci dodávají, že už nyní je kvůli nízkým výdělkům obtížné pracovníky najít a udržet.
S tím souhlasí i zástupci obcí. Například Sdružení místních samospráv na sociálních sítích uvedlo, že návrh může „vážně ohrozit kvalitu a stabilitu českého školství, zejména v menších obcích“. Podle sdružení hrozí, že se zvýší nerovnosti mezi školami v různých regionech, protože malé obce budou mít problém platy z vlastní kasy utáhnout.
„Školníci, kuchařky, uklízečky, účetní nebo správci IT – to jsou lidé, bez kterých by naše školy nemohly fungovat. Tito pracovníci jsou nepostradatelnou součástí podpory vzdělávacího procesu, a jejich budoucnost by neměla být závislá na horkou jehlou sestavených rozhodnutích bez dostatečných analýz a jasných pravidel. Hrozí odchody, snižování mezd nebo dokonce privatizace služeb, například školního stravování,“ uvedlo v prohlášení Sdružení místních samospráv.
Bude to efektivnější, tvrdí Bek
Ministr Bek uvedl, že podrobnosti k novému financování představí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) v příštím týdnu. „Chci ujistit všechny aktéry - od zaměstnanců škol přes jejich vedení a zřizovatele až po rodiče žáků – že tuto změnu připravujeme s cílem lépe přizpůsobit kvalitu nepedagogické práce potřebám jednotlivých škol a zároveň zlepšit pracovní podmínky pro nepedagogy. V diskusi o financování nepedagogů je ovšem třeba nepopírat realitu – i ve školství je cestou k lepšímu odměňování zaměstnanců vyšší efektivita. Tu mohou v tomto případě zajistit mnohem lépe zřizovatelé - obce a kraje - než stát,“ sdělil Bek.
Statisícům zaměstnanců státu se zvýší od ledna platy, rozhodla vláda |
Podle výzkumné agentury PAQ Reserarch je české školství rozdrobené. Mateřskou či základní školu zřizuje přes 3 500 obcí. Až 90 procent z nich má nejvýš dvě školy. „Sdílení byť jen rutinních procesů ušetří až 1,87 miliardy korun ročně. Úsporou lze zaplatit tým vedoucích pedagogických pracovníků, který bude podporovat rozvoj všech škol na daném území. Zřizovatelé tak díky novým kapacitám můžou být konečně odpovědní za kvalitu a rozvoj vzdělávání,“ uvedla agentura.
Zvládli bychom to, ale Stanjura tlačil, přiblížil Dobšík debatu o platech |
Podle Dobšíka postavení podpůrných profesí do budoucna řeší schválená strategie rozvoje školství do roku 2030, mělo by se tedy postupovat podle ní. Nový model by se měl připravit a ověřit. „Nevedl se žádný proces, to nám vadí,“ uzavřel Dobšík.
Školy naposledy stávkovaly v listopadu 2023, a to napříč Českem. I tehdy šlo o platy školníků, kuchařek, uklízeček a podobných profesí. Tehdy šlo o jejich nedostatečnou výši.
