"Dokument není závazný...." To tvrdili i o RVP potažmo ŠVP a jak to dopadlo! Nakonec ho musely přijmout všechny školy. A tehdy začala degenerace českého školství. Zase se vedou diskuse, ale o tom hlavním řeč stejně nebude. Dál už psát raději nebudu.....Souhlasím ovšem s tím, aby se neučily zbytečnosti. Těch je hodně. Je třeba stáhnout počet hodin, tj. zrušit tzv. zbytečné předměty, neučit zbytečně cizí jazyk ty žáky, kteří jeho výuku nemohou zvládnout. Vrátit do starých kolejí výuku pracovního vyučování, tj tzv." Pozemků a Dílen". Učit děti pracovat a mít z práce radost.Vychovat zase generaci řemeslníků a zemědělců. Vysvětlit rodičům, že každý nemusí mít maturitu a VŠ. Zdá se vám, že se někam vracím? Ano. K slušnosti a pořádku. A věřte, že to nemá nic společného se socialistickým školstvím. Je to nutnost. Protože nebude-li chtít nikdo dělat rukama, bude brzy hlad. Je třeba se vrátit k přírodě.....

Me to prijde docela rozumne. 90% uciva ze stredni a 80% z vysoke skoly jsem nikdy k nicemu nepotreboval. A to co by clovek ocekaval, ze se tam nauci, se na ukor jinych nesmyslu probralo nedostatecne. Ucit se napr. do posledniho detailu ceskou literaturu na ukor ceske gramatiky a pravopisu je holy nesmysl.

Dovoľte mi malú analógiu:

Predstavme si, že chodíme do autoškoly, ktorá by ale miesto vysvetľovania dopravných predpisov a praktických hodín šoférovania, preferovala učenie sa dopravy na jednotlivých uliciach naspamäť. Testy by vyzerali nejak takto:

vymenuj 5 jednosmieriek v Petržalke, urči dve najväčšie križovatky v Žiline, ktorý kruhový objazd na Slovensku má najväčší priemer? a pod.

Toto by samozrejme išlo na úkor inej výuky, napríklad praktického jazdenia. Boli by naozaj žiaci z takejto autoškoly najlepšie pripravený pustiť sa do premávky?

A pozor, ja netvrdím, že takéto vedomosti by boli na škodu, napríklad taxikárovi, ten sa asi nakoniec naučí všetky jednosmerky v meste. Ale musí sa to naozaj naučiť každý? Druhý extrém by zase bol, ak by sa šofér bez rozmyslu spoliehal len na navigáciu.

Slušnej žvást. Nejlepší by bylo děti nenechat cokoliv si zapamatovat, pouze je naučit říct "Nevím, neumím, neučili jsme se to." ale třeba v 15ti jazycích. Dobrý lak.

Scio a tím i Šteffl je jedna z nejhorších epizod degradace měření znalostí v dějinách České republiky. To máme vážně tak málo skutečných odborníků na pedagogiku, že se musí opakovaně jako odborník vyjadřovat člověk, který si postavil byznys na testování znalostí (to by nevadilo) spojený s kurzy, jak v jeho - jistě kvalitních - testech uspět?

Jo no jasně... Scio byl supersystém oproti hloupýmu, nesmyslnýmu a nespravedlivýmu Cermatu, který řídí největší diletanti v dějinách českýho škloství.

SEPARACE PRŮTOKOVÝCH POZNATKŮ

Prof. Miloň Čepelka:

Podívejme se na druhou zásadu Cimrmanovy šesterky, na separaci průtokových poznatků.

Po letech učitelského působení ve Struku udělal Cimrman namátkovou prověrku vědomostí svých

bývalých žáků. Výsledek byl skličující. Zjistil, že si všichni pamatují jen asi jednu desetinu toho, čemu je ve škole učil. Devět desetin poznatků bylo průtokových – laicky řečeno: šly jedním uchem tam a druhým ven. Cimrman se proto rozhodl udělat v procesech pamatování a zapomínání jednou provždy pořádek. Přímo určil, kterou látku si mají žáci zapamatovat a kterou zapomenout. Látka pro

pamatování zabírala 1/10 a látka pro zapomenutí 9/10 učební doby, přesně jak to odpovídalo

statistickému průzkumu.

Pro tyto dvě oblasti učiva zavedl Cimrman dva názvy: pomněnka a zapomněnka – v němčině

Vergissmeinnicht und Nichtvergissmeinnicht. Žáci se učili obojímu, ovšem jen pomněnku si směli

pamatovat. Cimrman pak velice rafinovanými chytáky zkoušel, zda si nepamatují i zapomněnku.

Ještě lepší by bylo neučit číst a psát. Lidé by nic nečetli a nic nepsali, i zůstal by mír na celé Zemi.

Myslíte že by náboženství nešlo šírit ústní formou?

Pamätám si, ako sme na gymly pol roka drtili na matematike integrály. Okrem nejakého 0.01 percenta ľudí, ktorý chceli študovať analytickú matematiku to nebolo nikomu na nič. Oveľa lepšie by bolo dať viac jazykom a naučiť nás kriticky myslieť. Miesto diktovania informácií by si mali žiaci tému omrknúť sami a potom voľne diskutovať s učiteľom o rôznych názoroch na danú tému. Lenže to by musel byť učiteľ taký zbehlý v tematike, že by to zvládol.

Teraz ide o to, nahučať do detí ten aktuálne správny názor. Lenže ak nebudú vedieť zdravo pochybovať, uveria každej habaďúre, ktorú si niekde prečítajú a navyše nebudú schopný neskôr posunúť svoj obor dopredu.

Dodnes si pamätám to zúfalstvo v očiach učiteľky občianskej výchovy po revolúcii. To bola sranda.

Skoda, ze vam za tech pul roku nevysvetlili k cemu ty integraly vlastne jsou, pak byste vedela v kolika oborech se to hodi...

Jó konec klasiky, včera se v kontejneru na sběrném dvoře ocitlo 30 funkčních mikroskopů ze zdejší základky. . . . . Místo toho budou školákům valit do hlavy multikulti klíny.

Právě ty skutečně reálné experimenty, ba vlastní oči vidět třeba ty prvoky nebo bacily, to může ovlivnit životní cestu žáka. Škola má mít co nejvíc přístrojů, jaké používají vědci a dát tak žákům příležitost, získat vlastní vědecké poznatky. Je to aktivní přístup, na rozdíl od pasivních přednášek nebo dnes internetu. Co jsem na vlastní oči viděl, to nezapomenu.

Hora Česka a Moravy? Snad Čech a Moravy a Slezska, nebo Česka.