Jana, mladá maminka ze středočeských Krchleb, by ráda našla od září místo v místní školce pro tříletou dcerku. „Vypadá to bledě, na ‚čekačce’ je víc dětí, než se uvolní míst. Budeme samozřejmě zkoušet i další školky,“ řekla MF DNES. Největší šance by měli v nedaleké Čáslavi, ale tam budou mít přednost místní děti. Rodina proto uvažuje, že by kvůli tomu dceři změnila bydliště.
Snažíme, aby se děti uprchlíků co nejvíce rozmístily do českých tříd, v ideálním případě dvě tři děti na jednu třídu.
Vít Šimralradní pro školství hlavního města Prahy
Potíže s umístěním dětí do školek zažívají rodiče v některých městech a obcích každoročně. I když na ni ze zákona mají nárok od tří let věku dítěte, některé školky „praskají ve švech“ a neberou ani starší děti. V letošním roce je umístěno ve školkách 360 490 dětí, celkem byla při loňských zápisech zamítnuta čtvrtina žádostí.
Letos k tomu přibudou i děti ukrajinských přistěhovalců. Zatím přišlo 125 tisíc dětí ve věku od 3 do 15 let. Z toho je kolem 25 tisíc dětí v předškolním věku a 8 tisíc v povinném předškolním roce. „V tuto chvíli nelze předjímat, kolik ukrajinských uprchlíků setrvá na území Česka i v následujícím školním roce. Zápisy do MŠ a ZŠ jsou pro české děti podle původního data, pro ukrajinské jsou posunuty až na červen a červenec,“ sdělila mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová s tím, že prý nehrozí, že by ukrajinské děti zabíraly místa těm s trvalým pobytem v Česku.
Pomoci má lex Ukrajina
Podle speciálního zákona, tzv. lex Ukrajina, se navíc zjednoduší navyšování kapacit školek. Zřizovatelé nebudou například muset přikládat stanovisko krajské hygienické stanice a stavebního úřadu. Ministerstvo také zavedlo systém přerozdělování dětí. V případě, že by byla kapacita v rámci zřizovatele naplněna, ten to sdělí krajskému úřadu. Pokud by nebylo místo ani v rámci kraje, MŠMT určí jiný krajský úřad, který vybere dítěti školku s ohledem k místu pobytu.
Zapomenuté děti cizinců. Do školy nechodí třetina sedmnáctiletých, říká expertka |
Počet školek přitom každoročně roste. Zatímco před deseti lety jich bylo celkem 4 931, aktuálně je v tuzemsku registrováno 5 349 školek (viz Počet mateřských škol). Problém je ale jejich nerovnoměrné rozložení. Kapacity chybějí zejména v okolí velkých měst. Dramatická je situace v satelitech u vesnic, které měly dříve jen pár obyvatel. „Najednou se tam přistěhují lidé a chtějí někde nakupovat, chodit k lékaři, posílat své děti do školek a škol. Ne každá obec na to při povolování hromadných staveb myslela a developeři nechtějí zvyšovat své náklady na infrastrukturu,“ vysvětlila Hana Splavcová z Asociace předškolní výchovy.
„Nemáme žádné volné místo, a tudíž nemůžeme přijímat ani děti ukrajinských běženců,“ potvrdil Jan Herčík, starosta Horoměřic poblíž Prahy. Obec se v posledních čtyřech letech rozrostla asi o 1 500 převážně mladých rodin. „Od září sice budeme otevírat nový pavilon pro 50 dětí, ale i tak je poptávka větší než naše možnosti,“ dodal starosta Horoměřic Herčík.
Příliš rychlá výstavba
Mnoho obcí na dodatečné budování školek ani nemá peníze. Třeba ve středočeských Bubovicích se stavějí nové domy a dětí přibývá, ale školku si už si podle starostky Petry Vaňkové obecní rozpočet dovolit nemůže.
Kapacity chybějí i ve velkých městech, zejména v Praze a Brně. Často však ani nová výstavba školek nestačí pokrýt poptávku. Například městská část Praha 10, která zřizuje 20 mateřských škol pro 2 777 dětí, v současné době staví novou školku v Bajkalské ulici pro dalších 168 dětí. „Letos byly plné už před uprchlickou krizí, aktuálně nemáme žádné volné místo,“ uvedl mluvčí Prahy 10 Jan Hamrník. „V případě, že je ve školce více žadatelů o místo s trvalým bydlištěm, přistupujeme k losování,“ dodal s tím, že MČ hledá nyní další prostory, které by šlo využít pro „nafouknutí“ stávajících kapacit.
Děti uprchlíků se v adaptační skupině připravují na pobyt ve školách |
Nová místa pro předškolní děti plánují zřídit i brněnské radnice. „Kapacita našich mateřských škol je v současné době stoprocentně využitá. Ještě před koncem tohoto školního roku ale budeme otevírat novou s kapacitou 75 dětí v Soběšicích,“ uvedl Martin Ingr z MČ Brno-sever.
V Brandýse nad Labem problém kvůli masivní nové výstavbě eskaloval už v letech 2013 až 2015. Město ale začalo do výstavby nových školek investovat. Mateřinky navíc začaly přijímat ukrajinské děti už na začátku krize, protože se pružně navýšily kapacity. „Neznamená to ale, že bychom je upřednostňovali,“ řekl starosta města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Vlastimil Picek.
Problém už nemají ani Roztoky u Prahy, kde město už v minulých letech vystavělo nové školky. „I když jsme na to částečně využili dotace, bylo to náročné pro rozpočet města. Ale brali jsme to jako prioritu,“ uvedl místostarosta Michal Hadraba.
Ukrajinské děti se v MŠ Větrná v Českých Budějovicích adaptují na pobyt v českých školkách.
Města, která jsou nejpočetnějšími zřizovateli školek, se ale neshodnou na tom, zda ukrajinské děti spíše oddělovat, nebo integrovat. „Vzhledem k jazykové bariéře, podmínkám očkování atd. se jeví jako nejefektivnější zřizování dětských skupin specializovaných na Ukrajince,“ sdělil starosta Jesenice Pavel Smutný.
Naopak vedení Prahy samostatné ukrajinské třídy a skupiny spíš nechce. „Snažíme, aby se děti uprchlíků co nejvíce rozmístily do českých tříd, v ideálním případě dvě tři děti na jednu třídu,“ uvedl radní pro školství hlavního města Prahy Vít Šimral. V hlavním městě chce prosadit, aby se v prvním termínu zápisu přijalo do běžné kapacity 24 míst na třídu a další čtyři místa, o které je možné kapacitu navýšit, ponechat pro ukrajinské děti.
