Kraje chtějí kontrolovat přijímačky na střední. Studovat mají jen chytří

  0:05aktualizováno  0:05
Kraje chtějí kontrolovat přijímací řízení na střední školy. Pokud se naplní jejich představy, ovlivní to šance řady dětí studovat. Žáci se mají rozdělit na maturanty a učně pod krajským dohledem právě u přijímaček. Cílem je, aby se k maturitě dostávaly jen „chytřejší děti“ a skončilo tak masivní propadání.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Minulý týden do Sněmovny doputoval z Karlovarského kraje návrh na změnu ve školním zákoně, který by krajům umožnil určit, kolik žáků budou školy přijímat do jednotlivých oborů na středních školách.

„To byla dosud výhradně kompetence samotných ředitelů škol. Ředitelé námi zřizovaných škol se na nás většinou obracejí a konzultují to s námi, ale není to pravidlo,“ říká hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Wildumetzová (ANO).

V krátkém čase je to ze strany krajů už druhý krok ke změně pravidel, podle kterých se řídí přijímání dětí na střední školy. Asociace krajů ČR, které předsedá karlovarská hejtmanka, se postavila za zavedení tzv. cut off score při jednotných přijímacích zkouškách. To by znamenalo, že by ředitelé škol mohli do maturitních oborů přijímat jen ty uchazeče, kteří v jednotných testech získali více než stanovený počet bodů.

Kraje chtějí komplikovat vstup žáků na střední školy

Kraje tím chtějí změnit z jejich pohledu nepřijatelnou úroveň vzdělávání na středních školách. „Ze statistik za uplynulý školní rok vyplynulo, že u maturitních zkoušek bylo neúspěšných 36,2 procenta maturantů, to je obrovské číslo,“ říká karlovarská hejtmanka.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) poté, co kraje s požadavkem přišly, přislíbil, že jeho úřad navrhne, jak cut off score zavést. Od té doby mlčí. Tiskové oddělení ministerstva školství slíbilo další vyjádření po jednání tripartity 9. listopadu.

Mezitím se ozývají hlasy těch, podle nichž si kraje pro řešení vážných problémů, které systém středního vzdělávání trápí, vybraly zcela nevhodný nástroj. Se zavedením cut off score nesouhlasí ani Svaz průmyslu a obchodu, jehož členům chtějí kraje „dodat“ lépe připravené absolventy svých středních škol.

Maturita 2019

Ředitel mezinárodní školy popisuje, jaké to je učit najednou děti z celého světa.

maturita

„Náš názor je na rozdíl od toho, co se nám někdy přisuzuje, spíše negativní. Takováto pevná laťka by v některých oborech, o něž mají zaměstnavatelé zájem a do kterých horko těžko sháníme žáky, mohla způsobit, že se neotevřou,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Zavedení takzvané nepodkročitelné hranice kritizují i další odborníci. Pochybují o tom, zda přijímací test od organizace ministerstva školství Cermat dokáže odlišit ty, kteří na maturitní obory patří a nepatří.

Zejména obecně prospěšná společnost Eduin upozorňuje na to, že by tato opatření omezila přístup na maturitní obory zejména dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Spíš než zavedení překážek, které by poslalo více dětí na učňovské obory, navrhuje důkladnou analýzu toho, proč jich během středoškolského studia tolik selhává. Pro Karlovarský kraj, který se v různých srovnáních (od prestižního mezinárodního šetření PISA až po údaje o výsledcích v maturitních zkouškách) pravidelně umisťuje na posledních příčkách, to platí více než jinde.

V kraji s nejvyšším počtem obyvatel, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, se jejich podíl ještě zvyšuje. „Ostatní regiony v posledních letech až zdvojnásobily počet vysokoškoláků, pro Karlovarský a také Ústecký kraj to ale neplatí,“ říká sociolog Daniel Prokop s tím, že problém Karlovarského kraje je, že děti mají mizerné výsledky už na konci druhého stupně základní školy. Jen z poloviny se to podle analýz dá vysvětlit socioekonomickým zázemím rodin, z poloviny je to dané nekvalitní školskou soustavou.

Mají kraje rozhodovat o tom, kolik dětí se dostane na střední školy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 12. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.

Ne 4912
Ano 2999

IQ jako jeden z rozhodujících faktorů

Kraj z tohoto důvodu na konci minulého roku připravil koncepci pro budoucnost středního školství. V ní identifikuje několik zásadních problémů. Patří k nim vysoký počet dětí, které na střední školy vůbec nenastoupí – v roce 2017/18 ukončilo povinnou školní docházku v kraji 3 351 žáků a do prvního ročníku na středních školách jich nastoupilo 2 116. Velká část z nich střední školu nedokončí a větší podíl maturantů než v jiných krajích propadne.

Koncepce navrhuje upravit počet míst na jednotlivých typech škol. „Přitom je třeba vycházet ze studijního potenciálu uchazečů a demografického vývoje,“ píše se v analýze. Počet míst na nematuritních oborech či víceletých gymnáziích se přitom určuje i podle rozložení IQ v populaci.

Počty míst na víceletých gymnáziích či na dvouletých učňovských oborech chce Karlovarský kraj do budoucna odvíjet od Gaussovy křivky, která teoreticky popisuje podíl lidí, jež spadají do určitého pásma hodnot IQ. David Greger z Pedagogické fakulty v Praze i sociolog Daniel Prokop považují tento přístup za těžko pochopitelný. „Samozřejmě je to celé nesmysl, protože podobných napárování vzdělávací soustavy na křivku inteligence lze vymyslet třeba deset,“ říká Prokop. 

Problematický je podle něj i způsob, jakým chce Karlovarský kraj nastavovat počty míst na jednotlivých typech škol a oborů. „Koncepce vůbec nepracuje s dlouhodobým pohledem. Soudě podle prioritních oborů, řada středoškoláků absolvuje v oborech nahraditelných automatizací výroby. Pokud by tato koncepce nebyla provázena nějakou masivní reformou učňovského školství tak, aby se dostalo na úroveň středních odborných škol a produkovalo expertní a flexibilní pracovníky, důsledek bude dlouhodobě zvýšení nezaměstnanosti v kraji,“ míní sociolog.

Učně by měly vzdělávat samy firmy

Stát to neumí, tvrdí bývalý šéf Vítkovic

Český ambasador pro Evropský týden odborných dovedností Libor Witassek

To, jak kvalitní vzdělávání školy v kraji poskytují, koncepce vůbec neřeší. Přitom by podle ní mělo na nematuritní obory odcházet přes 40 procent populačního ročníku, z toho 6,5 procenta na obory typu E, které nabízejí v rámci středního školství nejnižší kvalifikaci. Dlouhodobý republikový průměr na učňovských oborech je přitom lehce pod třiceti procenty, jak je tomu v současnosti i v Karlovarském kraji.

Rozdělit žáky na maturanty a učně má pomoci právě cut off score u přijímacích zkoušek. „Testy, které Cermat zadává, jsou testy didaktické, nejde o testy všeobecných studijních předpokladů. Nebylo prokázáno, že by rozlišovaly studijní předpoklady, i když mohou sloužit jako dobrý pomocník pro školy, které se musí vypořádat s velkých převisem poptávky,“ odmítá tuto myšlenku David Greger z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Přesunout více dětí do nematuritních oborů považuje za krok špatným směrem. „V mezinárodním srovnání je v ČR nízký počet žáků ve všeobecných studijních programech, naopak žáků v odborném školství máme nejvíce v zemích EU i OECD. Snaha přesunout větší část populace do kratších studijních programů může být z dlouhodobého společenského hlediska velmi problematické. A z hlediska jednotlivých dětí zcela zničující,“ myslí si Greger.

Jednotné přijímačky by se měly zrušit, řekl expert z EDUin v Rozstřelu (09/2017)

Slabší žáci i na nižší obory s pochybnou budoucností

Podle karlovarské hejtmanky jde o realistický krok vzhledem ke skladbě zaměstnavatelů v kraji. „Poptávka v našem kraji je jiná než v dalších částech republiky,“ dodává. Problém je i v tom, že kraj chce posílat děti na obory, o kterých jeho vlastní analýza konstatuje, že se jejich absolventi na trhu práce špatně uplatňují. Tyto absolventy by ráda viděla na ještě „nižších“ oborech.. Těch, které podle odhadů budoucího vývoje pracovního trhu ale nemají budoucnost.

„Řada absolventů učebních oborů je obtížně uplatnitelná na trhu práce, protože neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů nejen na odborné znalosti, ale i sociální kompetence. Stávají se nezaměstnatelnými,“ konstatuje se v dokumentu.

Obyvalé s nejvyšším dosaženým vzděláním dle krajů

Obyvalé s nejvyšším dosaženým vzděláním dle krajů


Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

Trolejbusy se vracejí do módy, městům se hodí při boji s emisemi

Setkání trolejbusových generací v Opavě.

Dopravní podniky postupně nahrazují klasické autobusy vozy s alternativními zdroji paliva. Redakce iDNES.cz oslovila ty...

Na smíchovském břehu Vltavy cvičně vyrostly protipovodňové zábrany

Celodenní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval ráno test vrat na...

Zejména na smíchovském břehu Vltavy proběhl v sobotu nácvik stavby protipovodňových zábran. Cvičení Voda 2019 se kromě...

Zaorálek považuje plán vládní čtvrti za skandální. Nemá informace, reaguje Babiš

Ministr kultury Lubomír Zaorálek vyřešil krizi kolem instituce Muzeum umění...

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) odmítl v pořadu Otázky Václava Moravce plán předsedy vlády Andreje Babiše (ANO)...

Najdete na iDNES.cz