„Z třídní schůzky jsme si takových papírů k podpisu přinesli jedenáct. Pročíst je a všechno řádně podepsat nám trvalo přes hodinu. Musím říct, že mě to překvapilo,“ uvedla Jaroslava Šimůnková, matka jednoho z pražských prvňáčků.
Časově i prostorově náročné je to i pro školu. „Ty papíry je třeba archivovat. Například před školním výletem rodiče podepisují takzvanou bezinfekčnost, tedy že se dítě nepotkalo bezprostředně před výletem s nějakou infekční nemocí. Musíte ji rok archivovat pro případ, že by si někdo stěžoval, že na výlet odjelo nemocné dítě a nakazilo ostatní,“ říká ředitel základní školy ve Šlapanicích Pavel Vyhňák.
Podpis chtějí téměř všichni
Na jedné straně to souvisí se stále složitější legislativou – papír podepsaný od rodičů chce od škol hygienická vyhláška nebo třeba i vyhláška o pořádání školních akcí. Školy však nutí k výrobě nových a nových dokumentů také sami rodiče. „Dříve neexistovalo, že by rodiče chtěli například z pojištění školy uhradit rozbité brýle. Dnes pojišťovny školám vypovídají pojistky a uzavírají nové, protože se z nich stalo něco jako dojné krávy,“ vysvětluje další aspekt papírové laviny Pavel Vyhňák.
Jenže zorientovat se v zákonech je pro školy velký problém. Když se dnes už bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) škol ptala, co by jim pomohlo lépe se vypořádat s případy šikany, nejvíc si stěžovaly, že jim chybí právní pomoc. „Školy nemají prostředky na to, aby si zaplatily právní radu. Když jsem pracoval v pojišťovně, měli jsme na to právní oddělení. Když má právní problém ředitel školy, může zkusit zavolat na ministerstvo školství. Pokud se dovolá, možná mu tam poradí. Ale s tím, že je to jen jejich názor a odpovědnost je na řediteli,“ dodává ředitel školy ve Šlapanicích.
Naposledy se to, že stohy papírů přibývají spíše ze strachu, ukázalo na tom, jak se školy vypořádaly s GDPR. „Když jsme jednali s předsedou asociace pověřenců, potvrdil nám, že tlak na školy byl někdy úplně zbytečný, že opravdu nemusíme mít úplně na všechno papír,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
Jednotný výklad neexistuje
Že to rodiče mohou vnímat jako problém, potvrzuje Úřad pro ochranu osobních údajů. „V souvislosti se školami můžeme hovořit spíše než o stížnostech na zneužití osobních údajů o stížnosti na nesprávné vyžadování souhlasů,“ říká mluvčí úřadu Tomáš Paták.
FaktaCo také vymyslely školy Jsou školy, kde se souhlas se zpracováním osobních údajů tzv. GDPR vejde na stránku, jinde rodiče musí pročíst pět listů kostrbatých formulací. Takto to pak může vypadat v praxi. Já, níže podepsaný/á, vyjadřuji svůj souhlas / nesouhlas (viz souhlasy/nesouhlasy v závěru dokumentu) aby příspěvková organizace v souvislosti se zajištěním vzdělávání zpracovávala osobní údaje mého dítěte pro následující účely: Doprovod žáka Osobní údaje jiné oprávněné osoby péči – lokálně (v záznamech příspěvkové organizace) za účelem zajištění doprovodu žáka do a ze školy, resp. školní družiny. Testování na drogy Způsob a výsledky orientačního testování přítomnosti OPL za účelem komunikace se zdravotnickým zařízením, složkami záchranného systému vč. policie, existuje-li důvodné podezření návykové látky a možného ohrožení zdraví dítěte. |
„Každý z pověřenců to vykládá jinak, jednotný výklad neexistuje. Ministerstvo školství vydalo obecnou devadesátistránkovou diplomovou práci, ale já osobně ji za moc praktickou nepovažuji. Přitom když jsem se ptal na mezinárodní konferenci na GDPR ředitelů škol z Irska nebo ze Španělska, netušili, o co jde,“ říká Pavel Vyhňák.
V důsledku toho se rodiče na některých školách nyní pracně prokousávají složitě formulovanými právními dokumenty, za které ředitelé zaplatili nemalé peníze. „Výjimkou nejsou částky v rozmezí od 15 do 60 tisíc korun,“ potvrzuje právník Radomír Pivoda s tím, že se kolem strachu škol z GDPR rozjel velký byznys. Podle něj by přitom neměl být text souhlasu se zpracováním osobních údajů vůbec složitý. „Záleží na potřebách školy, ale základní dokument se dá napsat tak, aby se vešel na jednu stranu o velikosti A4, když se to napíše rozumně a hlavně srozumitelně. Aby byl dokument jednoduchý a srozumitelný, to je ostatně jedním z požadavků evropského nařízení GDPR,“ říká Pivoda.
