Pomocí jakých her učíte děti finanční gramotnosti?
Děti si třeba vylosují povolání, ke kterému dostanou i hrací rekvizity a stávají se například doktory nebo piloty. Chodí do práce, která trvá třicet vteřin, a za ni dostávají odměnu, ze které odvádějí také daně a pojištění. Následně se mohou samy rozhodnout, co si za vydělané peníze pořídí, jestli si koupí nějaké konkrétní věci, jestli si něco ušetří nebo například investují dále.
Děti tak mají možnost si vyzkoušet, jaké rozhodnutí vedlo k jakým důsledkům. A příště si tak mohou říct – aha, to znám, to není dobrý nápad. Úplným základem je autorská řízená hra Finance hravě, kdy lektor přivádí děti do rozhodovacích situací podobným těm, se kterými se mohou setkat v reálném životě.
Jak přesně děti nacvičují situace z reálného života?
Když mají dostatek peněz, tak jim lektor ukazuje, co všechno si za ně mohou koupit. K tomu slouží další herní kartičky. Děti si mohou koupit například nový telefon nebo si zajít na hranolky do McDonald’s. Nicméně právě v ten moment přichází lektor a říká: Musíme zaplatit daně a pojištění. Děti zpočátku koukají, co se to děje. Pamatuji si velmi zajímavý moment, kdy přišla úplně zděšená sedmiletá holčička a říká: Daně? Jaký Daně? Já žádnou Danu neznám.
Cíleně při výuce využíváme emoční paměť, kdy děti mají možnost si zažít situaci, že o něco přicházejí, tak, jak to v životě je a nedá se tomu vyhnout. Lektor s dětmi komunikuje dál a ptá se, proč si myslí, že se daně a pojištění platí, co se za to kupuje a tak dále.
Diskotéka místo přestávky. Jindřichohradecká škola se snaží děti rozhýbat tancem |
Které konkrétní věci je nejvíce zajímají?
Děti peníze obecně velmi zajímají, akorát téma financí je stále v naší společnosti velké tabu. Během her se ptají na různé věci: Proč různá zaměstnání vydělávají jiné peníze? Proč ten, kdo si vylosoval zaměstnání A, vydělává více než já, který jsem si vylosoval zaměstnání B?
Dospělí v naší kultuře se většinou nebaví otevřeně o tom, kdo bere kolik, a děti nemají možnost v běžném životě vnímat rozdíly. Díky hře pochopí, že je v životě čeká ještě dlouhá cesta, během které budou muset sbírat dovednosti a zkušenosti a celkově pracovat na svém osobním rozvoji.
Mluvíte o tom, že peníze jsou tabu. Je to podle vás jeden z důvodů, proč si lidé stále berou půjčky s vysokými úroky od různých nebankovních společností?
Určitě. Školy se snaží děti vzdělávat, pro dítě bude ale vždy zásadní autoritou rodič. Domov by měl poskytovat dostatek bezpečí k tomu, abychom s dětmi tyto otázky otevírali. Procento rodin, kde se ale mluví o penězích zcela otevřeně, je stále nízké. Proto se v rámci projektu Finance hravě zaměřujeme i na edukaci rodičů.
Na co by se měli rodiče při debatách na téma peníze zaměřit?
Začít co nejdříve. To je asi nejzásadnější. Děti nás svými otázkami navedou k tomu, co je zajímá. Nedělat z tématu tabu a bavit se otevřeně. Dále také dávat dětem možnost nakládat se svými penězi. Stačí opravdu malá částka, ale je dobré nechat dítě, aby s ní naložilo, jak chce. Rodič tak získá důležitou zpětnou vazbu a zjistí, s jakým temperamentem dítě k penězům přistupuje.
Porovnejte si základy finanční gramotnosti se svými dětmi |
Dříve se mluvilo i o tom, že některé hry, jako například Dostihy a sázky nebo Monopoly, mohou dětem pomoct s finanční gramotností. Vidíte to také tak?
Věřím, že tyto hry jsou určitým způsobem přínosné. Nicméně jsem zastáncem toho, že když dítě nabývá novou informaci, tak je vždycky důležité, aby mělo možnost se zeptat a diskutovat o tom, co se dozvědělo. Takže ano, může to fungovat. Doma také hrajeme Dostihy a sázky, děti tam mají možnost trénovat důležité dovednosti, jako je počítání s penězi.
Nicméně to, v čem se koncept Finance hravě odlišuje od běžně dostupných deskových her, je právě to slovo řízená. Běžně dostupné deskové hry podléhají náhodě, navíc neukazují situace z reálného života. Nenaučí, že Franta neudělal dobře, když si půjčil na vánoční dárky, protože bude mít problém to splácet.
Je fajn kupovat si koně nebo nemovitosti, ale mnohem důležitější je reálný základ a pochopení, že z každého příjmu musím odvézt nemálo peněz. Dále tyto hry neukazují, že každý máme nějaké pravidelné výdaje, a že když si koupím elektrospotřebič nebo auto, musím mít rezervu pro případ, že se porouchá.
Když se vrátíme ke hře – říkáte, že děti trénují na dospělý život. Ke hře ale nepoužíváte skutečné peníze.
Nutně jsme potřebovali najít zástupný znak, ale od začátku jsme věděli, že tím, že se chceme zaměřit na nejmenší děti, tak to nesmí být třeba papírové peníze v tisících nebo desetitisících. Děti tedy hrají s hracími kameny. Díky tomu jsme schopni jim velice jednoduše vysvětlit i tak složitá témata, jako jsou například investice a jejich zhodnocení.
Čeští žáci jsou ve finanční gramotnosti nadprůměrní, část ale selhává, ukázal průzkum |
Jakým způsobem dětem vysvětlujete, jak fungují investice a do čeho investovat?
Opět pomocí herních karet. Šestiletým dětem zatím nevysvětlujeme, co jsou podílové fondy nebo nelikvidní korporátní dluhopisy. Zaměřujeme se na to, aby pochopily základní principy investování.
Do začátku dostanou depozita, protože hrají už několikátý měsíc, a mají tak již vytvořené úspory. Zároveň vědí, že si musí obstarat bydlení, auto, zařídit daně a pravidelné výdaje. Do hry pak vstupuje opět lektor, který má žolíky. Děti se mohou například rozhodnout, jestli si koupí motorku nebo třeba tak nudnou věc jako les.
Komentují to v tom smyslu: K čemu mi bude les? Koupím si radši super parádní nablýskanou motorku. Nebo si mohou vybrat, jestli si koupí jachtu nebo louku. Zkoušejí si, kam jejich rozhodnutí povede. Některé děti přicházejí s inovativními nápady, že si klidně koupí motorku nebo jachtu, ale budou ji pronajímat. V další lekci si třeba zkoušejí situaci, kdy musí opustit zaměstnání a svoje peníze investují do otevření pekařství.
Dětem se dá hrou vysvětlit spousta věcí, třeba i rozdíl mezi jednoduchým a složeným úročením. K tomu nám stačí jen zkumavka a hrací kameny různých barev. Děti kameny automaticky vnímají jako množství odměny, kterou mají a ze které jim plyne úrok. Porovnáním počtu kamenů ve dvou zkumavkách po přičtení úroků na první pohled vidí, který systém úročení je pro ně výhodnější.
