Čeští osmáci jsou v tomto ohledu dokonce absolutními rekordmany. Domácí úkoly, které nasbírají v přírodovědných předmětech, jako je matematika, fyzika či chemie, jim v průměru zaberou 9 minut za každou vyučovací hodinu. To je nejméně z 45 zemí, které se zúčastnily mezinárodního šetření TIMSS. Průzkum se zaměřuje na testování statisíců dětí ve 4. a 8. třídě základní školy.
Kolik času nad domácími úkoly v jednotlivých zemích děti tráví, porovnává nová studie think-tanku IDEA, kterou má MF DNES exkluzivně k dispozici. „Čeští učitelé prostě domácí úkoly moc často nedávají, a když už je zadají, tak nejsou časově moc náročné,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů studie.
Ve 4. třídě na tom jsou české děti přece jen o trochu hůř – domácí úkol z těchto předmětů jim zabere v průměru 13 minut.
V mezinárodním srovnání tak sice stále patří mezi ty, kdo si domů nosí práce zadané učitelem nejméně, ale úplně poslední nejsou. Za nimi jsou například malí Nizozemci, Australané, Američané nebo Skotové.
Škola má právo žákům zadávat povinné domácí úkoly, upozorňuje inspekce |
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou obrovské. „Konkrétně ve čtvrté třídě se zátěž domácími úkoly pohybuje od čtyř minut v Nizozemsku po 37 minut v Rusku,“ říká Münich. Obecně platí, že ve vyspělejších zemích zaberou dětem domácí úkoly spíše méně času.
Menší vliv na to, kolik času děti stráví nad úkoly, mají i další faktory, například osobnost učitele. V Česku například platí, že ženy –učitelky, učitelé s krátkou praxí a učitelé praktikující více klasické vzdělávací metody dávají delší domácí úkoly a dávají je také častěji, konstatuje studie think tanku IDEA.
Ani ze studie IDEA však automaticky nevyplývá, že by čeští učitelé měli své žáky začít domácími úkoly zatěžovat více. Důležité je spíše to, aby úkoly, které jednotliví učitelé zadávají, zapadaly do jejich stylu výuky.
Pro i proti má své argumenty
Přestože jsou spíše krátké, zůstávají domácí úkoly pro děti i rodiče, kteří se s nimi po večerech také perou, každodenní realitou. „Že ze všech pěti přírodovědných předmětů nedostává vůbec žádné úkoly, uvedla tři procenta osmáků a 0,5 procenta žáků 4. třídy,“ říká Münich.
Že se jimi rodiny po večerech trápí, ostatně dokládají bouřlivé diskuse, které se kolem domácích úkolů čas od času roztáčejí. Naposledy zhruba před rokem.
Tehdy si bloger „Táta parťák“ na sociálních sítích postěžoval, že o povinnosti vypracovávat domácí úkoly není ani zmínka jak ve školském zákoně, tak ve školním řádu školy, kterou navštěvuje jeho syn. Škola podle něj nemá právo ho obírat o čas, který by chtěl se synem trávit jinak.
V internetové diskusi, kterou sledovaly miliony lidí, padaly argumenty pro i proti. Od stížnosti na učitele, kteří přehazují na rodiče odpovědnost za to, co žáky nenaučili, po hlasy lidí, kteří domácí úkoly považují za způsob, jak děti učit zodpovědnosti a samostatné práci a kteří obviňují naopak rodiče, že svou neochotou se jimi zabývat brání dětem rozvíjet tyto pro život důležité dovednosti.
Ani mezi odborníky nepanuje v názoru na domácí úkoly shoda. Podle některých výzkumů mají na výsledky dětí spíše kladný vliv, podle jiných je jejich vliv spíše nulový, nebo dokonce škodí.
Úkoly na týden dopředu
„Učitel musí žákům vysvětlit, proč úkol zadává,“ myslí si Martin Ševčík, ředitel Základní školy Londýnská v Praze, jak by měly domácí úkoly vypadat, aby měly smysl.
9 minut stráví v průměru žák 8. třídy nad úkolem z přírodních věd. 13 minut trvá úkol z matematiky či nauky o světě čtvrťákovi. 1/3 navíc. Úkoly z matematiky zaberou více času. 37 minut trvá průměrný domácí úkoly čtvrťákovi v Rusku Kluci versus holky Chlapci nejen v Česku tráví nad domácími úkoly ve 4. třídě více času než dívky, u osmáků je to naopak. Vliv má i rodina, více dají úkolům v 8. třídě děti vzdělaných rodičů. |
„V žádném případě domácí úkoly nehodnotíme a dítě má právo říct, že nerozumělo,“ dodává ředitel vyhlášené školy. Na domácím úkolu si učitel rychle ověří, jak na tom dítě je, a s tím pak dál pracuje.
Když děti vědí proč, bývají podle něj ochotné investovat čas i do dobrovolných úkolů, kterých dává zhruba polovinu. Děti si na nich procvičují i schopnost plánovat si práci. „Přešli jsme na týdenní úkoly, za důležité považuji i to, aby se děti učily rozvrhnout si práci,“ říká Ševčík.
Zatímco Martin Ševčík dává přednost delším úkolům, Alžběta Málková, která učí fyziku na Základní škole Tuháčkova v Brně, sází právě na krátká procvičovací cvičení, ale dává je jen výjimečně. „Po škole mají jiné zájmy, spíše chci, aby se soustředily v hodinách,“ říká fyzikářka.
Třikrát 15 minut a dost
Na pražské soukromé základní škole PORG mají na to, aby děti domácí úkoly dostávaly – ale bylo jich zároveň akorát – systém pravidel, podle nichž se řídí celý učitelský sbor.
Úkoly tu učitelé z matematiky a cizích jazyků zadávají dětem povinně. „Domácí úkol máme definován jako druh 15minutového procvičování, v humanitních předmětech by ideálně měl posunout žáka z jedné hodiny do druhé. Něco nového se například dozví a hned to také v další hodině využije,“ říká Petr Pudivítr, který na PORG učí a pravidla zahrnující domácí úkoly dával dohromady.
Řeší mimo jiné i to, aby úkolů nebylo na jeden den příliš. „Pravidlo je maximálně tři 15minutové úkoly denně. Učitelé na začátku školního roku dostanou rozpis, ve kterých dnech domácí úkoly zadávat mohou a kdy ne, nemusí díky tomu sledovat, zda ve třídě už nezadal úkol jiný učitel,“ dodává Pudivítr.
ANKETA: Jaký májí na zadávání domácích úkolů názor sami učitelé?
23. března 2018 |
 |
