Onderka představil vizi tří sazeb daně z příjmu - 10, 19 a 23 procent

  • 1244
Sociální demokracie na sjezdu představila, jak by podle ní měly vypadat progresivní daně. „Do výše průměrné mzdy 10 procent, do výše trojnásobku průměru 19 procent a nad trojnásobek 23 procent,“ nastínil v sobotu první místopředseda Roman Onderka, který den před tím obhájil funkci.

I u živnostníků a korporací by podle něj měla být daň progresivní. „Pro živnostníky a malé firmy do nějaké velikosti dané obratem se bavme o dani 10 procent,“ uvedl Onderka.

ČSSD zopakovala, že chce prosadit speciální bankovní daň. „Ať se o své astronomické zisky spravedlivě podělí banky a velké korporace. Například formou sektorových daní nebo vyšších mezd. Lidé mají právo na spravedlivý díl ze stovek miliard, které odcházejí do zahraničí,“ řekl na sjezdu ČSSD Jan Hamáček, který byl znovu zvolen do čela strany.

Konec celoživotního hypotečního otroctví

Velkým tématem bylo v sobotu na sjezdu téma dostupného bydlení. „Koupě bytu stojí jedenáct ročních příjmů,“ řekl starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Mluvil o tom, že je třeba skoncovat s celoživotním hypotečním otroctvím.

ČSSD prosazuje přijetí zákona o dostupném bydlení i zákaz řetězení nájemních smluv na dobu určitou.

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová mluvila o důchodové reformě.

„V příštích několika dnech ji předložíme na vládu. Je důležité, aby lidé, co celý život pracovali, měli spravedlivý důchod,“ uvedla. Chce prosadit, aby byl důchod vylepšen ženám, které vychovávaly děti a jejich důchody jsou  proto nyní nižší.

„My jako sociální demokraté se musíme vrátit k našim voličům, to jsou zaměstnanci, zhruba 4 miliony lidí v České republice, přestaňme si hrát na liberální politiky,“ řekl Onderka ještě před tím, než obhájil funkci prvního místopředsedy ČSSD. Zdůraznil, že v Česku nežijí jen mladí a úspěšní a že sociální demokracie musí myslet i na ty druhé.

„Víme co po covidu,“ tvrdí ČSSD

ČSSD má kampaň s názvem Víme, co po covidu. Staví se proti privatizaci nemocnic či tomu, aby náklady na obnovu nesli především zaměstnanci.

Víme, co bude po covidu, říká ČSSD. Náklady nemají nést zaměstnanci

Strana je připravena vyhlásit ve spolupráci s odbory „válku levné práci“ a zaměstnanci musí být podle ČSSD odměňováni na evropské, nikoli na asijské úrovni.

ČSSD na sjezdu, který vůbec poprvé kvůli koronaviru probíhal on-line, zvolil nové vedení.

Funkce obhájili Hamáček, Onderka i místopředsedkyně Jana Maláčová, která je ministryní práce a sociálních věcí. Nově jsou místopředsedy strany Dana Váhalová, Josef Říha, Jiří Běhounek a Jan Tvrdý.

Prohrála ta část strany, která se vymezovala proti spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Souboj o post předsedy ČSSD prohrál ministr zahraničí Tomáš Petříček, který na sjezdu vyhlásil, že s ANO po volbách už nikdy. Nejisté teď může být i jeho pozice v současné vládě. O Petříčkovo odvolání usiluje prezident Miloš Zeman.

Nad možností užší spolupráce ČSSD se Zelenými se smráká

Vyjádření Hamáčka i Onderky naznačují, že nakonec nejspíš ani nemusí dojít na předvolební spolupráci ČSSD se Zelenými.

Zelení žádají od ČSSD, aby řekla, že vylučuje budoucí spolupráci s ANO

„Nechci zelený aktivismus, který povede k nesmyslným zákazům a vytvoří zástupy nezaměstnaných. Zastavme klimatickou změnu, ale to nepůjde bez využívání jaderné energetiky,“ řekl Hamáček. Prohlásil, že silně vnímá hlasy z krajských konferencí a ze setkání se členy. „Spolupráci se zelenými krajům vnucovat nebudu,“ prohlásil Hamáček.

„Zelená, koaliční zelená není dobře pro sociální demokracii,“ vyjádřil se ještě tvrději první místopředseda Onderka.

„Nás teď čeká upřímná diskuse o tom, jak přispět k vítězství liberálně-demokratického, evropského, ekologicky co nejudržitelnějšího směřování ČR, bez agrobaronů a jiných kmotrů,“ napsal na Twitteru po znovuzvolení Hamáčka a Onderky člen republikové rady Zelených Petr Kutílek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video