Problém s poničenými silnicemi řeší desítky obcí na Olomoucku, Opavsku a především Bruntálsku. V nejpostiženějších oblastech těchto okresů firmy jen loni vytěžily 1,7 milionu metrů krychlových, lidově zvaných „kubíky“, dřeva. Dvě třetiny byly napadené kůrovcem. Takové množství musí na pilu odvézt asi 68 tisíc plně naložených kamionů.
„Patříme k obcím, které diskuzi vyvolaly. Aktuálně vyčíslujeme škody na našich silnicích, hrubý odhad je tři a půl milionu korun. Prostředky na nutné opravy nyní nemáme, stav cest přitom ohrožuje zdraví a bezpečnost občanů,“ řekl iDNES.cz starosta Jindřichova na Bruntálsku Vlastimil Adámek.
Kůrovec decimuje lesy na Bruntálsku. Lesníci sotva stíhají kácet |
Stejný problém řeší třeba také Vrbno pod Pradědem. „Lidé se na mě kvůli poničeným silnicím obracejí už řadu týdnů, majitelé domků kolem nich zase mají obavy z praskání zdí vlivem opakovaných otřesů,“ uvedla starostka Květa Kubíčková.
I v okolí Města Albrechtice se kvůli kalamitě zvýšil objem vytěženého dříví oproti roku 2014 trojnásobně. Škody přitom nesčítají jen města a obce na svých místních cestách, ale i kraje na silnicích druhých a třetích tříd. „Některé cesty už nejsou sjízdné. Při této zátěži se rozbijí velmi rychle, města pak mohou asfaltovat skoro každý rok,“ nastínil závažnost situace náměstek pro dopravu v Moravskoslezském kraji Jakub Unucka.
Nemáme kompetence to řešit, tvrdí ministerstvo
Majitelé děravých silnic před nedávnem začali urgovat Lesy ČR s žádostí, aby nápravu způsobených škod pomohly zaplatit. Ty však do oprav majetku, který není jejich, jako státní podnik investovat nemohou, a tak se poškození rozhodli obrátit na ministerstvo zemědělství jakožto zřizovatele Lesů ČR.
Že je nutné přijmout pro podobné kalamitní stavy systémové řešení, souhlasí i samotné vedení státního podniku. „Uvítáme jasná pravidla, jak poskytnout obcím prostředky pro údržbu jejich cest. Stanovit by je měl stát,“ naznačil ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Podle starostů a zástupců kraje by takovým řešením mohl být například zákonem nově zřízený účelový fond. „Na počátku by se jednorázově naplnil z peněz ministerstva či Lesů ČR a následně by se do něj odváděla část zisků z vytěženého kůrovcového dřeva,“ nastínil Unucka, jaký návrh hodlá přednést na nadcházející schůzce s ministrem Marianem Jurečkou.
Těžba kůrovcového dřevaV lesích spravovaných Lesy ČR bylo v roce 2016 vytěženo 8,1 milionu kubíků dříví, z toho 2,4 milionu kubíků kůrovcového dříví. Od ledna do března 2017 pak 1,8 milionu kubíků dříví, z toho 239 tisíc kubíků kůrovcového. V posledních letech se nejvíc potýkají s kůrovcem v lesích v okolí Města Albrechtice, Bruntálu, Vítkova a Šternberku. Tam bylo v roce 2016 vytěženo celkem 1,7 milionů kubíků dříví, z toho 1,3 milionu kubíků kůrovcového. Od ledna do března 2017 pak 275 tisíc kubíků, z toho 153 tisíc kubíků kůrovcového. |
Ministerstvo zemědělství však na dotaz iDNES.cz odpovědělo, že v dané oblasti nevykonává státní správu a k jakémukoli zásahu tudíž nemá zákonné kompetence. „A to ani co se týče eventuálního finančního zajištění sanací takto případně vzniklých škod,“ uvedla mluvčí resortu Markéta Ježková.
Uvedla také, že z toho důvodu se ministerstvo o vznik fondu nejspíš zasazovat nebude, nanejvýš by se podle jejích slov účastnilo jednání o nastavení jeho fungování. „Problematika dopravy a všeho, co s ní bezprostředně souvisí, tedy i opravy pozemních komunikací, spadá do působnosti ministerstva dopravy,“ naznačila.
Silnice nižších tříd nejsou na povolenou tonáž stavěné
Vedle Lesů ČR nesou odpovědnost za škody na silnicích i jejich partneři. „Ti odvážejí vytěžené dříví z lesů a mají odpovědnost za případné škody,“ doplnila Ježková.
Kůrovcové dřevo těžaři dodávají na pily jako kulatinu horší kvality. Kubík napadeného dřeva obvykle bývá zhruba i o 300 korun levnější. Vyrábí se z něj buď stavební řezivo, nebo vláknina na výrobu papíru.
Nákladní auto s hydraulickou rukou má bez nákladu hmotnost přibližně 23 tun a podle předpisů může vézt až 25 kubíků dřeva. Hmotnost jednoho kubíku je průměrně přibližně 700 kilogramů - záleží na kvalitě i druhu dřeva.
„Maximální povolená hmotnost soupravy je 48 tun, když si dopravce vyřídí povolení pro nadměrný náklad, může mít až 51 tun,“ uvedl Josef Jaša, majitel firmy, která se zabývá mimo jiné právě i svozem dřeva z lesů.
Silnice nižších tříd jsou podle něj postavené z méně kvalitního materiálu, který není uzpůsobený, aby vydržel vyšší frekvenci jízd kamionů, a to ani při dodržování zákonem povolené hmotnosti. „Přetěžování aut s tím podle mě nesouvisí, většina firem si to nedovolí, u koncových zákazníků se kamiony váží,“ objasnil.
Omezení tonáže však podle Lesů ČR není řešení, protože napadené dřevo je nutné z lesů odvézt co nejdříve. Zatímco páteřním tahům lépe uzpůsobeným na zátěž se náklaďáky o víkendech musí vyhýbat (kamiony nad 7,5 tuny ze zákona nesmí na dálnice a silnice prvních tříd v neděli od 13 do 22 hodin, o prázdninách pak ani v pátek večer od 17 do 21 hodin a v sobotu ráno od 7 do 13 hodin), na užívání silnic nižších tříd se žádné omezení nevztahuje.
„Lesy ČR to mají ve smlouvách dobře ošetřené, odpovědnost nejde za nimi, když smluvní partner cesty ničí. Jenže pokud dřevo z lesa sváží tři firmy, obec neví a ani nemá možnost zjistit, po kom by měla škodu vymáhat,“ nastínil další aspekt problému náměstek Unucka.
Majitele cest to dostává do nepříjemné situace, protože škodu na svém majetku v podstatě zatím nedokážou účinně vymoci a současně se vystavují riziku, že motorista, kterému jízda na tankodromu poškodila vůz, po nich bude požadovat náhradu škody (více jsme psali například zde).
Ani resort dopravy necítí odpovědnost
Dopravní společnosti i Lesy ČR hradí státu silniční daň. Tyto peníze putují do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), z něhož se následně opravují dálnice a silnice první třídy, které má pod sebou ministerstvo dopravy. Podle některých by tak peníze na opravy měly putovat právě z něj.
„Obce by měly mít možnost z tohoto fondu čerpat prostředky. Jde přece o veřejné komunikace,“ uvedla jiné možné řešení mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
To však zase odmítá ministerstvo dopravy. „Ministerstvo má na starosti páteřní infrastrukturu a tato otázka pod něj nespadá. Odpovědnost je v tomto případě na krajích, případně na obcích,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Kraje podle jeho slov na opravy silnic dostávají významné finanční obnosy prostřednictvím takzvaného rozpočtového určení daní. „Navíc jim ministerstvo dopravy prosadilo ještě finanční pomoc na silnice druhých a třetích tříd právě ze SFDI,“ doplnil s tím, že z fondu se prostředky na jinou než páteřní infrastrukturu uvolňují zcela mimořádně.
I pokud by se starostům a vedení Moravskoslezského kraje nakonec podařilo odpovědné orgány k činu přesvědčit, rychlé řešení zřejmě nemohou čekat. „Opravit cesty je třeba až poté, co bude dříví s kůrovcem vytěženo, a to potrvá ještě několik let,“ uzavřela Jouklová.
