Psychické zhroucení a pomýšlení na sebevraždu. Tak skončil případ šikany třináctileté dívky na základní škole v Blovicích na Plzeňsku. Dívku dva roky drsně šikanovali její spolužák se dvěma spolužačkami.
Českem pak před několika dny otřásl především případ dívky z Hodonína, kterou napadly další mladistvé. Všechno si útočnice dokonce natáčely. Z videa zveřejněného na sítích plyne, že ji tahaly za vlasy, fackovaly a plivaly na ni. Další případ drsné šikany se odehrál třeba na Prostějovsku.
Redakce iDNES.cz v souvislosti s případy oslovila ministerstvo školství, zda hodlá problematiku řešit. „Ministerstvo je hluboce znepokojeno případem šikany školačky i dalšími případy v Hodoníně,“ řekla mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.
„Vyšetřování případu v Hodoníně už zahájila policie. Česká školní inspekce zároveň provede nezávislé šetření, aby posoudila, jak škola na situaci reagovala,“ doplnila k šikaně v Hodoníně mluvčí MŠMT.
Loosová však ohledně dalšího případu z Hodonína narážela na incident, kdy žákyně na Základní škole Vančurova plánovala vražedný útok na své spolužáky. Vedle šikany totiž také narůstá počet případů, kdy se děti rozhodnou vraždit.
Zbraň si například v lednu do třídy přinesl žák základní školy v Rudolfově u Českých Budějovic. Tu poté zamířil na učitelku a dvakrát zmáčkl spoušť. Rána však naštěstí nevyšla.
„Není to náhodná záležitost“
Psycholog, pedagog a soudní znalec Jan Lašek pro iDNES.cz zdůraznil, že právě útoky bývají většinou promyšlené. „Je to otázka určitého následování příkladů. Často se tady hovoří o tom, že je to třeba důsledek počítačových her. To je velmi jednoduché vysvětlení, které nemusí fungovat,“ vysvětlil Lašek s tím, že útočníci jsou většinou jedinci, kteří útok mají jako svůj určitý cíl, který propracovávají.
„Není to záležitost, která by byla náhodná. Není to tak, že by si řekl – dneska mě ve škole naštvali, tak zítra půjdu...“ doplnil Lašek a současně dodal, že 99 procent problémů, které mají děti, pochází z jejich rodiny.
Mířil na děti, vylíčila učitelka, která odzbrojila žáka. Kuba ji navrhne na vyznamenání |
Psycholožka Jana Zapletalová v rozhovoru pro iDNES.cz mimo jiné ohledně útků podotkla, že odhadnout míru potenciálního rizika u konkrétního dítěte může být velmi těžké. „Rizikem jsou děti, které trpí úzkostmi, depresemi a mají sklon k nedostatečné emoční regulaci. A také děti, které zažívají násilí v domácím prostředí, mohou patřit ve spojení s lhostejností okolí k rizikovým. To by mohla být znamení...“ vysvětlila.
Děti se učí především nápodobou
Případy z posledních týdnů na základních školách tak vzbuzují vášnivé diskuze o agresivitě dnešních dětí. Markéta Celerová z Asociace klinických psychologů České republiky pro iDNES.cz uvedla, že na obecné rovině lze usuzovat, že k nárůstu šikany samozřejmě dochází, a to vlivem několika faktorů.
Důvodem je i online svět, kde se odehrává kyberšikana. „Děti pravděpodobně nejsou přirozeně více agresivní než dříve. Rozdíly spíše souvisejí s tím, jaké prostředí a podmínky ovlivňují jejich chování, například digitální technologie a sociální sítě, tlak na výkon, snížení počtu sociálních interakcí či volnější přístup ve výchově,“ vysvětlila Celerová.
Rozdílnost je podle ní třeba hledat ve verbální a fyzické agresi. Zatímco verbální agrese pravděpodobně přibývá, fyzické spíše ubývá.
„Agrese je ovlivněna, jak individuálními, tak společenskými faktory. Stran individuálních faktorů hraje roli primární rodina, její atmosféra a styl komunikace“ uvedla s tím, že děti se totiž učí především nápodobou.
Vzorem jsou v první řadě rodiče, ale třeba i učitelé, trenéři či filmoví hrdinové. „Agresivní chování může být důsledkem nejistoty, strachu, nízkého sebevědomí, šikana může být způsobem, jak si zajistit postavení v hierarchii a ochránit se před pocity úzkosti. Zvyšující se nároky ve škole a dalších oblastech mohou vyvolávat stres, frustraci a pocit, že dítě selhává,“ dodala Celerová.
Tipy, jak se situací nakládat:
|
Resort uvažuje o formě zákonné úpravy
Podle ministerstva školství jakýkoliv projev násilí či šikany je nepřijatelný a ve školním prostředí nemá místo. V souvislosti s případy tak spolupracuje například s policií či zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.
Ministr školství také odeslal do škol dopis. Školy s ním najdou také přílohu, která obsahuje doporučení v otázce bezpečnosti. „Součástí je praktický průvodce, který upozorňuje na činnosti, které pomáhají předcházet, respektive řešit krizové a mimořádné situace a stavy,“ doplnila.
Loosová ještě doplnila, že MŠMT vnímá potřebu řešit tuto problematiku nejen podporou preventivních programů, posilováním role školních psychologů a metodikou prevence. Uvažuje ale i o nějaké formě zákonné úpravy, která by jasně definovala povinnosti škol, jak se k této problematice postavit.
5. února 2024 |
„Potýkáme se s celou řadou výhrůžek“
Na častější případy upozorňoval na konci ledna také policejní prezident Martin Vondrášek. Přestože podle dat policie v loni kriminalita obecně klesala, u násilné kriminality přesto došlo k mírnému vzrůstu, konkrétně přibylo nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a vydírání.
„Potýkáme se s celou řadou výhrůžek na základních i středních školách a vysokých školách. Během jednoho týdne policie řešila deset relevantních případů. Policie kvůli útoku ve škole, přípravy nebo vyhrožování útokem zadržela celkem 10 lidí, ve skrze nezletilých,“ uvedl. Mladiství měli u sebe střelnou zbraň, zásobníky, nože nebo maketu revolveru.
„Ať se to neopakuje! Máte důtku.“ Školy šikanu zlehčují, nechtějí mít problémy |
„Násilí a krádeže“
Redakce iDNES.cz však nedávno upozornila, že základní školy zkreslují počty případů šikany ve třídách, aby navenek nevypadaly problematicky. Nebo se incidenty bojí nazvat šikanou a mluví opatrně o nevhodném či problematickém chování žáků, aby nedostaly nálepku školy, kde se vyskytla šikana.
Ve výroční zprávě „Kvalita vzdělávání v České republice“ České školní inspekce se však mimo jiné píše, že za uzavřený školní rok 2022 a 2023 téměř u všech sledovaných forem rizikového chování zaznamenaly školy nárůst jeho výskytu.
„Záškoláctví řešila skoro polovina škol. Pokračuje tendence skokového nárůstu výskytu kouření. Další formy rizikového chování, které školy identifikovaly se stále vyšší četností, jsou zejména kyberšikana, násilí a krádeže,“ uvádí výroční zpráva inspekce.
Výskyt rizikového chování na základních školách. | foto: Kvalita vzdělávání v České republice
Rizikové chování ve školkách
Zpráva také upozorňuje na šikanu už v mateřských školách. „Přestože školy přistupují v rámci dostupných možností k prevenci rizikového chování převážně aktivně, byl podíl škol, ve kterých byly zaznamenány případy rizikového chování dětí, meziročně v mírně vyšší míře,“ varuje.
Současně poukazuje na fakt, že nejčastěji se vyskytovala agrese a násilí, a to ve 13 procentech. Nevhodné verbální chování vůči učiteli pak zaznamenali v 8 procentech. Následovalo poškozování majetku, vandalismus a šikana.
„Dle názoru ředitelů a učitelů má zásadní vliv na chování dětí problémové rodinné prostředí a uplatňovaný výchovný styl, odlišné sociokulturní prostředí, vyšší podíl dětí s výchovnými problémy či poruchami chování a dětí s jazykovou bariérou,“ dodává inspekce ve své výroční zprávě.
Výskyt rizikového chování v mateřských školkách. | foto: Výroční zpráva Kvalita vzdělávání v České republice za rok 2023 a 2024
