Spousta lidí tu řeší, kolik bylo bratrovi, ale jestliže se to odehrávalo v jejich 7 letech a v 10 byl už bratr pryč muselo mu již být přes 15 a v tom případě není nic jiného, než hnusné bestiální úchylné prase.

Nemůžu si pomoct, ale z tohodle příběhu na mě bratr jako 100% padouch nepůsobí. Vypadá to spíš, že z toho taky nebyl moc moudrej, uvědomuje si, co provedl, myslím, že dokonce má výčitky, proto se omluvil, i když neuznal za co konkrétně. Chlapi se totiz moc neomlouvaji ani za to co udělali.. Takže mi nesedí, že by řekl promiň za něco, co by si myslel, ze neudělal.

Nevím, k čemu přesně všemu dochazelo, ale sex tam asi nebyl.

Paní se vnímá prostě jako oběť. Dokud to tak bude, nikam se nehne. Musí to přijmout, minulost se změnit nedá. Měla by Zkusit najít důvod proč to bratr dělal, že třeba i on potřeboval jen lásku, když ji od otce nedostal..

Taky mám z toho "život je nenávratně zničený" pocit, že se posunula do role oběti navždy a tím si možná omlouvá jiné své problémy.

Libilo se mi to, to ale neznamena, ze jsem to chtela. Tvl to je gol fakt. A jak to ten kluk asi ma vedet, kdyz mu to nerekne. A kdyz uz mu to pozdeji teda rekla, prestal.

Bylo jí sedm, jste normální?

a z čeho tedy má to trauma? ten popis věcí minulých nedává smysl, být negativně traumatizován něčím, co jsem vnímal pozitivně?

Vy asi nebudete intelektuální gigant.

Mě by spíš zajímalo nějaké řešení - prevence. Článek na idnesu pětiletým holčičkám nepomůže.

Prevence je vychovávat i kluky, nemyslíte? Různé nekonsenzuální aktivity mohou být i homosexuální apod.

Co z článku lyne dost jednoznačně? - Že lézt rodičům do skříně se nevyplácí. Kromě vánočních dárků tam totiž mohou nalézt také celoživostního bubáka.

Kdyby to nespustila kazeta, tak by to třeba spustilo o chvíli později něco jiného. Selhání rodičů a výchovy hlavně toho chlapce.

Znám více podobných příběhů z poradenské praxe v době když jsem působil jako dobrovolník protidrogové organizace na streetu. Příběh se klidně mohl takto odehrát, a jistá literárnost která je z vyprávění cítit mohla vzniknout v průběhu procesu vyrovnávání se s traumatem. Existuje dávná a účinná metoda jak se vyrovnat s mentální bolestí, pocitem ztraty, bezmocností či nespravedlnosti. Uvedu to na příkladu pohřebních rituálů,kde to snadněji každý pochopí. Některé komunity mají zvyk,kdy poté co někdo blízký zemře, tak sousedi chodí za pozůstalým po jednom a on vždy kazdemu musí od začátku vyprávět o životě i smrtí svého drahého. Když to říkáte jednou,je to strašlivá tragédie, když to vypravite po stopadesáté , tak je to už příběh..sousedé a přátelé vám svou láskou a nasloucháním, projevy přátelství,soucitu a spoluúčasti pomáhají znovu prožít trauma jinak a zařadit jej do emočně méně bolestivého rámce. Nakonec zbyde vzpomínka a vyprávění..

Zajímavá myšlenka, ale jak jí konkrétně aplikovat na dámu, trpící traumatem za to, že jí v dětství prznil bráška a líbilo se jí to? Stopadesátkrát to vyprávět každému, kdo jde kolem a tím prožít trauma znovu a v méně bolestném rámci?

Ten pribeh presne zapada do doktriny dnesni doby, kdy je zenska vagina demonizovana jako neco nadprirozeneho a dite muzskeho rodu je vzdy povazovane za predatora. Sama ho vmanipulovala do te situace a jeste jako nezletila to opakovane zkousela i na jinych detech. Jako decka jsme se s holkami libali a hrali na doktory. Dnes se tomu vsichni zasmejeme a nikdo tu nema zadne trauma, protoze sexualita proste j dospivani patri. I ona se se sexualitou chtela seznamit a sla tomu naproti. O cem se ale dneska zasadne nemluvi je domaci nasili. Kdo by se take s tim paral. Ze to zanecha sramy na dusi predevsim starym lidem, kteri jsou surove biti z jakychkoli pricin nikoho nezajima. Nikdo by se rovnez jejich pribehy nezabyval. Dnes jsou v kurzu vaginy na jakykoli zpusob, protoze se z nich stal dobry obchodni artikl ve smyslu neco za neco.

Bohužel jednoznačně tendenční a tedy nedůvěryhodné. Měří se tam dvojím metrem...

Když to celé začalo, bratr byl teenager (tedy nevyzrálá osobnost), měl poruchy učení, šikanovaný otcem... přesto jej Dominika považuje za jednoznačného viníka a nepřihlíží vůbec k tomu, v jaké situaci byl její bratr.

O kousek dál se dozvídáme, že Dominika začala být promiskuitní a "následky svého jednání si jako náctiletá ještě neuvědomovala, nemohla".

Musím se ptát, proč bratr jako teenager měl být ten uvědomělý, zatímco ona o pár let později jako teenager uvádí svůj věk jako omluvu. Přitom dívky obecně dospívají dřív, jsou ve stejném věku vyzrálejší, odpovědnější, atd.

Ale není tam nic o tom, že by v pubertě zneužívala sedmileté kluky.

Tato povídka snad patří na jiné stránky než iDNES. Nevěřím tomu že je popisována skutečnost. Z článku je jasně cítil literaturu a ne popis faktu.