Jsou tři země klíčové pro Severní Koreu: Sovětský svaz, Čína a Československo. Údajně to řekl podle exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) „věčný prezident“ KLDR Kim Ir-sen, děd současné hlavy státu. „Klidně to na nějakém jednání říct mohl. Severokorejci vždycky lhali a lžou dodnes,“ míní koreanista Petr Bláha.
Za minulého režimu s spolupráci s Československem severokorejská vláda stála. Zaujalo jí tuzemské strojírenství a zároveň živila podle Bláhy myšlenku na to, že by jí země ze středu Evropy mohla pomoci se stavbou jaderné elektrárny.
„Chtěli, abychom jim to i financovali. Když zjistili, že to nepřipadá v úvahu, tak prý Kim Ir-sen odešel naštvaně z jednání,“ říká Bláha. Vztahy mezi oběma státy ochladly po sametové revoluci, kdy se Československo vymanilo z komunistické nadvlády.
Právě na tom, co bylo, chce však nyní stavět česká delegace, která by mohla v dubnu či květnu zavítat do KLDR na jednání s tamními politiky. Výprava do Asie může podle odhadů vyjít na stovky tisíc korun. Povede jí Zaorálek coby coby předseda sněmovního zahraničního výboru. Ten se do Pchjongjangu podívá znovu po 14 letech. Jako šéf Sněmovny tam vedl výpravu už v roce 2005.
Tehdy se česká delegace setkala s předsedou tamní vlády a parlamentu. I letos Severekorejci naznačili, že se česká výprava setká s vysoce postavenými funkcionáři. V tom má být rozdíl oproti tomu, s kým se může setkat český velvyslanec v KLDR. Samotná výprava si však neklade příliš vysoké cíle, kterých by chtěla na druhé straně světa dosáhnout.
Koreanista: Diplomacie po vyostření situace je u nich běžná
Česko chce oživit vztahy, které od roku 2005 mezi oběma státy ochladly, a zároveň se blíže seznámit s aktuální situací v Severní Koreji a přístupem k denuklearizaci, o níž jednala KLDR se Spojenými státy a Jižní Koreou. Objevují se však i určité nápady, jak lepší vztahy se Severní Koreou využít, pokud by se začala otevírat světu.
„Pokud bychom se tam dobře zapsali, můžeme si udělat konexe a v budoucnu to využít k ekonomické spolupráci,“ říká místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti). „V roce 2005 jsme jako Česká republika nabízeli, že jim předáme své zkušenosti, jak přejít ze socialismu do kapitalismu, řeknu-li to takto jednoduše,“ popisuje Zaorálek s tím, že tehdy KLDR projevila o nabídku zájem.
Kvůli pokračujícímu testování raket však Česko na nějakou dobu spolupráci se Severní Koreou přerušilo. Není ale vyloučeno, že by se nemohla nabídka, která padla už před 14 lety, dostat znovu na stůl.
Podle koreanisty Bláhy je však třeba přistupovat s rezervou k současné otevřenosti KLDR. Není to podle něj poprvé, co tamní režim po vyostření situace na Korejském poloostrově přistoupil na diplomatická jednání. Nedá se tak vyloučit, že se Severní Korea po čase zase uzavře světu.
„Lakmusovým papírkem pro to, jak vážně to Severní Korea se svou proměnou myslí, je podmínit návštěvu jednáním o lidských právech a koncentračních táborech, které tam mají,“ tvrdí Bláha.
Historie vztahů se Severní KoreouČeskoslovensko spolupracovalo se Severní Koreou v minulém století stejně jako další země východního bloku. Kim Ir-sen dokonce Československo navštívil. Československo se po válce na Korejském poloostrově stalo jedním ze států, z nichž se skládala komise dohlížející na příměří na poloostrově. Po vzniku samostatné České republiky členství v komisi zaniklo. Velvyslanec KLDR v Praze je Kim Pchjong-il – syn Kim Ir-sena a tedy strýc současného vůdce Severní Korey. Kim Pchjong-il byl do Evropy „uklizen“ už v 70. letech, aby nemohl ovlivňovat politiku v zemi. V KLDR má svou ambasádu celkem osm evropských států. Vedle České republiky také Německo, Polsko či Rumunsko. Celkem má v Pchjongjangu ambasádu 25 států. |
S lidskými právy Češi dříve nepochodili
Podle koreanisty by česká delegace měla jednat mimo hlavní město a naopak zamířit do regionů, které nemusí tamní režim chtít ukazovat. „Diplomatické mise jinak nevyvíjejí na Severní Koreu žádný tlak a v podstatě hrají do karet tamnímu režimu, který je využije pro svou propagandu,“ dodává Bláha.
Že na lidská práva dojde řeč, je podle Lipavského jisté. O neoprávněném věznění lidí a porušování lidských práv jednala se představiteli KLDR i výprava vedená Zaorálkem v roce 2005. Výsledek? Severokorejci odmítli, že by něco takového byla pravda, naopak to označili za propagandu.Jen pod tlakem se podle Bláhy může Severní Korea změnit. Vedle sankcí to je to právě apel na dodržování lidských práv, na které KLDR nehledí. Pouze „poznávací“ výpravu hodnotí koreanista jako cestu s malými cíli, zato s vysokými náklady.
Stejně tak Česko tehdy neuspělo se svou snahou dostat se do komise, která dohlíží na příměří mezi oběma korejskými státy. Dříve v ní bylo zastoupeno Československo, avšak po rozdělení na Českou republiku a Slovensko byly obě země z komise vyškrtnuty bez náhrady.
Loni v červnu se v Singapuru uskutečnilo setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una. Ten na něm souhlasil s nukleárním odzbrojením Korejského poloostrova. Časový harmonogram této akce si zatím nestanovili, řešit by se měl koncem února tohoto roku.
