Petr Jenka pracoval před 37 lety u vojenského radaru, na němž sledoval let DC-9. Zmizení stroje neznačilo technickou závadu, ale tragédii, což ale vojáci na starých radarech zprvu nepoznali.

Petr Jenka pracoval před 37 lety u vojenského radaru, na němž sledoval let DC-9. Zmizení stroje neznačilo technickou závadu, ale tragédii, což ale vojáci na starých radarech zprvu nepoznali. | foto: Jan Wirnitzer, iDNES.cz

Sestřelení jugoslávského letadla Čechy by se neutajilo, míní pamětník od radaru

  • 78
Lze věřit tvrzení německé televize ARD, že za zřícením jugoslávského letadla na Děčínsku v roce 1972 byla československá armáda? Bývalý voják Petr Jenka, který v osudný den sledoval radar protivzdušné obrany, soudí, že ne. "I kdyby to úřady zamlčely, Západ by nemlčel," soudí o neštěstí, které přežila jen letuška.

"Některé věci nezapomenete. Ta DC-9 udělala tak deset až dvanáct kilometrů za minutu a na přeletu hranice měla deset kilometrů výšku," vzpomíná bývalý voják Petr Jenka.

Psal se 26. leden 1972, do civilu mu po téměř dvou letech vojenské služby chybělo pár týdnů a hranici Československa a tehdejší Německé demokratické republiky přelétal stroj jugoslávské společnosti JAT. Na palubě měl 28 pasažérů a členů posádky a letěl z dánské Kodaně do chorvatského - v té době zároveň jugoslávského - Záhřebu.

Stroj zmizel z radaru, což u techniky pocházející z 50. let, kterou tehdy československá protivzdušná obrana používala, nebylo nic výjimečného. "Signál míval výkyvy. V takové chvíli počkáte minutu - jedno 'kolečko' radarové růžičky - jestli se letadlo zase neobjeví," vysvětluje Jenka.

Nákres Petra Jenky popisujícího fungování vojenské radarové sítě
Nákres Petra Jenky s radarovou růžicí, prací výškoměru a celorepublikovou radarovou sítí (zleva doprava)

Jugoslávský DC-9 se ale neobjevil ani po třech minutách. Vojáci věděli, že pokud cíl ztratí a ostatní hlásky ho mít budou, přijdou o vycházky. A pod křikem lampasáků, "jak to, že ho ještě nemají", se začali z problému "vyvlékat" - každý po svém. Bylo krátce po páté odpoledne.

Jedna radarová hláska zapsala, že stroj klesá na přistání v Praze - vždyť kam by jinak letěl, když není na radaru - a přestala se jím zabývat. Jiná zaznamenala, že klesá na Brno. "My jsme to udělali předpisově, zapsali jsme ztrátu cíle... Ono se to už 'válelo' u Kamenice a podle některých hlásek to bylo pořád ve vzduchu," vzpomíná Jenka. Jeho rota díky předpisové práci vyvázla bez problémů.

PETR JENKA

Petr Jenka (narozen 1951) vystudoval strojní průmyslovku s individuální nástavbou v Liberci. Na nástupní armádní "přijímač" zamířil do slovenského Zvolenu, dvouletou službu si odkroutil u radaru v Aši u západoněmecké hranice. V 90. letech létal s vrtulníkem, spolupracuje s policií, vojáky a záchranáři a je instruktorem lezectví. Stále také patří do Integrovaného záchranného systému. Věnuje se také dorostencům fotbalového klubu Slovan Liberec.

"Semtex by byl praktičtější než sestřel"

Ať se na palubě letadla odehrálo cokoliv, Jenka zpochybňuje verzi, že by ho československé letectvo sestřelilo. "Samozřejmě, to vojenské 'éro' tam být mohlo. To nikdy nemůžete vyloučit. Ale v tak napjaté situaci (mezi východním a západním blokem, pozn. red.) bych se divil, kdyby to Západ 'nerozkecal'."

Případný stíhač, který by se za DC-9 "pověsil" už na německé straně hranice, mohl zůstat skrytý československým radarům. Západní Německo by ale na jih směřující stroje mělo z boku a tamější radarové obsluhy by ho podle Jenky viděly.

Techniku na to západoněmečtí vojáci nepochybně měli. "Cokoliv se u nás šustlo, tak oni šli do vzduchu. Obráceně to fungovalo taky, vzájemně jsme se hlídali. Jedna strana třeba pověsila do vzduchu bezpilotní letadlo jen proto, aby ho obsluhy za "železnou oponou" musely hlídat. I takové hry jsme hráli," vypráví s úsměvem Jenka.

A přidává další argument: "My jsme v té době neměli špatnou tajnou službu. Pro specialisty by - v podmínkách tehdejších letištních kontrol - nebyl problém propašovat na palubu semtex, tak proč dělat takovou okatou věc jako sestřel? Ale mohli v tom jet Sověti, Západ, kdokoliv..."

"Díky přežití té letušky to byla tak velká mediální událost, že se to vytáhlo po 37 letech," uzavřel muž, kterému měsíc a několik dní po neštěstí skončila vojenská služba.

NEŠTĚSTÍ JUGOSLÁVSKÉHO DC-9

Jugoslávské letadlo DC-9 s 28 lidmi na palubě se zřítilo 26. ledna 1972 u Srbské Kamenice na Děčínsku. Vyšetřovatelé zapsali, že stroj spadl z deseti tisíc metrů.

Tragédie, kterou zázrakem přežila letuška Vesna Vulovičová, čas od času budí pochyby médií. Kromě oficiální verze, podle níž se stroj rozlomil ve výšce deset kilometrů nad hranicí, koluje například zkazka, že do letadla nastražili bombu chorvatští fašističtí separatisté - ustašovci.

Německá televize ARD přišla minulý týden se zprávou, že stroj omylem sestřelila československá protivzdušná obrana státu (PVOS). - více o zprávě o údajném sestřelu čtěte zde

Už v roce 1997 napsal podobnou zprávu napsal odborný magazín Letectví a kosmonautika. Letadlo "jsme sestřelili dvěma raketama. To nevíš, co? Jednou raketou jsme ji poškodili a druhou dorazili, když nouzově klesala", stálo v údajném záznamu z protivzdušné obrany.

Podle Jitky Ungerové z Úřadu pro civilní letectví ale roli hraje spíše mediální zajímavost kauzy (díky přežití letušky, která se dostala i do Guinnessovy knihy rekordů). "Vyšetřovací zpráva ukazuje na to, že na palubě letadla došlo k výbuchu 'zevnitř ven'," přiklání se Ungerová k verzi teroristického útoku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video