"Některé věci nezapomenete. Ta DC-9 udělala tak deset až dvanáct kilometrů za minutu a na přeletu hranice měla deset kilometrů výšku," vzpomíná bývalý voják Petr Jenka.
Psal se 26. leden 1972, do civilu mu po téměř dvou letech vojenské služby chybělo pár týdnů a hranici Československa a tehdejší Německé demokratické republiky přelétal stroj jugoslávské společnosti JAT. Na palubě měl 28 pasažérů a členů posádky a letěl z dánské Kodaně do chorvatského - v té době zároveň jugoslávského - Záhřebu.
Stroj zmizel z radaru, což u techniky pocházející z 50. let, kterou tehdy československá protivzdušná obrana používala, nebylo nic výjimečného. "Signál míval výkyvy. V takové chvíli počkáte minutu - jedno 'kolečko' radarové růžičky - jestli se letadlo zase neobjeví," vysvětluje Jenka.
Nákres Petra Jenky s radarovou růžicí, prací výškoměru a celorepublikovou radarovou sítí (zleva doprava)
Jugoslávský DC-9 se ale neobjevil ani po třech minutách. Vojáci věděli, že pokud cíl ztratí a ostatní hlásky ho mít budou, přijdou o vycházky. A pod křikem lampasáků, "jak to, že ho ještě nemají", se začali z problému "vyvlékat" - každý po svém. Bylo krátce po páté odpoledne.
Jedna radarová hláska zapsala, že stroj klesá na přistání v Praze - vždyť kam by jinak letěl, když není na radaru - a přestala se jím zabývat. Jiná zaznamenala, že klesá na Brno. "My jsme to udělali předpisově, zapsali jsme ztrátu cíle... Ono se to už 'válelo' u Kamenice a podle některých hlásek to bylo pořád ve vzduchu," vzpomíná Jenka. Jeho rota díky předpisové práci vyvázla bez problémů.
PETR JENKAPetr Jenka (narozen 1951) vystudoval strojní průmyslovku s individuální nástavbou v Liberci. Na nástupní armádní "přijímač" zamířil do slovenského Zvolenu, dvouletou službu si odkroutil u radaru v Aši u západoněmecké hranice. V 90. letech létal s vrtulníkem, spolupracuje s policií, vojáky a záchranáři a je instruktorem lezectví. Stále také patří do Integrovaného záchranného systému. Věnuje se také dorostencům fotbalového klubu Slovan Liberec. |
"Semtex by byl praktičtější než sestřel"
Ať se na palubě letadla odehrálo cokoliv, Jenka zpochybňuje verzi, že by ho československé letectvo sestřelilo. "Samozřejmě, to vojenské 'éro' tam být mohlo. To nikdy nemůžete vyloučit. Ale v tak napjaté situaci (mezi východním a západním blokem, pozn. red.) bych se divil, kdyby to Západ 'nerozkecal'."
Případný stíhač, který by se za DC-9 "pověsil" už na německé straně hranice, mohl zůstat skrytý československým radarům. Západní Německo by ale na jih směřující stroje mělo z boku a tamější radarové obsluhy by ho podle Jenky viděly.
Techniku na to západoněmečtí vojáci nepochybně měli. "Cokoliv se u nás šustlo, tak oni šli do vzduchu. Obráceně to fungovalo taky, vzájemně jsme se hlídali. Jedna strana třeba pověsila do vzduchu bezpilotní letadlo jen proto, aby ho obsluhy za "železnou oponou" musely hlídat. I takové hry jsme hráli," vypráví s úsměvem Jenka.
A přidává další argument: "My jsme v té době neměli špatnou tajnou službu. Pro specialisty by - v podmínkách tehdejších letištních kontrol - nebyl problém propašovat na palubu semtex, tak proč dělat takovou okatou věc jako sestřel? Ale mohli v tom jet Sověti, Západ, kdokoliv..."
"Díky přežití té letušky to byla tak velká mediální událost, že se to vytáhlo po 37 letech," uzavřel muž, kterému měsíc a několik dní po neštěstí skončila vojenská služba.
NEŠTĚSTÍ JUGOSLÁVSKÉHO DC-9Jugoslávské letadlo DC-9 s 28 lidmi na palubě se zřítilo 26. ledna 1972 u Srbské Kamenice na Děčínsku. Vyšetřovatelé zapsali, že stroj spadl z deseti tisíc metrů. Tragédie, kterou zázrakem přežila letuška Vesna Vulovičová, čas od času budí pochyby médií. Kromě oficiální verze, podle níž se stroj rozlomil ve výšce deset kilometrů nad hranicí, koluje například zkazka, že do letadla nastražili bombu chorvatští fašističtí separatisté - ustašovci. Německá televize ARD přišla minulý týden se zprávou, že stroj omylem sestřelila československá protivzdušná obrana státu (PVOS). - více o zprávě o údajném sestřelu čtěte zde Už v roce 1997 napsal podobnou zprávu napsal odborný magazín Letectví a kosmonautika. Letadlo "jsme sestřelili dvěma raketama. To nevíš, co? Jednou raketou jsme ji poškodili a druhou dorazili, když nouzově klesala", stálo v údajném záznamu z protivzdušné obrany. Podle Jitky Ungerové z Úřadu pro civilní letectví ale roli hraje spíše mediální zajímavost kauzy (díky přežití letušky, která se dostala i do Guinnessovy knihy rekordů). "Vyšetřovací zpráva ukazuje na to, že na palubě letadla došlo k výbuchu 'zevnitř ven'," přiklání se Ungerová k verzi teroristického útoku. |
