Šestkrát o připlácení v nemocnicích aneb Jak to vidí lékaři

Za co se bude v dalších letech u lékařů a v nemocnicích připlácet? Jen za lepší klouby a komfortnější pokoje, nebo i za věci, na které jsou dnes pacienti zvyklí zdarma? Ministerstvo konkrétní návrhy ještě odmítá zveřejnit. Katalog, který vymezí péči, na kterou budou mít lidé nárok ze zdravotního pojištění, teprve vzniká.

Za co se bude v nemocnicích připlácet? | foto: Profimedia.cz

Mělo by se připlácet jen za lepší klouby a komfortnější pokoje, nebo i za věci, na které jsou dnes pacienti zvyklí zdarma?  Katalog, který vymezí péči, na kterou budou mít lidé nárok ze zdravotního pojištění, teprve vzniká.

"V dermatologii bychom našli v každé diagnóze metodu, která je standardní, a takovou, za kterou by se mělo připlácet," říká Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.

Vysvětluje, že nadstandardem rozumí takové metody, které budou léčit stejným způsobem, ale pro pacienta budou mít kosmeticky přijatelnější výsledek. To znamená, že z pojištění by měl mít pacient zaplacené takové výkony, které mu zachraňují zdraví. "Pokud bude chtít žena odstranit pooperační jizvy, připlatí si. To už nejde o zdraví, ale o krásu," říká přednostka.

VLASTNÍ POKOJ I LÉKAŘ

Za co se také bude připlácet

Nadstandardní ubytování: Stát chce jasně stanovit, za jaký pokoj se má v nemocnici platit.

Kratší čekání na operaci: Lidé by si mohli připlatit za rychlejší operaci. Odpůrci namítají, že přeskočení ostatních nemocných je nemorální.

Výběr operatéra: Za peníze si bude člověk moci vybrat, který odborník ho bude operovat.

Přední český gynekolog Vít Unzeitig považuje za jasný standard všechno, co se s rodičkou odehrává na porodním sále. "Klasickou službou navíc je domácí ošetřovatelská péče s návštěvou porodní asistentky," dodává.

Katalog výkonů, na které by měli pacienti nárok z veřejného pojištění, by se podle odborníků musel často obměňovat. Medicína jde rychle dopředu. Podle Unzeitiga by to nebyl problém.

"Vzorem může být třeba Anglie. Na všechny diagnózy mají podrobné postupy, a pokud se mění, pracovní komise vypracuje návrh změny postupu," popisuje porodník. A dodává, že dokonce ví, jak takový katalog, pro české pacienty zatím záhadný, vypadá: "Jsou to pevné desky, které drží po boku pružiny, a když se něco jednou za dva roky mění, vymění se celý list, aniž by se porušila celá vazba."

Jestli zákon zavádějící standardy začne platit, ovšem není jisté. Lidovci se jej podpořit podle všeho nechystají. A odpor vyvolává i v ODS. "Neumím si představit komisi, která by standardy určovala. Zavání to korupcí," kritizuje novelu Tomáše Julínka jeho spolustraník Boris Šťastný.

Jak to vidí lékařští specialisté

Deník MF DNES oslovil šest odborníků z různých medicínských oborů, aby navrhli, za jakou péči by si měli pacienti připlácet. Jak to bude ve skutečnosti, se ještě neví. Ministerstvo katalog bezplatných výkonů teprve připravuje.

Gynekologie

VÍT UNZEITIG, gynekolog a jihomoravský konzultant pro porodnictví
"Klasickou nadstandardní službou má být například návštěva asistentky doma po porodu."

Velmi dobře se placená a neplacená péče dá ukázat na těhotenství, porodech a poporodní péči. "V těhotenství je prakticky celá ošetřovatelská péče nad rámec doporučeného postupu nadstandardní. Patří sem třeba plavání, rehabilitace, odběry navíc, které si žena bude přát a nejsou předepsány, další ultrazvuková vyšetření," říká lékař.

Upozorňuje ale, že lékař nikdy nesmí zanedbat žádnou svoji povinnost. "Vše, co je dnes k mání na porodním sále, musí být standardem. Placená služba pak může být například výběr asistentky, porodníka nebo neonatologa, který dítě ošetřuje, dále pak třeba pokoj s individuálním vybavením," říká lékař. Nadstandardní je například i porod do vody.

V poporodní péči by pak maminky mohly platit za opakované návštěvy ošetřovatelky. "To, co se běžně předvádí jednou, například správné kojení, podruhé by se za to platilo," říká brněnský porodník.

Ortopedie

JIŘÍ FIEDLER, ortoped z nemocnice v Písku
"Starší pacienti si budou moci připlatit za odolnější materiál. Teď ho nedostanou."

Když chce pacient starší 65 let umělý kloub, který lékaři dávají mladším lidem, nemá na výběr. Nemocnice si ho z balíku peněz od pojišťoven nemůže dovolit. "To ale samozřejmě neznamená, že by dotyčný dostal špatnou náhradu. Při normálním životním stylu i ta levnější varianta výborně funguje až do smrti," říká lékař z písecké ortopedie.

Pokud by zákon pacientovi dovolil připlatit si za lepší materiál, senior, který by měl pocit, že potřebuje odolnější kloub, by si na něj mohl připlatit. Standard hrazený ze zdravotního pojištění by se podle lékaře tedy logicky lišil podle věku. Aktivní člověk by například mohl počítat s keramickými hlavičkami u kloubu. Ty se méně obrušují a déle vydrží. Starší lidé by měli nárok na kovové hlavičky. Keramické by si pořídili za příplatek.

Dermatologie

JANA HERCOGOVÁ, přednostka Dermatovenerologické kliniky pražské Bulovky
"Vše, co pomáhá kůži vrátit zdraví, je standardní. Za kosmetické úpravy by se mělo platit."

V péči o kůži jsou placené a neplacené služby už prakticky rozděleny. "Klasické léčebné metody by měly zůstat standardní, ty, které budou využívat nějaké sofistikovanější kosmetické procedury, by měly být nadstandardní," míní lékařka.

Standardním zákrokem na kožním oddělení je vyříznutí nádoru a následné vyšetření tkáně v laboratoři. "Ale představte si, že jsem mladá žena a mám jej na viditelném místě. Po operaci mi na tváři zůstanou jizvy a v tomto případě můžu zvolit ještě další postup – mast. Nebudu mít po ní žádný šrám, ale musím si ji doplatit," říká lékařka.

"A mohu nabídnout i další následná ošetření.Řekněme, že po zákroku bude mít pacient komplikace, vřídek. Mohu jej ošetřit zvláštní lampou a mastí, která pleť nepoškodí. Jenže jedno balení přijde na sedm tisíc korun." Tuto částku bude muset pacient také doplatit.

Chirurgie

ČESTMÍR NEORAL, přednosta I. chirurgické kliniky nemocnice v Olomouci
"Na laparoskopickou operaci žlučníku by si v budoucnu mohli pacienti přispívat."

"Například ve stomatologii to je jasné: obyčejná plomba je hrazená z pojištění, bílou si zaplatíme. Je zapotřebí se takhle podívat i na chirurgii," konstatuje docent Neoral. A jako příklad uvádí operaci žlučníku.

"Mohlo by to být třeba tak, že operace klasickou cestou by byla považována za standardní, kdežto na výrazně nákladnější laparoskopii by si lidé připláceli z vlastní kapsy. To je analogie obyčejné a bílé plomby," navrhuje.

Důvod? Laparoskopie prošla od devadesátých let obrovským boomem, ale nemocnice na ni v podstatě doplácejí, finance z veřejného pojištění nestačí. "Děláme medicínu, na kterou nemáme peníze. Abychom se mohli posunout dál, potřebujeme spoluúčast pacientů," dodává lékař.

Gastroenterologie

ONDŘEJ URBAN, primář Centra péče o zažívací trakt v Ostravě
"Nadstandard by mělo být vyšetření mimo časový plán nebo v kratší době, než je stanovena."

"Pokud si nemocný přeje vyšetření žaludku ultratenkým přístrojem, který je zaváděn nosem místo ústy, měl by je uhradit," míní ostravský lékař. Pojišťovny podle něj nehradí ani výkony, jejichž úhradu nelze z etických důvodů požadovat.

"Například metodu endoskopické slizniční resekce časných nádorů trávicí trubice, která je nákladná, ale nemocný se vyhne operaci. Tento nadstandard poskytuje naše pracoviště již několik let bez nároku na úhradu. Z toho vyplývá, že standardy bez etického přístupu lékařů neobstojí," poukazuje lékař.

Platit by se mělo podle lékaře za jakékoliv "přeskočení v řadě". "Vyšetření mimo časový plán příslušného pracoviště. Vyšetření v případě, že zařízení již vyčerpalo paušální platbu z příslušné pojišťovny. Kontrolní vyšetření v intervalu kratším, než doporučuje standard," jmenuje tři z nich Urban.

Interna

ELIŠKA SOVOVÁ, internistka z Fakultní nemocnice Olomouc
"Když jde o život, nejde srovnávat přístroje. Nadstandard si neumím představit."

Lékařka ve svém oboru nevidí prostor na vybírání si lepší péče nebo materiálu. "Našim pacientům jde o život a obvykle nejsou ve stavu, kdy by mohli posoudit, jaký typ například kardiostimulátoru nebo defibrilátoru by pro ně mohl být dobrý," říká internistka.

Jaký typ přístroje konkrétní pacient dostane, záleží výhradně na jeho diagnóze. "Konkurenční firmy mají dokonce víceméně srovnané ceny, za které přístroje prodávají, takže ani tady bych nehledala žádný manévrovací prostor," uvažuje lékařka.

Nicméně s myšlenkou, že by mělo být umožněno připlácet si za nadstandard, olomoucká lékařka souhlasí. "Standardy a nadstandardy u jiných oborů by se ale měly pořádně prodiskutovat mezi lékaři předtím, než začnou platit v praxi," doplňuje lékařka.