náhledy
Lucie Marková v Kambodži kontrolovala rozvojové projekty Člověka v tísni zabývající se dopady klimatické krize.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Rozhovor s Oer Kanh o chovu kuřat. S překladem z místní khmerštiny do angličtiny pomáhá českým pracovníkům Člověka v tísni jejich kambodžská kolegyně Senghorng Sem (uprostřed).
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Některé kambodžské domy, zejména na venkově, jsou postavené na vysokých kůlech. Kromě toho, že během horkých dní tak pod domy lépe proudí vzduch jsou také vhodnější pro případy, kdy přijde záplava.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Phat Sophal se zabývá přírodními katastrofami v provincii Pursat. Za loňský rok podle něj v této provincii obdrželo zprávu o přicházející povodni 60 tisíc lidí. Na fotografii se zaměstnankyní Člověka v tísni v Kambodži, Senghorng Sem. V pozadí fotografie je vidět „krabička“ systému včasného varování monitorující výšku vodní hladiny.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Projektová manažerka z komunikačního oddělení humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni se byla v Kambodži mimo jiné podívat na protipovodňový systém.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Organizace začala poplašné systémy v asijské zemi instalovat v roce 2013 a je to jediný systém včasného varování před povodněmi, který v Kambodži je. Po pěti letech fungování se dokonce stal národním systémem.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
„Kambodža je jednou ze zemí, která je nejvíc postižená klimatickou změnou. Člověk v tísni tam podporuje místní obyvatelé, aby se přizpůsobovali změnám počasí, které se v posledních letech dějí stále častěji,“ vysvětluje Lucie Marková.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Pov Channan, farmářka, která se zapojila do projektu RECOVER.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
„Se systémem včasného varování se cítím bezpečněji,“ říká Tep Hean, obyvatel provincie Battambang. S ním si Lucie se svými kolegy povídala o tom, jak se jejich život změnil poté, co mají k dispozici zprávy varující před přírodními katastrofami.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Solární panely v provincii Battambang na severozápadě země.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Kheng Savon, obyvatel vesnice Ansongsork, kde solární panely namísto dieslových generátorů využívá přes 100 rodin. Elektrická energie je pro ně nyní levnější a stabilnější.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Chilli jako jedna z plodin, které se pěstují na farmách využívajících solární energii.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Phnom Penh. Rušné město, kde silniční pravidla téměř neexistují.
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Uvnitř chrámu Wat Phnom v hlavním městě Phnom Penhu. Převládajícím náboženstvím v Kambodži je buddhismus (96 %).
Autor: Milan Votypka/archiv Člověka v tísni
Výstavu CLI-FI 2050 organizoval Člověk v tísni v rámci mezinárodního projektu 1Planet4All. „Jeho prostřednictvím se snažíme šířit nejen osvětu o klimatické změně, ale také přinášet řešení, na nichž se může každý z nás podílet,“ říká koordinátorka projektu z organizace Člověk v Tísni, Lucie Marková.
Autor: Marcel Rozhoň
Vystavující umělci zde svými díly zhmotňují své představy o budoucnosti v souvislosti s klimatickou změnou.
Autor: Marcel Rozhoň
CLI-FI 2050 představuje široké spektrum médií i způsobů, jakými se umělci k problematice vztahují. Najdeme zde obrazy, objekty, instalace, fotografie i videa.
Autor: Marcel Rozhoň
Multimediální instalace Jakuba Honse v bazénu Kasáren Karlín pracuje s živými rostlinami – brambory uzavřené do plexisklového „inkubátoru“ promlouvají k lidské populaci a kriticky rozebírají problematiku kolonialismu.
Autor: Marcel Rozhoň
CLI-FI 2050 představuje široké spektrum médií i způsobů, jakými se umělci k problematice vztahují. Najdeme zde obrazy, objekty, instalace, fotografie i videa.
Autor: Marcel Rozhoň
Klíčovým zkoumaným datem, ke kterému se výstava vztahuje je rok 2050. Tento rok bývá často skloňován v souvislosti s prognostickými modely i v kontextu mezinárodních klimatických dohod a politických závazků.
Autor: Marcel Rozhoň
Nelidskou entitou, jejíž hlas se line výstavním prostorem, je meteorit ve videu slovenského umělce Andráse Cséfalvaye, který putuje vesmírem a vypráví příběh vyhynutí dinosaurů, aby se v posledním záběru videa vydal směrem k planetě nápadně se podobající Zemi.
Autor: Marcel Rozhoň
Thajská umělkyně Nongkran Panmongkol vytvořila ve spolupráci s českým umělcem Lexou Peroutkou ve dvoře kasáren monumentální prostorovou instalaci evokující rozpadající se studnu, která připomíná důležitost vody v ekosystému, ale odkazuje také ke ztraceným znalostem předešlých generací, jejichž znovuobjevení může být jednou z cest z ekologické krize.
Autor: Marcel Rozhoň