Čeští egyptologové uspěli tam, kde to jiní vzdali, ukáže výstava

Seriál   21:08aktualizováno  21:08
Čeští egyptologové si letošní sté výročí svého oboru připomenou od čtvrtka výstavou v pražském Karolinu. Právě v roce 1919 se na Univerzitě Karlově začala vyučovat egyptologie. První přednášky tehdy vypsal soukromý docent František Lexa, původně středoškolský profesor matematiky a fyziky, který se díky zájmu o starověký Egypt nakonec vydal cestou poznávání této civilizace.

Výborně dochované polychromované vápencové sochy úředníka Nefera byly jedním z překvapivých nálezů roku 2012. Hodnostářovi patřila jedna ze čtyř skalních hrobek v Abúsíru objevených českými egyptology v pohřebním komplexu princezny Šeretnebtej. | foto: Český egyptologický ústav FF UK

Díky Lexově nezdolné vůli i jeho žákům Zbyňku Žábovi a Jaroslavu Černému se tak začala odvíjet historie české egyptologie, která se vypracovala do mezinárodní špičky. A nejen kvůli archeologickým objevům, z nichž mnohé přepisují dosavadní poznatky o starověké zemi. Je to století úspěchů i temného období, kdy archeologové museli v Egyptě ze dne na den skončit.

Fotogalerie

Egyptologové připravili ke stému výročí průřezovou výstavu. S klíčovými okamžiky, lokalitami, objevy i osobnostmi se zájemci seznámí v prostorách pražského Karolina od 2. srpna do 8. září.

„Výstava má několik rozdílných částí. Akademické začátky jsou prezentovány archivními dokumenty, výzkumy pak zejména velkoformátovými fotografiemi. Pro prezentaci šachtových hrobek jsme zvolili multimediální projekci, která přiblíží složité náboženské texty, jež zdobí jejich pohřební komory,“ popisuje egyptoložka Lucie Jirásková a dodává: „Osvěžením na závěr jsou 3D tisky vybraných nálezů, které uchovává Náprstkovo muzeum. Představují dotykovou část výstavy a ve spojení s tradičními sádrovými odlitky ukazují na rozdílnost a možnosti těchto dvou technik.“

„Chtějte Abúsír“

Prvním českým egyptologem, který se v Egyptě podílel na archeologických pracích dřív, než se tam vydala první oficiální československá expedice, byl Jaroslav Černý. Práci zasvětil výzkumu života dělníků ve vesnici Dér el-Medína, elitní komunitě stavitelů hrobek v Údolí králů.

„Patřil k nejvýznamnějším egyptologům 20. století a českou egyptologii podstatně ovlivnil. Našemu ústavu odkázal svou egyptologickou knihovnu, jednu z největších na světě. Především však z Oxfordu podporoval profesora Zbyňka Žábu. Žába se snažil českou egyptologii udržet, Černý ji svojí vědeckou prací pozvedl na mezinárodní úroveň,“ říká knihovnice egyptologického ústavu Jiřina Růžová, která o Černém napsala knihu.

Výstava

Mezi Prahou a Káhirou

  • Výstava představí století české egyptologie od jejích obtížných začátků přes konkrétní objevy na několika archeologických lokalitách v Egyptě a Súdánu až po jejich význam. Ten spočívá jak ve stále podrobnějším poznávání starověké egyptské společnosti, tak ve srovnávání s dalšími civilizacemi a ve studiu vývoje životního prostředí v dlouhých časových řadách.
  • Co: Výstavu nazvanou Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie pořádá Český egyptologický ústav FF UK ve spolupráci s Univerzitou Karlovou.
  • Kdy: 2. 8.–8. 9. 2019, denně od 10 do 18 hodin
  • Kde: Karolinum, Ovocný trh 3, Praha 1

Když zemi převzali komunisté, zbavili Jaroslava Černého českého občanství, protože se z Egypta včas nevrátil. Jako profesor egyptologie se uchýlil do Oxfordu, ale kolegům v Praze dál pomáhal odbornými radami.

Byl to on, kdo tehdejšímu řediteli Československého egyptologického ústavu Zbyňku Žábovi doporučil, aby po ukončení záchranných prací v Núbii požádal Egypťany o oprávnění vést archeologický výzkum v Abúsíru. Zdejší nekropole z doby stavitelů pyramid, kde čeští vědci pracují s úspěchem dodnes, byla již dávno předtím zkoumaná a nikdo nevěřil, že je možné připsat si další významné objevy.

Černý však měl pravdu. Rok co rok odtud čeští egyptologové ohlašují další zajímavé úspěchy – Abúsír se stal prestižní archeologickou lokalitou a je jednou z největších, kterou Egypťané propůjčili zahraničnímu týmu ke zkoumání.

„Abúsír jako takový je naším nejvýznamnějším objevem. Kdysi tak podceňovaná lokalita se ukázala být skvělou archeologickou koncesí, která vydává nové a nové památky a především důležité prameny k poznání starého Egypta,“ říká bývalý ředitel ústavu Miroslav Verner.

V normalizačních 70. letech minulého století komunisté práci egyptologů přerušili, protože vědce považovali za potenciální migranty a financování jejich práce za vyhazování peněz. Miroslavu Vernerovi se však časem podařilo přesvědčit děkana, že v mezinárodních závazcích se má pokračovat, a české egyptologii tím zajistil skvělou budoucnost.

Pomáhá kybernetika

Abúsír je dodnes hlavní koncesí českých vědců a výstava v Karolinu mu věnuje významnou část. Dobové fotografie ukážou proměnu archeologické lokality i jejího okolí za poslední století. Satelitní snímek představí území v celé jeho rozlehlosti – právě čeští egyptologové si jako první na světě nechali zpracovat satelitní snímkování abúsírského pyramidového pole. Získali tak detailní snímky lokality a díky tomu vědí o každé nevykopané struktuře, jak se jeví na povrchu.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

100 let české egyptologie

Abúsír však není jedinou lokalitou, kterou ústav v posledních desetiletích zkoumal. Výstava proto představuje i další projekty, jako je účast na akci UNESCO v Núbii, výzkum v Západní poušti či Súdánu.

Práce egyptologů bývá chápána jako objevování památek, to je však jen výchozí bod rozsáhlého bádání, které na terénní výzkum navazuje. Důležité totiž je, co ten který objev znamená a jaký má přínos nejen pro poznání staroegyptské společnosti, ale i pro srovnávací studium civilizací a vývoje životního prostředí v delších časových řadách. Tento výzkum, už mimo pouštní písek v kancelářích, trvá měsíce i roky.

„Nedávno jsme do naší práce zavedli kyberarcheologii. Snažíme se staroegyptskou společnost analyzovat nejnovějšími výpočetními metodami. Máme už poměrně velkou databázi jednotlivých lidských osudů ze 3. tisíciletí před Kristem a díky ní modelujeme různé vztahy mezi rodinami, nepotické struktury, činnost zájmových skupin ve státě a podobně,“ vysvětluje ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, jak lze díky archeologickým nálezům a jejich analýzám rozplétat vazby v tisíce let staré společnosti a poznávat její fungování.

Autor:

Egyptologové v poušti testují odolnost výrobků. Nejlepším dávají známku

Čeští egyptologové zkoumali také místa v egyptské Západní poušti. V odlehlých...

Seriál Drsné a náročné prostředí, v němž čeští egyptologové a další vědci v Egyptě a Súdánu dlouhodobě...

Jsa podmaněn tvou krásou... Jak Češi objevili nejstarší milostnou píseň

Pohled na zdobený vchod do hrobky

VIDEO Seriál Starověcí Egypťané nepsali jen náboženské a vědecké texty, ale i krásnou literaturu, které říkali...

Čeští vědci skládají unikátní obraz života pravěké společnosti na Nilu

Mělké důlky na žulových balvanech obklopujících lokalitu Sfinga jsou...

VIDEO Seriál Čeští vědci v unikátní lokalitě v Súdánu zkoumají sídliště a pohřebiště dávných lovců-sběračů a...

Dávní stavitelé lodí neznali rovná prkna, ukázal objev českých egyptologů

Stan označuje místo uložení lodi a její velikost.

Je to jediný člun z doby před 4500 lety, který byl kdy objeven a kompletně zdokumentován moderními...

Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo...

VIDEO Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat...

Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

Miroslav Verner, egyptolog

Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den...

Čeští egyptologové odkryli neznámé části obrovské hrobky Staré říše

Pohled na okénko vedoucí do místnosti se sochou hodnostáře Tije a výzdobu zdi...

Podle mnohých je to nejkrásnější z objevených hrobek z doby egyptské Staré říše. Unikátní je díky...


Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Zemanovi vadí politické zneužívání justice, Polčáka označil za hyenu

Prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou zahájili nový školní rok na Základní...

Prezident Miloš Zeman považuje spekulace o obnoveném stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapího hnízda za...

Trolejbusy se vracejí do módy, městům se hodí při boji s emisemi

Setkání trolejbusových generací v Opavě.

Dopravní podniky postupně nahrazují klasické autobusy vozy s alternativními zdroji paliva. Redakce iDNES.cz oslovila ty...

Chytří divočáci se stěhují do měst, strážníci je vytlačují auty

divoké prase

Přes léto si divočáků lidé všimli jen málokde, prasata byla většinou v lesích a ve své oblíbené kukuřici. Jenže teď se...

Zdravotní pojišťovny lákají na bonusy a výhody. Na změnu zbývá pár dní

Zubař, ilustrace

Nespokojení klienti zdravotních pojišťoven mají letos poslední šanci na její změnu. Přihlášku ke změně pojišťovny mohou...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz