Nahlašování sekání travních porostů je zákonná povinnost pro zemědělce, kterou jim ukládá zákon o myslivosti. S předstihem musí informovat myslivce, kteří se starají o danou honitbu.
„Reálně ale ochrana zvěře značně pokulhává. Jelikož nejsou žádné kontrolní orgány, které by dodržování této povinnosti kontrolovaly, tak dochází k tomu, že ubývá drobné zvěře a že je samozřejmě postižena i srnčí zvěř. Na srnčatech jsou dopady senosečí nejvíce vidět. I proto jsme zvolili název iniciativy Stop sečení srnčat, i když se to týká i malých zajíců a ptáků hnízdících na zemi jako jsou koroptve, křepelky a bažanti,“ řekla iDNES.cz Pavla Benettová z výzvy.
„Měla jsem před lety sama traumatický zážitek s nálezem srnčete, které jsme den předtím viděli s jeho matkou srnou. Po zabití srnčete týden chodila a hledala ho. Pustila jsem se poté do problematiky, složila jsem dokonce myslivecký kurz a zkoušky, abychom mohla proniknout do problematiky - legislativně, z hlediska zoologie zvěře a také, abych mohla být mysliveckým spolkům skutečnou partnerkou,“ doplnila Benettová.
Benettová spolu s dalšími lidmi vyzývá veřejnost o pomoc, protože podle odhadů na loukách během jarního sečení umírá až 60 000 srnčat.
„Lidé mohou podepsat naší petici, kterou podpořilo přes 10 000 lidí. Počet podpisů dá státním institucím najevo, že to má veřejnost zájem řešit. Pak by nám pomohlo, pokud by lidé kontaktovali své příbuzné mezi myslivci a nechali je vyplnit náš dotazník. Shromažďujeme informace a máme pak přehled, kde se vyhání a jestli je zájem o dobrovolníky. Vše zveřejňujeme v mapě na našem webu,“ doplnila Benettová. Poslední možností je i samotná dobrovolná účast na plašení zvěře.
Jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná ale varovala, aby lidé nebrali mláďata do rukou ani na hruď. Často se prý také stává, že dobrovolníci několik minut pořizují fotografie se zvířaty, aby je umístili na sociální sítě. Podobná pomoc ztrácí smysl, protože se na zvířata přenesou pachy člověka.
Vše je na domluvě, tvrdí zemědělci i myslivci
„O problému i iniciativě vím. Bohužel k umírání mláďat dochází a záleží vždy na dohodě a spolupráci v daném místě, kde probíhá senoseč. Přehled o počtu zemědělců zapojených do plašení zvěře nevedeme. Často záleží i na samotných lidech, jestli mají propojení na místní myslivce. Jsou lokality, kde to funguje dobře,“ řekl mluvčí Agrární komory Jiří Felčárek.
„Bohužel ani moderní technika neovlivní lidské myšlení a kde se skupiny zemědělců, myslivců a dobrovolníků navzájem nedomluví, je možné, že komunikace vázne. Všechno je pořád jenom o samotných lidech. My jsme partnery portálu Senoseč, který vznikl díky nápadům od našich členů, myslivců,“ dodala za myslivce Martina Novotná.
V budoucnu budou srny odhánět pachová zradidla
Výzva má podporu od ministerstva zemědělství, které ujistilo, že se připravuje novela zákona, která podpoří pořizování a instalace plašičů zvěře na zemědělských pozemcích.
Podle Benettové se takzvaná „pachová zradidla“ momentálně testují. „Vypadá to jako montážní pěna, ale je to ekologické, protože je to nosič na bázi škrobu a dalších látek, který se v přírodě rozloží. Aplikují se na to pachy, které odpovídají predátorům. Rozhodí se po určité části na louky, která je pak natolik zapachovaná, že by ji srny měly vyhodnotit jako nebezpečnou a neměly by tam klást - rodit srnčata,“ popsala s tím, že v budoucnu budou pomáhat i moderní technologie jako termokamery na tyči.
Od roku 2015 pak funguje portál Senoseč, který sdružuje zemědělce, myslivce a dobrovolníky a pomáhá organizovat preventivní akce. O rok později vznikla i stejnojmenná mobilní aplikace (více v článku Aplikace pomůže odhánět zvěř z polí). Počet zachráněných mláďat postupně roste. První rok se jich podařilo zachránit 48, v roce 2016 už to bylo 183 a v loňském roce se jich zachránilo až 206. Vedle toho se loni podařilo vyplašit 401 dospělých zvířat.
„V minulém roce jsme zaznamenali velký nárůst zájmu ze strany zemědělců, kdy bylo evidováno sečení na více než 10 tisících hektarech trvalého travního porostu a vojtěšky v období jarní senoseče - cca od 10. května do 20. června,“ řekla iDNES.cz mluvčí Jana Kašparová z České zemědělské univerzity, která vyvíjela a spravuje projekt Senoseč online.
Letošní sezóna senosečí teprve začíná, čísla o počtu zachráněných zvířat tak budou až v průběhu léta nebo na podzim.
