(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: David Peltán, MAFRA

O místo v domově důchodců žádají desetitisíce lidí. Většina čeká marně

  • 368
Vtipy z 80. let, jak je výhodné odložit prarodiče do domova důchodců, aby se člověk dostal k bytu, zní dnes jako sci-fi. Seniorů, kteří by rádi bydleli ve specializovaném zařízení, velmi přibývá. Ale nových míst v domovech důchodců nikoliv. Desítky tisíc zájemců čekají marně.

Boženě Koreňové z Ostravy je 87 let. Žije sama. Vdovou je už přes 20 let. Synové, kteří by se o ni mohli postarat, bydlí daleko a ona nechce opustit město, v němž strávila celý život.

„Ještě se o sebe dokážu postarat, ale kdo ví, jak dlouho. Mé zdravotní potíže zatím nejsou tak fatální, abych dosáhla na příspěvek na péči, a bez něj mě do domova pro seniory zařadí jen stěží,“ svěřila se Koreňová.

V minulosti už podanou žádost do domova měla, ale nedostala se tam. Tenkrát svůj zdravotní stav moc neřešila, ve svých téměř 90 letech se však začíná nedostatku míst v zařízení pro seniory obávat.

Zájem mají desetitisíce lidí, kapacita je násobně menší

Poptávka po domovech výrazně převyšuje nabídku. Podle údajů Českého statistického úřadu domovy důchodců loni nevyhověly 60 400 žádostem. Dalších 22 tisíc odmítnutých žadatelů evidují domovy se zvláštním režimem, jejichž typickými klienty jsou lidé s alzheimerem.

Počet klientů v domovech pro seniory v jednotlivých krajích

Počet neuspokojených žádostí v jednotlivých krajích

Doba od podání přihlášky po přijetí je velmi individuální. Nic jako pořadník neexistuje. Domov si dotyčného zařadí na čekací listinu a pak rozhoduje na základě různých kritérií. Přednost mají ti, kdo jsou na tom zdravotně nejhůře. „Někdy se můžete v domově ocitnout do dvou tří měsíců, jindy to trvá rok,“ shrnula Alice Švehlová z Asociace poskytovatelů sociálních služeb. „Na jednolůžkový pokoj mohou zájemci čekat klidně i 10 let,“ doplnila právnička Jitka Hoplíčková, která se touto problematikou zabývá.

Situace se liší kraj od kraje. „V jejich působnosti je zajišťovat poskytování sociálních služeb osobám na svém území,“ odpovědělo ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz, jestli neplánují změny v umisťování seniorů do domovů.

Provozovatelé domovů pro seniory upozorňují, že mnohdy si k nim lidé podávají žádost jen pro jistotu. Nicméně přiznávají, že se zájemci dostanou na řadu, až když se uvolní lůžko. Tedy pokud někdo zemře. 

Česko není připraveno na to, že stárne

Populace ve světě stárne a ta česká obzvláště. Už na přelomu tisíciletí uvedl Statistický úřad OSN prognózu, že v roce 2050 bude podíl šedesátiletých a starších lidí v České republice tvořit přibližně 40 procent obyvatel, což je jedno z nejvyšších čísel v porovnání s jinými zeměmi světa.

Jak se dostat do domova pro seniory?

Aby se mohl člověk ucházet o místo v seniorském zařízení, musí splňovat dvě podmínky: 

Důchodový věk
Hranici důchodového věku stanovuje zákon. Závisí na datu narození a době pojištění, u žen narozených do roku 1971 i na počtu narozených a vychovaných dětí. 

Nevyhovující podmínky
Senior žije v nevyhovujících podmínkách. Například se nemůže o sebe postarat sám, bydlí v místě, kde není zajištěn bezpečnostně, zdravotně nebo sociálně. Tyto podmínky vyhodnocuje domov seniorů, ve kterém se žadatel uchází o místo.

Poptávka po pokoji v domově pro seniory značně převyšuje kapacity těchto zařízení. „Žádosti vyhodnocujeme každé čtyři až šest týdnů. Momentálně jich máme 1 600,“ říká například Otto Kechner, ředitel pražského Domova pro seniory Krč. Kapacita jejich zařízení pro 152 klientů je momentálně naplněna na sto procent. „Lůžko se u nás uvolňuje, jen když někdo zemře,“ dodává ředitel.

Na fakt, že Česko není na stárnutí populace připraveno, dlouhodobě upozorňuje například Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory s komplexními službami. „Aktuální situace je, že asi 25 až 30 procent seniorů je v situaci, kdy jim rodina nepomůže, žijí v nevyhovujícím bytě, nemají zajištěny sociální služby a dostupnou zdravotní péči, případně žijí v místě, kde nemají ani doktora – což je dost běžné,“ upozorňuje předsedkyně nadace Jitka Hoplíčková. „Jsou lidé, kteří nevyjdou třeba 10 let ze svého bytu, protože bydlí ve čtvrtém patře bez výtahu,“ doplňuje předsedkyně.

Vyšší důchod, lepší šance

Senioři podle zdravotního stavu mohou pobírat příspěvek na péči až ve výši 13 200 korun. V případě, že je důchodce v domově, náleží tento příspěvek pečovatelskému zařízení. A to se pak může stát jedním z kritérií, ke kterému zařízení přihlédne a seniora upřednostní. 

Bude nás méně a budeme starší

Statistici udělali prognózy, jak bude vypadat Česko za pár desítek let

Ilustrační snímek

Ačkoli podle ministerstva práce a sociálních věcí nelze upřednostňovat žadatele na základě výše pobíraných příspěvků, praxe je jiná. „Je to notoricky známá věc, o které se ví, všichni ji respektují, a je to důsledek toho, že se v krajích nevytvářejí prostředky na doplatky za seniory, kteří mají nízké důchody,“ potvrzuje Hoplíčková.

Na druhou stranu, provozovatelé mohou vyhodnotit, jak naléhavě dotyčný umístění potřebuje, právě i podle výše příspěvku. Ten se totiž odvíjí – mimo jiné – i od zdravotního stavu člověka.

Senioři si také často podávají více žádostí. Statistici sice momentálně evidují přes 60 tisíc neakceptovaných přihlášek, kolik je však za nimi přesně reálných čekatelů na umístění, lze odhadnout jen těžko.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video