Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951. „Když chceme hájit křesťanské hodnoty, měli bychom hájit i jejich symboly,“ řekl kolegům senátorům Jiří Čunek z KDU-ČSL. Právě jeho stranický kolega, šéf poslanců křesťanských demokratů Jiří Mihola, s návrhem, aby byl Velký pátek novým svátkem, přišel a získal pro to podporu vlády a pak i 117 poslanců.
V Senátu byly se schvalováním zákona nečekané komplikace. „Měl by to být čas ztišení a zamyšlení,“ vysvětlovat sice kolegům Zdeněk Papoušek, nestraník zvolený v Brně s podporou lidovců, a zákon podpořil i šéf horní komory parlamentu Milan Štěch z ČSSD, ale mnozí senátoři navrhovali zákon vrátit do Sněmovny.
Navrhovali totiž úpravu, aby se do názvu státního svátku 17. listopadu Den boje studentů za svobodu a demokracii přidalo ještě to, že jde o Mezinárodní den studentstva. Místopředseda Senátu za ČSSD Zdeněk Škromach chtěl dokonce do zákona přidat, že 1. říjen je Mezinárodní den seniorů. „Senioři jsou specifická skupina. Jedni senioři jsou a my ostatní jsme potenciální senioři,“ řekl Škromach.
„Svátky ztratily dávno původní smysl, jde jen o to, že je volno,“ tvrdil senátor Jaroslav Kubera z ODS. Nakonec ale o jeden hlas prošel návrh jeho stranického kolegy Milana Pešáka, aby byl zákon schvalující Velký pátek přijat beze změn (jak kdo ze senátorů hlasoval, najdete zde).
