„Můžete si nechat ostříhat pudla, ale nemůžete koupit zimní bundu nebo boty svému dítěti. Jde tady o to, co je nezbytná potřeba, a senátoři si nemyslí, že je důležitější ostříhat psa než obléct dítě,“ vysvětluje důvody, které k sepsání stížnosti vedly, spoluautor Eduard Belšán pro Deník N.
Návrh zatím podepsalo 63 senátorů. Strůjcem je podle Belšána senátor Lukáš Wagenknecht, který požádal advokátní kancelář o vypracování právního dokumentu.
Hlavním důvodem je zastavení diskriminace malých firem a podniků. „Současná opatření vlády jsou nekoncepční a jeví se jako nesmyslná a diskriminační. Text té stížnosti detailně rozebírá jednotlivé příklady,“ dodává Belšán.
„Já myslím, že se nebojíme,“ reagoval na ústavní stížnost premiér Andrej Babiš po jednání vlády. „Snažíme se kompenzovat ty věci,“ řekl Babiš.
„Jde o opatření, které má snížit počet otevřených provozoven. Co nechceme, je nárůst mobility,“ uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný. Není to namířeno proti malým, nebo proti českým provozovnám, má to snížit počet kontaktů.
Rozpory v tvrdosti opatření
„V hypermarketu, který je otevřený, si boty koupit můžete, ale u drobného obuvníka ne, protože jeho obchod musí být zavřený,“ popisuje příklad diskriminace a upozorňuje, že ani nakupování na internetu není řešení, protože například starší generace nemusí mít přístup k počítači.
„Když se pak podíváme na nová opatření, která vláda vyhlásila 20. listopadu, je tam výjimka pro střelné zbraně, můžou se tedy otevřít obchody se zbraněmi. A odůvodňované to je tím, že je potřeba řešit škody od divokých prasat a mor. Zbraně a střelivo ale také nejsou standardní potřeba pro domácnost na rozdíl od už zmíněné obuvi. Minimálně pro malé děti,“ pokračuje Belšán a dodává, že se jedná o nevyvážené omezování, vláda vlastně lidem linkuje, že si nemohou koupit boty tady, ale musí si je koupit támhle. To omezení působí oběma směry.
„Jsme přesvědčení, že je to nepřiměřený zásah. Česká republika je stále demokratickou zemí, má svůj režim ústavního pořádku a stále se hlásíme k západním demokraciím. Ústavní soud posoudí, jestli měla vláda právo k takovým krokům,“ uzavírá Belšán.
Ministr zdravotnictví Blatný v tuto chvíli nevidí důvod rozšiřovat počet výjimek, kdo může otevřít. Musí tedy počkat ti, kdo chtějí nakupovat v papírnictví či dětem botičky na zimy a nechtějí spoléhat na e-shopy. „Čím více výjimek, tím více děr,“ odvětil na dotaz iDNES.cz Blatný.
Menší obchody také zvládnou dodržet opatření
„Malé provozovny mohou zcela bez problému regulovat počet lidí na prodejně a zajistit dodržování rozestupů před prodejnou. Došlo by tak k většímu rozptýlení nakupujících a ti by se nekoncentrovali před hypermarkety, které mohly zůstat otevřené a prodávají i sortiment uzavřených prodejen,” vysvětluje senátor Lukáš Wagenknecht. Svůj postoj vysvětlil i na svém Twitteru.
Na rozdíl od hypermarketů @strakovka uzavřela malé obchody a to bez zveřejnění jasných dat. Činí s vědomím nezadržitelné laviny insolvencí a exekucí. Pokusme se tuto destrukci tisíců lidí zastavit. https://t.co/TwtiwDb7gZ
@Hokomora @ProuzaTomas @CTK_news @CT24zive @Radiozurnal1 https://t.co/lFJzrl6FBP
„Během jarní vlny pandemie soud odmítl všechny ústavní stížnosti, protože návrhy na zrušení opatření nepodali oprávnění lidé. To by mělo být v případě skupiny senátorek a senátorů splněno,“ uvádí tisková zpráva Senátu.
Na přípravě senátního návrhu spolupracovala pro bono řada právníků a advokátů, například Jindřich Lechovský, Zuzana Candigliota, Eduard Belšán, Lukáš Kostínek, Jakub Backa a další.
Není to poprvé, kdy vhodnost vládních opatření bude projednávat soud. Městský soud v Praze 13. listopadu například zrušil opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky i venku. Úřad ho soudu nedostatečně odůvodnil, ministerstvo na poslední chvíli v pátek vydalo opravené opatření.
Opozici se nelíbí, že supermarkety jsou otevřené a malé obchody musí mít zavřeno:
