„Pokud se týká NATO, žádné referendum nebylo. Nestavte to, že všichni chtěli, všichni nechtěli,“ řekl Veleba.
„Nevzpomínám si, že by bylo referendum o vstupu do Varšavské smlouvy,“ opáčil mu ministr obrany Martin Stropnický. Mise do Pobaltí je podle vlády reakcí na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině. Proti byli jen tři členové klubu kolem Veleby a sociální demokrat Radko Martínek. Šest jeho kolegů z klubu ČSSD a lidovec Jiří Čunek se hlasování zdrželi. (detail hlasování zde)
Kritické poznámky k vojenské misi měl také senátor Jaroslav Doubrava, stejně jako Veleba člen Klubu nezávislých senátorů. Odvolával se na e-mail od sdružení Ne základnám, že žádná žádost ze strany Estonska, Litvy a Lotyšska o to, aby se čeští vojáci takové mise účastnili, nepřišla. A zajímal se od Stropnického o to, zda je to pravda. Ministr mu opáčil, že je to asi tak stejně relevantní jako zprávy z Aeronetu nebo z Russia Today.
„Můžu vám garantovat, že se o tom mluvilo na jednání aliančních ministrů obrany,“ řekl Stropnický. Pod německým velením bude v Litvě působit mechanizovaná rota a pod kanadským v Lotyšsku minometná četa. Čeští vojáci budou v Pobaltí od ledna 2018 do konce ledna 2019.
„To nejsou cizí vojska, to jsou spojenecká vojska,“ zdůraznil ministr obrany a děkoval senátorům za jejich hlasování. „Spojenecké závazky jsou pro nás kruciálně důležité,“ hájil vojenskou misi člen klubu KDU-ČSL a nezávislí Václav Hampl.
