Členství expertů Jaroslava Fenyka a Jana Filipa v KSČ vadí zejména politikům z ODS.
"Větší výhrady očekávám u pana profesora Fenyka. Je tam i kandidát, který byl 15 let v KSČ, ale vzhledem k tomu, že Senát je levicový, tak si stejně bude volit, koho bude chtít," řekl iDNES.cz předseda klubu ODS Jaroslav Kubera.
Do funkce navrhuji...Zeman zveřejnil jména |
"Miloš Zeman zvolil dobrou taktiku, protože navrhl relativně nekonfliktní jména - není mezi nimi žádný politik, takže zajímavější bude možná až jeho druhá série," domnívá se Kubera s tím, že diskusi rozčeří i jméno současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Tomu končí mandát a Miloš Zeman se už nechal slyšet, že ho do funkce navrhne znovu v druhé vlně kandidátů.
Krátce po oznámení jmen komunistickou minulost komentoval ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Pavel Blažek. "Myslím, že pro senátory za ODS bude těžko přijatelná osoba Jaroslava Fenyka, a to mimo jiné proto, že za komunistického režimu vykonával funkci vojenského prokurátora," prohlásil ve stručném tiskovém sdělení.
Wagnerová: Suďte chování, ne členství ve straně
"Plno lidí bylo v KSČ, plno lidí je v KSČM. Vůbec bych to podle partajní značky nesoudil, protože to není ta vypovídající hodnota. To je jako bych dneska poukazoval, že je někdo v ODS, když třeba tam je, já nevím kolik politiků, třeba exsenátor Novák, kteří mají jít sedět za mříže. Jestli je nějaký čin, který někdo z nich udělal špatně, tak za ten bych ho posuzoval," řekl iDNES.cz senátor KSČM Václav Homolka.
Fenyka brání senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (bez PP). "Znám jej spíše zprostředkovaně, ale udělalo na mě velký dojem, že jej studenti mají velmi rádi jako pedagoga. Kdyby to byl arogantní člověk, papaláš, tak by ho rádi určitě neměli," řekl iDNES.cz Wagnerová.
Připomněla, že Fenyk dříve pracoval pod nejvyšší státní zástupkyní Marii Benešovou. "A v době, kdy odcházela a exekutiva se chovala, řekněme, velmi expresivně, on neváhal a odešel taky. Nechtěl za každou cenu setrvávat na něčem, co si vyhodnotil jako nesprávné. Tento osobní vklad hodnotím velmi vysoko," doplnila senátorka. "Důležitější než členství v jakékoliv straně je pro mě to, jak se ten člověk choval za posledních 23 let," míní.
Kariéra v tom nebyla, říkají Fenyk s FilipemFenyk vstoupil do KSČ jako devatenáctiletý v roce 1981, vojenským prokurátorem se stal o šest let později. "Já jsem absolvoval vojenskou střední školu, obor stavba a obnova železničních tratí a mostů, a nastoupil jsem k vojenskému železničnímu oddílu... Když za mnou přišli velitel a zástupce, abych vstoupil k nim do KSČ, vůbec mě nenapadl argument, kterým bych to odmítl. Nebyla v tom ani kariéra, ani žádná snaha změnit stranu zevnitř. Byl jsem kluk, nevěděl jsem, do čeho lezu," hájil se v půli února v rozhovoru pro Lidové noviny. Filip byl členem komunistické strany v letech 1974 až 1989, na brněnské právnické fakultě působil i v celozávodním výboru. V únorovém rozhovoru pro Lidové noviny však odmítl, že by se podílel na vyhazovu někoho z pedagogů či studentů. Připustil však, že za některé své vědecké texty se styděl už před revolucí. "Ne že bych někoho napadal, ale kvůli tomu dobovému jazyku. Když to ovšem srovnáte s tehdejší produkcí, mohlo to být i horší. Mě zajímal vždycky spíš můj obor než politika," uvedl. |
Podle Wagnerové jsou jména Filipa a Tomkové skvělým výběrem. "Předností pana Filipa je, že na Ústavním soudu pracuje už od jeho založení, nese si s sebou institucionální paměť a zná naprosto dokonale judikaturu Ústavního soudu a postupy, jež tam jsou praktikovány, a to je veliký přínos. Uvědomme si, že s Vladimírem Klokočkou odešla kvalifikace profesora ústavního práva. Nyní přichází v osobě Jana Filipa a to je velmi dobře," doplnila politička.
"Milada Tomková přichází z Nejvyššího správního soudu a správnímu soudnictví se kupříkladu v Rakousku říká malé ústavní soudnictví. Postupy, které platí pro výklady ústavního práva, platí také ve správním právu. Navíc je to dáma velmi chytrá, pilná a publikující," doplnila.
Zda kolegy renomé navrhovaných kandidátů přesvědčí, Wagnerová neví. Opatrný je v předpovědích i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
"Předpoklady pro úspěšné projednání v Senátu jsou značné, ale samozřejmě bude záležet na každém senátorovi a každé senátorce, jak se k tomuto postaví. Za sebe mohu říci, že návrh pana prezidenta je dobrý. Pro mě to jsou jména kvalitní, sympatická. Vím o nich, že jsou to uznávaní právníci," pochvaluje si Štěch. Zeman s ním kandidáty předem projednával.
Senátoři nejspíš budou hlasovat v květnu
Úterní informace není pro senátory úplnou novinkou. Jména předsedům klubů oznámil Štěch už v pátek po schůzi Senátu. "Řekl jsem jim, že pokud mají nějaké zásadní výhrady, mohou je sdělit mně nebo panu prezidentovi. Zatím jsem žádnou připomínku nedostal, ale to neznamená, že výhrady nebudou," doplnil předseda.
Prezident Miloš Zeman jména čtyř nominantů na funkci ústavního soudce oznámil při návštěvě Ústavního soudu. Senát ještě tento týden jeho návrh obdrží písemně. Politici na jeho projednání mají lhůtu 60 dnů. K samotným jménům se vyjádří v tajném hlasování na schůzi horní komory parlamentu.
"V úterý 2. dubna by se mohl konat organizační výbor, jenž by přikázal projednání ústavněprávnímu výboru. Předpokládám, že se k tomu možná přihlásí dobrovolně i některé další výbory. Plénum senátu by o celé záležitosti mohlo jednat počátkem května," popsal Štěch. Podle něj je celá procedura zvládnutelná do 40 dnů.
