Rada je podle Wagenknechta nejvyšší a politicky nejsilnější orgán EU, nicméně jako jediný nemá pravidla proti střetu zájmů nastavena. Prezidenti a premiéři se mohou prostřednictvím hlasování v radě obohacovat, dodal.
„To je případ českého premiéra Babiše, který na Evropské radě zastupuje ČR a zároveň může rozhodovat například o výši přímých zemědělských plateb, které získává holding Agrofert, který následně českému premiérovi vyplácí zisk,“ uvedl Wagenknecht.
Vezmeme spor o střet zájmů k soudu, řekla Dostálová k auditům |
Podle něj by měl Evropský soudní dvůr přijmout vhodná opatření, která zamezí vzniku střetu zájmů u premiérů a prezidentů členských států účastnících se jednání Evropské rady. Ta by pak podle jeho návrhu měla bezodkladně přijmout opatření, aby střetu zájmů u premiérů a prezidentů členských států zamezila.
Podle něj existují nyní dvě řešení. Buď nahradí premiéra Andreje Babiše na jednání Evropské rady prezident Zeman, nebo se okamžitě zastaví všechny dotace z unijního rozpočtu. „Včetně tzv. přímých plateb pro Babišem ovládaný holding a jejich zpětné vrácení od 2. srpna 2018, kdy začal na evropské úrovni platit zpřísněný zákaz střetu zájmů,“ uvádí senátor.
Wagenknecht totiž varuje, že kvůli střetu zájmů českého premiéra může hrozit zneplatnění budoucího evropského rozpočtu, pokud se bude Babiš jednání o financích účastnit.
„Evropská rada nemá vlastní pravidla pro střet zájmů a nedala jasné stanovisko k tomu, zda je v budoucnu přijme. V důsledku střetu zájmů konstatovaného Evropskou komisí a Evropským parlamentem na konci roku 2018 došlo na doporučení komisaře Oettingera pouze k odstoupení premiéra Babiše z vedlejšího poradního orgánu vlády – Rady ESIF. Tím se Andrej Babiš ovšem střetu zájmů vzhledem k evropskému rozpočtu nijak nezbavil,“ uvedl senátor.
Podle něj Babiš nadále hlasuje na vládě o konečném určení národních a evropských fondů, připravuje doposud nezveřejněný plán budoucích investic a podílí se na přípravě evropského rozpočtu. „Například na Evropské radě Andrej Babiš nadále vystupuje i v bodech týkajících se projednávání budoucího rozpočtu EU nebo plnění rozpočtu EU,” uvádí Wagenknecht.
Česká i evropská rovina Kromě unijních orgánů se Babišovým možným střetem zájmů zabývají i české. Senátní komise pro vyhodnocení auditů týkajících se dotací EU pro Agrofert dospěla minulý týden k předběžnému závěru, že předseda vlády je ve střetu zájmů. Středočeský krajský úřad naopak zastavil přestupkové řízení s Babišem, ve kterém mu původně Městský úřad v Černošicích uložil za porušení zákona o střetu zájmů pokutu 200 000 korun. |
Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, jehož text letos unikl do médií, má Babiš stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Premiér možnost střetu zájmů důrazně a opakovaně odmítá a uvádí, že vracení peněz nehrozí. Agrofert kvůli českému zákonu o střetu zájmů Babiš předloni převedl do svěřenských fondů a tvrdí, že na něj nemá žádný vliv.
Wagenknecht se také obrátil i na české soudy s návrhem na vyslovení neplatnosti založení Babišových svěřenských fondů. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen.
Wagenknecht v letech 2014 a 2015 působil jako Babišův náměstek na ministerstvu financí, ale po 16 měsících kvůli vzájemným neshodám skončil. Senátor se také letos obrátil na Nejvyšší správní soud kvůli evropským volbám. Podle něj mělo hnutí ANO díky mediálnímu podnikání koncernu Agrofert výhodnější postavení. Soud žalobu zamítl, Wagenknecht se poté obrátil na Ústavní soud.
