Země si připomíná padesáté výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Jak budete tento den trávit vy?
Dnes (rozhovor proběhl v pondělí, pozn. red.) si připomínáme výročí bitvy u Kursku u sochy maršála Koněva a počítám s tím, že se tam přijdeme podívat i zítra. Ale určitě bych to takhle nenazvala.
Jak byste to tedy nazvala?
Už jsem se k tomu vyjadřovala mockrát, takže myslím, že to stačí.
Vy jste to nazvala internacionální pomocí, pořád si na tom trváte?
Co jsem řekla, na tom si trvám.
Vám bylo tehdy osm let, jak jste to vnímala?
Měli bychom se spíš bavit o tom, jaké jsou plány do voleb, než o minulosti. To nechám bez komentáře.
Mě by ale zajímal váš pohled. Bylo vám osm let, na ulici byly tanky a chodili tam vojáci…
Nebudu to komentovat.
Co konkrétně budete dělat u sochy maršála Koněva?
Bude tam protestní akce. Zítra tam starosta Prahy 6 Ondřej Kolář dává desky na pomník maršála Koněva, kde má být podle jeho slov upřesňující informace týkající se role maršála Koněva v roce 1956 v Maďarsku a roku 1968 tady. My s tím nesouhlasíme, protože si myslíme, že takové desky na pomníky nepatří. Dlouhodobě proti tomu protestujeme. Zítra tam jdeme vyjádřit nesouhlas s tím, aby se to umisťovalo.
Co vám na těch cedulích vadí?
Mluví tam o jeho roli týkající se roku 1956 v Maďarsku a že měl roli při vstupu Varšavských vojsk v roce 1968. To se podle vyjádření odborníků nezakládá na pravdě a také to nepatří na pomník, který tu byl postavený jako výraz vděčnosti maršálu Koněvovi, prvnímu ukrajinskému frontu Rudé armády při osvobozování od německého nacismu v roce 1945. To bychom mohli dávat tabulky na Letiště Václava Havla a napsat tam, že Václav Havel nazval bombardování Jugoslávie humanitárním, nebo se omlouval Němcům. Myslíme si, že tyto doplňkové tabulky na sochu maršála Koněva nepatří.
Další kandidáti do Senátu na Praze 12exministr zdravotnictví Ivan David odborář František Dobšík bývalý prezidentský kandidát Jan Fischer ústavní právník Aleš Gerloch exministr financí Ivan Pilný bývalá šéfka inspekce životního prostředí Eva Tylová |
Vedete komunistickou kandidátku v Praze. Čím chcete Pražany přesvědčit, aby právě vás volili?
Za námi je konkrétní práce a ne aféry a věčné spory, které jenom blokovaly řešení problémů Prahy. Nakonec pro to svědčí, že zatímco ostatní zastupitelé při interpelacích občanů odcházeli, tak my jsme poslouchali jejich názory a řešili jsme jejich připomínky. Jsme také denně mezi lidmi, takže víme, co je trápí a štve. Vědí, že se na nás mohou kdykoli obrátit a že je nenecháme ve štychu a že co slíbíme, to plníme.
Nicméně vaše strana je názorově rozpolcená. Po volbách do Sněmovny hlavní ideolog Josef Skála vyzval předsedu Vojtěcha Filipa, aby zohlednil výsledky voleb a třeba i odstoupil. Máte pocit, že se nehádáte?
Nemyslím si to. V naší straně jsou různé názory a my o nich diskutujeme. Jsme demokratická strana. Sjednocuje nás náš program, ale jinak o názorech, co se tam objevují, diskutujeme.
Vy zastáváte poměrně radikální názory, kdy srpnovou invazi nazýváte internacionální pomocí. Na druhé straně tvrdíte, že jste demokratická strana. Neodporuje si to?
Nemyslím si to.
I když vaše názory pro některé lidi nejsou demokratické?
Nevím, pro koho jsou či nejsou demokratické, ale jak jsem řekla, v naší straně jsou různé názory na různé věci a diskutujeme o nich.
Gerloch: Česko by si mělo ukotvit v ústavě, že je zemí českého národa |
Proč kandidujete do Senátu právě na Praze 12?
Protože na Praze 12 jsem prožila mládí, narodily se mi tam dvě děti, které jsem tam i vychovala. Pracovala jsem tam a tu oblast znám velice dobře.
Ale v současné době tam nebydlíte, ne?
Ano, v současné době bydlím na Barrandově, ale trvalé bydliště mám pořád na Praze 12.
Co chcete lidem na Praze 12 nabídnout? Co je podle vás hlavní problematikou té části Prahy?
Velice důležité je, aby se tam lidem žilo slušně a spokojeně a aby tam nedocházelo k zahušťování sídlišť, ať už je to na Písnici, na Lhotce, v Modřanech nebo v Kamýku. Současní developeři chtějí zastavět každý kousek sídliště a zahustit to bez ohledu na místní protesty. Znám ta místa a vím, že kousek od těch sídlišť je les a zeleň, která tam zpříjemňuje život občanů. Není možné, aby se to zastavělo bez ohledu na to, že je nedostatečná kapacita základních a mateřských škol. Byla by to velká dopravní i bezpečnostní komplikace. Takže rozhodně jsme proti zahušťování zástavby.
Jinak problémem mladých lidí je i nedostatek předškolních zařízení a mám tím na mysli jesle. Chybějí nejenom na Praze 12, ale je potřeba celkově rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol.
Na jedné straně jste proti výstavbě a na druhé straně varujete před podmínkami lidí bez domova, kteří mrznou na ulici. Jakým způsobem byste řešila bytovou problematiku?
Nejsme proti výstavbě. Vždycky jsme podporovali bytovou výstavbu, koneckonců na zastupitelstvu jsme podpořili vznik fondu pro dostupné bydlení, které by mělo z peněz pocházejících z privatizace a z prodeje bytů řešit i tuto otázku. Pro výstavbu jsme především na místech bývalých průmyslových areálů na brownfieldech nebo na bývalých nádražích. Ale nejsme pro to, aby se zahušťovala sídliště. Je to na úkor kvality života občanů.
Co se týká bydlení jako takového, tak je potřeba vytipovat pozemky a je třeba podpořit i městskou a družstevní výstavbu bytů. V současné době je 70 procent bytů privátních a těch nájemních je 30 procent. Také bych chtěla vyjednat státní dotace bytové výstavby nízkonákladových bytů a je také třeba udělat v Praze inventuru bytů a domů. Jsou tu tisíce prázdných bytů a domů, které by šly využít i pro bydlení.
Tyto byty ale mají nějakého vlastníka, jak byste to vyřešila?
Je potřeba to zjistit, kdo má jakého vlastníka. Pokud se léta nestará o dům, v němž jsou prázdné byty, tak je potřeba to řešit a je i zákon, který byl přijatý a nabízí tyto možnosti.
Jak konkrétně byste to řešila?
Je třeba zjistit počty těch bytů. Potom je nutné zjistit vlastníky a potom je třeba jednat s těmi vlastníky. Můžou to být soukromníci bydlící v Česku i v zahraničí, ale je třeba jednat. Upozornit je na to, že pokud jejich byty chátrají a jsou prázdné, tak je třeba, aby buď se tomu věnovali a napravili to, nebo aby to mělo v rukou město Praha.
Mluvíme tu o odkupu, nebo o vyvlastnění?
Je tu možnost odkupu, ale podle zákona, který by měl vstoupit v platnost, tak je možné po upozornění vlastníků, pokud by nebyli ochotní napravit stav a byty by chátraly, tak by byty přešly do rukou města.
Jakým způsobem povedete kampaň?
Mezi lidmi. Počítám s tím, že budeme mezi lidmi nejen na Praze 12, ale týká se to celé Prahy. Na frekventovaných místech budeme oslovovat lidi a budeme s nimi i diskutovat. Pochopitelně jako kandidáti jsme zváni i do různých besed a diskuzních pořadů.
Co konkrétně byste chtěla prosadit v Senátu?
Pokračovala bych v tom, co jsem dělala dosud. Tedy věnovala bych se sociální oblasti a vzdělávání a dalším věcem, které přijdou na pořad jednání. Ze sociální oblasti je to především, aby lidé dostávali za práci slušný plat a aby měli slušné pracovní podmínky. Vidím to jako jeden z velkých problémů v současné době. Důchodci, aby měli slušný důchod, ze kterého se dá žít a nejen přežívat. Pro všechny také chceme, aby měli střechu nad hlavou a aby se nemuseli bát, že nebudou mít na nájem a ocitnou se na ulici. Také je potřeba bezplatné kvalitní vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. Považuji také za důležité, aby lidé všech generací měli volný čas na své rodiny a známé a také na své koníčky a zájmy.
Kandidujete do Senátu v Praze, kde většinou vítězí pravice. Nebojíte se, že se tím vaše šance sníží?
Praha má specifické podmínky. Jednak je tu vyšší životní úroveň, tedy ne pro všechny. Jsou tu značné rozdíly. Je tu větší šance, co se týká pracovních možností. Jsou tu různé instituce jako banky, zahraniční firmy a vysoké školy, takže situace je tu jiná. Na druhé straně jsou tu značné rozdíly. Centrum města je takřka vybydlené, protože jsou tu samé kanceláře a těch pár bytů, co tu zůstalo, jsou skutečně pro boháče, protože normální člověk si je nemůže dovolit zaplatit. Chceme oslovit právě ty lidi, kteří vnímají celkovou situaci podobně jako my, kteří nepatří mezi těch horních deset tisíc, ale právě těch dolních deset milionů.
Premiér Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím mluvil o zrušení Senátu. Podobné názory zastává i lídr SPD Tomio Okamura. Jak vnímáte roli Senátu?
Je určitý luxus mít na velikost našeho státu a počet jeho obyvatel dvoukomorový parlament. Nicméně pokud tu je, tak je možné uvažovat o tom, co s ním dál. Jedna cesta je ta, kterou jste zmínila. Jiná cesta je přetvořit ho na instituci pro reprezentaci krajů, kde by se jim věnovali a měli by blíž k jednotlivým otázkám.
V předchozích volbách jste byla jedničkou na pražské kandidátce, ale nakonec se do Sněmovny dostal Jiří Dolejš. Jak jste to tehdy hodnotila?Vzala jsem to, jak to bylo. Dostal se pan Dolejš a já jsem pokračovala v další práci na zastupitelstvu Prahy.
Sněmovnu jste musela opustit po sedmi letech. Bylo to jednoduché?
Na jedné straně mě to mrzelo, protože jsem měla řadu věcí rozdělaných, které bych ráda dokončila. Na druhé straně spolupracuji s poslaneckým klubem především v otázkách sociálních a školských. Pokračuji dál v zastupitelstvu, kde jsem ve školském výboru a ve výboru pro sociální politiku. Vedu odbornou sekci školství naší strany.
V říjnových volbách měla KSČM nejhorší volební výsledek od roku 1989. Předseda Vojtěch Filip zprvu oznámil, že už nebude kandidovat na předsedu, nakonec jím je. Neměla jste pocit, že by vedení mělo vyvodit zodpovědnost za ten debakl?
Diskutovali jsme o tom na konferencích i na sjezdu. Sjezd zvolil, jak zvolil, a teď je potřeba se sjednocovat v tom, aby výsledky byly lepší a hledat takovou práci a takovou komunikaci, abychom byli schopní oslovit větší počet voličů.
Hlavní váš ideolog Josef Skála viděl chybu v odklonu KSČM od tradičních levicových témat. Tvrdil, že stranu může zachránit, pokud bude zase radikálnější. Souhlasíte s ním?
Vždycky jsem byla pro větší razanci. Chci, abychom říkali skutečně, co si myslíme, abychom pojmenovávali věci pravými jmény a abychom byli v centru dění, tam kde jsou skutečně problémy. Nakonec jsem se tím řídila i sama. V momentě, kdy firma ČEZ brala písnickým střechu nad hlavou, zvyšovala jim tam nájmy, nebo na Praze 12 při zahušťování sídlišť. Souvisí to i s tou razancí, není možné, abychom něco slibovali a při prvních problémech z toho vycouvali.
Chcete být v centru dění, to znamená, že vy osobně podporujete to, že komunisté tolerují vládu Andreje Babiše?
Jasně jsme řekli, že pro nás je prioritní program. Po volbách tu byla destabilizace, trvalo dlouho, než se relevantně jednalo o vládě, než došlo k tomu, že by vláda mohla být podpořena. Jasně jsme stanovili naše podmínky, za kterých podpoříme tuto vládu, ale pochopitelně výhrady, o kterých jste mluvila, vnímám velice silně.
Například se neshodnete na zahraničních misích. KSČM je trvale pro zrušení NATO. Teď v Afghánistánu došlo k zabití tří českých vojáků...
Pochopitelně je to smutná záležitost a je škoda každého mladého života. Byli to mladí kluci, kteří měli celý život před sebou a je to velká tragédie pro ně, pro jejich rodiny a pro jejich nejbližší. Nic to ale nemění na tom, že lidé, kteří tam přicházejí, nebojují za Českou republiku a za naši svobodu. Bojují za cizí zájmy, bojují za žold. Vím, že se nelíbí, když se mluví o žoldácích, ale …
Ale to je přece spolupráce v NATO. Jednou pomůžeme my jim, podruhé oni pomůžou nám.
V čem jim pomůžeme? Jsou tam vnímáni jako lidi, kteří tam nepatří, jako lidi, kteří tu zemi okupují. Co se tam změnilo? Co se tam zlepšilo? Nic, akorát jsou tam neustále vojáci NATO. Tohle není naše úloha. Naše armáda by se měla věnovat bezpečnosti u nás v České republice. Měla by hlídat naše hranici, které zajišťují bezpečnost našich občanů a nehájit zájmy Spojených států nebo NATO v cizích zemích.
Vy chcete vrátit obranu státních hranic?
Pokud jsme svědky takové migrace, která tu je, tak bychom se celoevropsky měli zajímat, jak zabezpečit bezpečnost jednotlivých států.
Migrační krize sice je, ale Česka se zatím zásadně nedotýká. Většina uprchlíků a imigrantů odešla z Česka na západ.
Migrační krize v tuto chvíli pro Českou republiku nijak vážný problém není, ale my bychom se měli soustředit na to, abychom lidem pomáhali v zemi, odkud přicházejí. Aby nemuseli odcházet, tedy aby se tam neválčilo, aby se zlepšily podmínky, co se týká ekonomiky, a aby tam nebyla taková chudoba. Je nutné pomáhat přímo v té zemi.
To ale dělá NATO v Afghánistánu …
Myslím si, že NATO tam tuto roli neplní.
Když jste pro zrušení NATO, tak s kým by se Česko mělo spojit, abychom v případě ohrožení nepodlehli?
Nemyslím si, že nás v tuto chvíli někdo ohrožuje, a také si myslím, že je to otázka jednání o celoevropské bezpečnostní politice.