Návrh vlády počítal s tím, že se o tisíc korun navýší penze lidem nad 85 let, tedy asi 180 tisícům lidem. Nyní dostávají důchodci dva tisíce korun, ale až když překročí hranici sto let.
„Rozdíl podle toho našeho návrhu činí asi dvě miliardy korun ze státního rozpočtu,“ řekl iDNES.cz Vystrčil. Oproti vládnímu návrhu by totiž mělo dostat přidáno více penzistů. A to asi 140 až 150 tisíc lidí.
Podle místopředsedy ODS se to přitom bude týkat lidí, kteří odcházeli do důchodu v době, kdy vypočítané penze byly nižší. „Navýšení zohledňuje zejména situaci žen, které odcházely do důchodu dříve než v 60 letech věku, a proto by na navýšení podle vládního návrhu neměly nárok,“ řekl Vystrčil. Peníze, které by vyplácení penzí navíc stálo, může podle něj vláda ušetřit jinde - například tím, že ustoupí od plánu ulevit na jízdném studentům a lidem nad 65 let.
Zvýšení pevné části penze z 9 na 10 procent průměrné mzdy
Vládní návrh, který schválili dříve poslanci, počítá i s tím, že se pevná část penze, která je pro všechny stejná, od příštího roku zvýší z devíti na deset procent průměrné mzdy, o 320 korun. Do toho senátoři nezasáhli.
Neprošel návrh Lumíra Kantora z KDU-ČSL, který navrhl, aby se matkám v důchodu přidalo 500 korun za každé vychované dítě. To by podle něj pomohlo částečně vyrovnat rozdíl mezi nižšími penzemi, které dostávají ženy, a důchody mužů. Stejnou věc už ve Sněmovně prosazovala jeho kolegyně Pavla Golasowská.
„Tato svým způsobem drobnost by velmi ocenila ženu-matku. Je to ošetřeno tak, že by maminky, pokud se starají o dítě alespoň deset let, dostaly pětistovku měsíčně za každé dítě,“ uvedl Kantor. Ale nezískal pro to podporu.
Návrh vlády k penzím ve čtvrtek v Senátu hájil předseda ČSSD Jan Hamáček, ministr vnitra a ministr zahraničí. V čele resortu práce a sociálních věcí totiž skončil Petr Krčál, který opsal bakalářskou práci, a nová ministryně Jana Maláčová, kterou vybrala ČSSD, nebyla zatím jmenována. Změnu, kterou schválili senátoři, Hamáček při projednávání zákona nepodpořil.
Budou muset v poslanci v létě mimořádně do práce?
Senátoři se o úpravu zákona o důchodovém pojištění přeli ve čtvrtek ale také proto, že to co horní komora parlamentu schválila, znamená, že poslancům se možná zkrátí letní dovolená.
Příští schůze Sněmovny má totiž začít 11. září. Až zákon pozměněný Senátem poslanci projednají, musí ho ještě podepsat prezident Miloš Zeman a teprve pak může vláda schválit nařízení o zvyšování důchodů s předstihem před jeho účinností od 1. ledna příštího roku. Vystrčil připustil, že aby nebylo ohroženo zvýšení penzí od ledna příštího roku, budou se muset Poslanecká sněmovna muset sejít možná už v srpnu.
A místopředseda ODS doufá, že se poslanci přikloní k verzi Senátu, která je podle něj spravedlivější. Podobné přilepšení více penzistům jeho strana navrhovala už v dolní komoře parlamentu. ale narazila.
