Senát zavrhl ústavní změny ODS a ČSSD

- Senát podle očekávání definitivně zamítl návrh ODS a ČSSD na změny Ústavy. Ty měly mimo jiné posílit roli velkých stran a omezit prezidentské pravomoci. O zamítnutí novely rozhodly hlasy 38 z 66 přítomných senátorů. Devatenáct senátorů bylo proti. Senát o novele rozhodoval téměř přesně po 14 měsících ode dne, kdy byla schválena sněmovnou. Podle návrhu dvou největších parlamentních stran měl prezident například jmenovat vládu až po jejím schválení sněmovnou. Senátorům se nelíbilo ani to, že by měli kromě prezidenta navrhovat bankovní radu ČNB i zákonodárci.

Nejvýše postaveným kritikem těchto ústavních změn byl prezident Václav Havel. Ten také čelil obvinění, že bojuje především za své pravomoce.

"Prezident nebojoval o své pravomoce. To, co by bylo v nové Ústavě, by se týkalo stejně až jeho nástupce. Přesto ale rozhodnutí Senátu přivítal a souhlasí s ním," řekl mluvčí prezidenta Ladislav Špaček.

"Pokud změny v Ústavě nemají podporu většiny politických stran, tak je vhodnější s nimi vyčkat, nebo úpravy dělat tak rozumně, aby podporu stran získaly," dodal Špaček.

Co chtěly prosadit ODS a ČSSD:

Prezident republiky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny požádá představitele politické strany, která získala nejvíce mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády. Není-li přijata žádost prezidenta republiky nebo není-li podán návrh nebo nezíská-li vláda navržená v Poslanecké sněmovně důvěru, požádá prezident republiky představitele politické strany, která získala druhý největší počet mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády.Sněmovna vysloví důvěru vládě, teprve potom ji prezident jmenuje.

Prezident republiky nově jmenuje a vyhlašuje:
-  vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu a volby do zastupitelstev územních samosprávných celků; nevyhlásí-li tyto volby nejpozději tři měsíce před uplynutím volebního období, vyhlásí volby do Poslanecké sněmovny její předseda a do Senátu a do zastupitelstev územních samosprávných celků předseda Senátu.

Prezident jmenuje členy Bankovní rady České národní banky, nově však z jedné třetiny na návrh Poslanecké sněmovny a z jedné třetiny na návrh Senátu

zdroj: iDNES - lsd

Ústavní změny prošly jen ve sněmovně
ODS a ČSSD si loni koncem ledna prosadily v Poslanecké sněmovně zákon, kterým se měnila Ústava. Podle přijatého návrhu by napříště měl prezident povinnost pověřit sestavením vlády představitele nejsilnější strany. Hlasování se nezúčastnili poslanci poslanci KDU-ČSL, Unie svobody a KSČM.  "U té šaškárny nechceme asistovat," uvedl tehdy šéf KDU-ČSL Jan Kasal.

Poslanci ODS a ČSSD v Ústavě v návrhu ponechali pojistku, že vládu, kterou si takto jmenovaný premiér vybere, musí schválit sněmovna.

“Myslím, že to bude ku prospěchu lepšího fungování našeho ústavního systému,” komentoval přijetí zákona místopředseda sněmovny Stanislav Gross krátce po hlasování pro MF DNES.

Hlasování probíhalo v napjaté atmosféře. Přijetí změn podpořilo 125 ze 128 přítomných poslanců, přičemž potřebný byl souhlas nejméně 120 členů sněmovny.

Poslanci ODS a ČSSD například zamítli návrh komunisty Vojtěcha Filipa, který týkal Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle jeho návrhu by sněmovna volila na návrh prezidenta 15 členů NKÚ.