Na dodržování zákazu focení vojenských objektů bude dohlížet Vojenská policie. Novela také zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje. Horní hranice pokuty vzroste na 50 tisíc korun.
„Rozumím zavedení tohoto přestupku a této sankce, protože někdy může dotyčná osoba, která nosí stejnokroj Armády České republiky vyvolával dojem, že se jedná o příslušníka armády. A doslova a do písmene dělat Armádě České republiky ostudu,“ řekl senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09.
Úprava ale podle ministryně obrany Jany Černochové nebude znamenat postih houbařů či turistů, kteří nosí oblečení s maskovacím vzorem do přírody. „Žádná kriminalizace ani houbařů, ani rybářů, ani hráčů airsoftu, ani jiných hobbíků, kteří mají na sobě nějaké prvky připomínající vojenský stejnokroj, tady v žádném případě ze strany vojenské policie nebude,“ ujišťovala v Senátu Černochová.
Legální držitelé zbraní se podle ní taky nemusí obávat automatického postihu za to, že jsou na střelnici lidově řečeno v maskáčích nebo že mají na sobě nějaké taktické oblečení. „Vojenská policie nebude v žádném případě tyto bezúhonné osoby kriminalizovat,“ prohlásila ministryně.
Změna vojenským policistům také umožní využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím přibude zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí.
„Ministerstvo k navrženým změnám přistupuje na základě se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě a rozvoji některých druhů rizik, například v oblasti elektronických komunikací, při možné iniciaci nástražných výbušných systémů nebo při zneužívání bezpilotních systémů. Rovněž se jeví potřebné v zákoně doplnit způsob stanovení úkolů vojenské policie pro stav ohrožení státu a válečný stav,“ řekla Černochová.
Senát kývl na zákon o regulaci lobbingu. Návrh je pod palbou kritiky, že je k ničemu
Senát schválil i zákon o regulaci lobbování. Má kromě registru lobbistů a lobbovaných zavést pravidla, která podle vlády omezí hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. „Myslím, že ten zákon je potřebný,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS.
Schválení zákona do poloviny letošního roku bylo jedním z předpokladů pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Blažek řekl, že Česko by jinak mohlo přijít o zhruba 3,25 miliardy korun. Horní komora parlamentu schválila i doprovodnou novelu, která upravuje zaznamenávání lobbistické stopy v důvodové zprávě návrhu zákona.
Návrh, který nyní míří na Hrad k prezidentovi Petru Pavlovi, je ale pod palbou kritiky. Česká pobočka Transparency International kritizuje vládu, že dělá vše pro to, aby Česko přijetím zákona o lobbingu pouze formálně naplnilo požadavky Evropské komise a nepřišlo o miliardy z Národního plánu obnovy. Jinak chce ODS předpis co nejvíc vyprázdnit a neumožnit efektivní vymáhání pravidel v praxi, napsala protikorupční organizace.
„Je tu proto, aby byl. Ne aby cokoli řešil,“ kritizovala vládní návrh při jednání nezařazená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
„ODS zásadně vykastrovala zákon o lobbování,“ kritizoval už při projednání ve Sněmovně šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek po úpravě, kterou navrhla místopředsedkyně občanských demokratů Eva Decroix.
Z návrhu zákona totiž zmizela zmínka, v čím zájmu byla úprava lobbována. Hlasovali pro to poslanci ODS, ANO a polovina klubu KDU-ČSL. Ministři Martin Kupka a Zbyněk Stanjura se při tomto hlasování zdrželi, premiér Petr Fiala nebyl přihlášen k hlasování.
„Je to kompromis odpovídající možnostem,“ hájil naopak návrh v Senátu místopředseda klubu ODS a TOP 09 Martin Červíček.
Verdikt k zákonu o podpoře bydlení až ve čtvrtek
Senát ve středu ještě nerozhodl o zákonu, který má pomoc lidem v bytové nouzi. Jednání o něm přerušil do čtvrtka.
Zákon o podpoře bydlení by mohl podle vlády pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí. Počítá se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení.
„Nepřinese ani jeden nový byt, je úplně zbytečný,“ prohlásil o něm ve Sněmovně místopředseda dolní komory parlamentu z opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. Návrh charakterizoval jako státní realitku za 1,5 miliardy korun, která přinese 300 nových pracovních míst, ale lidem nic.
Původně návhr počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, mělo jich tedy být 205. Koalice ale ve Sněmovně prosadila, že jich bude jen 115.
Vzniknout má dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
„Po zásahu vládní koalice bude zákon bezzubý,“ řekl exministr pro místní rozvoj, Pirát Ivan Bartoš. Byl to právě on, kdo předložil původní návrh, aby mohl pomoci jednomu a půl milionu lidí, kterým hrozí ztráta bydlení třeba při výpadku jednoho příjmu v domácnosti. Jenže koalice jeho návrh po odchodu Pirátů z vlády osekala.
