Příští rok to bude znamenat vyšší výdaje na nemocenské o 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech o 2,5 a 2,7 miliardy korun. Kývlo na to 49 senátorů, nikdo nebyl proti, zdrželo se 14 zákonodárců. Podepsat zákon ještě musí prezident Miloš Zeman.
„Lidé v dlouhodobé pracovní neschopnosti se musejí vypořádávat s řadou nepříznivých životních faktorů. Kromě zdravotních problémů, které jsou obvykle hlavní příčinou absence v zaměstnání, se často zhoršuje jejich psychický stav, a čím je nemocnost delší, tím se bohužel dramatizuje vinou rapidně snížených příjmů i jejich ekonomická situace,“ reagoval na rozhodnutí Senátu premiér Bohuslav Sobotka. „Jsem rád, že s naším názorem souhlasili i senátoři a věřím, že novelu podpoří i prezident,“ dodal premiér.
Výše nemocenské se má vrátit do výše před ekonomickými škrty způsobenými krizí. V prvních třech dnech nemoci zaměstnanec nedostává nic. Pak do čtrnáctého dne dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele.
Sociální demokracii se nepodařilo v tomto volebním období prosadit návrat vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci.
„Ministr financí Ivan Pilný prohlásil, že státní pokladna je prázdná, tak by mě zajímalo, kde se na to najdou peníze,“ kritizovala senátorka Daniela Filipiová z ODS návrh, který ve Sněmovně prosadil poslanec ČSSD a bývalý šéf odborů Jaroslav Zavadil. „Stát může dát jen tolik, kolik sám vybere,“ řekla. Vadí jí, že poslaneckou iniciativou prošly i elektronické neschopenky.
„Já ten návrh podporuju. Je to minimum, na kterém se shodla koaliční rada i tripartita,“ oponoval Filipiové předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
