K Ústavnímu soudu však návrh doputuje jen v případě, že jej podpoří i ústavní většina poslanců. Problémem návrhu je, že ve Sněmovně mají pohodlnou většinu strany, které vůči Zemanovi vystupují spíše přátelsky – ANO, ČSSD, KSČM a SPD, tudíž je vysoce nepravděpodobné, že by se návrh dostal až k Ústavnímu soudu.
Projednávání žaloby bylo emotivní, projevy řečníků však byly spíše argumentační. Vůči návrhu měli výhrady nejen zástupci vládních stran, ale i někteří opoziční senátoři. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta byl třeba souhlas třípětinové většiny přítomných členů horní komory.
Zeman v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Iniciátorem návrhu ústavní žaloby byl senátor Václav Láska, předseda Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21, který byl zvolen s podporou Strany zelených a KDU-ČSL. „Upřímně si myslím, že dnes od 17 hodin nebyla v Senátu jediná senátorka nebo senátor, který by se radoval z toho, že projednáváme ústavní žalobu na prezidenta. Ale učinit jsme tak museli. Senát je jediný, kdo může žalobu na prezidenta podat, pokud prezident hrubě porušuje Ústavu. Nese odpovědnost nejenom za takový počin, ale nesl by odpovědnost též za to, kdyby mlčel,“ napsal po schválení žaloby.
Co senátoři prezidentovi vytýkají? Třeba to, že natahoval vládnutí první jednobarevné menšinové vlády Andreje Babiše bez důvěry.
„Prezident tak prodlužováním vládnutí vlády v demisi, aniž by hledal politické řešení, které by odstranilo překážku nezískání důvěry této vládě, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti,“ píše se v návrhu ústavní žaloby. Další výtka míří k tomu, že Zeman loni odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho z ČSSD. Ministrem se pak stal Tomáš Petříček.
A nejnověji prezident Zeman v rozporu s Ústavou dosud neodvolal ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD, když to navrhl premiér Andrej Babiš, který zároveň požádal o jmenování nového ministra kultury Michala Šmardy.
Staněk by sice nakonec přece jen měl na konci července ve vládě skončit, ale jmenování Šmardy prezident stále nepotvrdil. Ve středu odpoledne, ve stejnou chvíli, kdy budou senátoři neveřejně řešit, zda ústavní žalobu na prezidenta podají, bude v Lánech se Zemanem jednat premiér Andrej Babiš a bude se ho pokoušet přesvědčit, aby Šmardu přece jen jmenoval a neohrozil koalici ANO a ČSSD.
Kdo v Senátu žalobu podpořil?
Nejpočetnější senátorský klub Starostů a nezávislých valnou většinou ústavní žalobu podpořil. Na tiskové konferenci po ukončení schůze to řekl předseda devatenáctičlenného klubu Petr Holeček. „Diskuse byla velmi korektní, velmi slušná, velmi věcná,“ dodal.
„Senát dokázal splnit svoji povinnost, svoji možnost, kterou má danou ústavou, a dal prostor Poslanecké sněmovně pro to, aby se obyvatelé České republiky mohli dozvědět, zda prezident hrubě porušuje ústavu,“ uvedl po jednání senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.
To, že žalobu podpoří, předem oznámil první místopředseda Senátu Jiří Růžička, který byl zvolen jako nestraník za TOP 09 a STAN. „Žalobu proti prezidentovi republiky jsem podepsal a byť je jednání neveřejné, tak veřejně prohlašuji, že i při jednání Senátu pro ni budu hlasovat. Budu pro ni hlasovat, protože jsem přesvědčen, že prezident republiky opakovaně, myslím, že i cílevědomě, ústavu republiky skutečně porušuje,“ uvedl.
Všichni přítomní členové senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých hlasovali pro ústavní žalobu na prezidenta Zemana. Naopak klub ANO žalobu nepodpořil, jak již dříve předeslal. Zdeňka Hamouzová na tiskové konferenci jednoskutkové i víceskutkové žalobě na prezidenta vytkla nedostatečnou argumentaci.
Předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha na tiskové konferenci dříve uvedl, že ústavní žaloba na prezidenta získá pouze minimální podporu členů třináctičlenného klubu. Část senátoru za sociální demokracii žalobu podle jeho slov nakonec podpořila.