„Svoboda a demokracie jsou nedělitelné a Senát to plně respektuje a hájí,“ zahájil setkání současný předseda horní komory Parlamentu Jaroslav Kubera (ODS). Podle něj je novodobý Senát vítězem demokratických změn, které nastaly po roce 1989 a za demokratický vývoj nese Senát odpovědnost.
„Jsou tu síly, které volají po zrušení. Je nutné říci, že Senát hájí a hájil demokratické principy této země. Ačkoliv jsme seskládáni z mnoha politických subjektů, jde nám všem o co nejlepší znění zákonů a dodržování Ústavy, které jsme součástí, a proto ji musíme zastávat a respektovat. Nenechme se zastrašit slovy o vyhladovění a zrušení,“ uvádí Kubera. „Význam a vliv Senátu roste. Ty, kteří v nás věří, nezklameme,“ zakončil.
Důležitost Ústavy
„Chci se pevně postavit za udržení Ústavy. Máme institut právního státu, to je to nejdůležitější ze všech. V tomto smyslu jsme obstáli a Senát v tom sehrál klíčovou roli. Senát a Ústavní soud jsou dvourodí a patří k sobě,“ řekl Petr Pithart (KDU-ČSL), který byl prvním předsedou Senátu v letech 1996-1998 a po krátké pauze 2000-2004. Zastával také funkci místopředsedy Senátu. Po revoluci 1989 byl Pithart zvolen za představitele Občanského fóra, v letech 1990-1992 byl předsedou vlády.
Bývalý disident a premiér Pithart strávil 16 let ve vedení Senátu |
Pithart dodal, že instituce Senátu spolu s Nejvyšším soudem, Nejvyšším kontrolním a Antimonopolním úřadem jsou sloupy toho, co bylo vybudováno a to se všemi vadami a chybami. „Můžeme na to být hrdí,“ myslí si.
Bývalá členka Občanského fóra Libuše Benešová (nyní ODS) byla po Petru Pithartovi v letech 1998-2000 druhou předsedkyní Senátu. „Dnes si připomínáme velice důležitou událost, 17. listopad 1989. Pro mě osobně to byl jeden z nejvýznamnějších událostí v našich životech. Je to událost, která si zaslouží být s úctou a vděkem slavena. Ten den je symbolem naplněn tužeb Čechů a Slováků po státní nezávislosti a samostatnosti. Byli jsme to my, kdo stál dlouhé hodiny na náměstí,“ míní Benešová.
Podle Benešové se ukazuje, že Senát není jen odkladištěm politiků, jak se dříve předpovídalo. Bývalá předsedkyně také upozornila na to, že horní komora Parlamentu má úmyslně nízké kompetence.
Působila také na Pražském hradě jako ředitelka odboru spisové a archivní služby. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Václava Klause.
Báli jsme se
Po Benešové zasedl do předsednického křesla lékař a politik Přemysl Sobotka (ODS), který stál u zrodu Občanského fóra v Liberci. Od roku 1996 byl dvacet let senátorem. V letech 2004 až 2010 zastával post předsedy horní komory Parlamentu, od listopadu 2010 je jeho místopředsedou. Ucházel se i o post prezidenta ve volbách v roce 2013.
I dnes stačí málo a můžeme o svobodu snadno přijít, varovala Vašáryová |
„Svobodný není ten, který žije ve strachu. I po 17. listopadu jsem měl obavy a strach z toho, že nás někdo silou napadne. Postupně ale mizely komunistické symboly, bylo jasné, že už není cesty zpět. Demokracie je ohrožená, všichni musím být ve střehu. O svobodu a demokracie se musí bojovat,“ zakončil svou řeč v budově Senátu.
„Stáhli jsme se do sebe, báli jsme se i spolu navzájem mluvit. A nebyl ani toaletní papír,“ vzpomínal na období normalizace v Československu Přemysl Sobotka.
„Útoky na Senát jsou chybné“
„Měli bychom ocenit protagonisty 17. listopadu za to, že se protesty udály klidnou cestou. Demokracie není samozřejmostí a musíme ji chránit,“ myslí si Milan Štěch (ČSSD), který byl nástupcem Přemysla Sobotky, který funkci zastával až do roku 2018. Od roku 2008 po rok 2010 byl v Senátu místopředsedou.
„Otevřené útoky na Senát jsou chybné. Prokázal svůj zásadní význam pro demokracii a stabilitu. Funkce Senátu je ukotvena v Ústavě, proto bychom ji měli respektovat a prezidentem počínaje,“ uvedl Štěch.
Štěch se v řeči věnoval také riziku obchodních válek. „Nutně doplácíme na obchodní války kdekoliv na světě. Naše otevřenost přinesla naší zemi prosperitu, ale na druhé straně zahraniční investoři vyvádí kapitál v naší zemi míře, která je na pováženou,“ sdělil Milan Štěch.