Mise podpořilo 67 ze 71 přítomných senátorů, přičemž potřebný byl souhlas nadpoloviční většiny všech členů horní komory, tedy 41. Proti byla pouze Daniela Kovářová (nezávislá). Ladislav Václavec (ANO), Jaroslav Chalupský (za Svobodné) a Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí) se hlasování zdrželi.
Čeští vojenští policisté mají podporovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Budou součástí mnohonárodního vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Mohli by být ale nasazeni také v nizozemském Haagu, kde ICC sídlí.
Vyslaný tým nebude podle ministerstva obrany působit v zahraničí nepřetržitě. Bude nasazen několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. Počet nasazení se bude odvíjet od konkrétního požadavku ICC i možností ministerstva obrany. Spolu s nimi by měli být vysláni i republikoví policisté na základě rozhodnutí policejního prezidenta.
ICC hodlá stíhat za válečné zločiny minimálně ve dvou kauzách. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Kvůli tomu před dvěma týdny ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“. Podle druhého obvinění ruská armáda úmyslně cílí na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty. Rusko to odmítlo s tím, že míří na vojenské cíle.
Česko chce sladit vyšetřování zločinů na Ukrajině. Bradáčová připouští tribunál |
Mise, na níž se hodlají podílet až dvě desítky zemí, by měla trvat do konce příštího roku. Letos by náklady na ni měly být 12,4 milionu korun, příští rok 17,2 milionu. Vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině formálně začalo v březnu 2022, kdy 40 smluvních stran tzv. Římského statutu, na jehož základě ICC vznikl, podalo oznámení o páchání zločinů podle mezinárodního práva.
V Nigeru by čeští vojenští instruktoři působili jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Vojáci mají sbírat informace, mapovat situaci a na základě toho bude možné dospět k rozhodnutí, jaké další angažmá v Nigeru by bylo přínosné. Mise, jejímž podnětem byla žádost nigerského prezidenta, má stát 162 milionů korun.
České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily v Mali při protiteroristické operaci Barkhane, která byla ukončena. Současní malijští představitelé, kteří jsou propojeni s Ruskem, podle ministerstva obrany odmítli působení západních vojenských sil v zemi.
Zdravotnická zařízení dostanou náhrady za covid
Díky souhlasu senátorů bude moct ministerstvo zdravotnictví, stejně jako pro roky 2020 a 2021, vydat takzvanou kompezanční vyhlášku. Poskytovatelé péče by se ale mohli dohodnout se zdravotními pojišťovnami i jinak. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Ministerstvo by pravomoc k vydání vyhlášky nemuselo využít, pokud by byly ztráty zdravotnických zařízení zanedbatelné. „V případě, že by celkové dopady epidemie covid-19 v roce 2022 byly nevýznamné, nebude zmocnění k vydání kompenzační vyhlášky využito a kompenzace nebudou stanoveny,“ stojí v důvodové zprávě.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil návrh zákona za pojistku. Z nynějších údajů podle něho nevyplývá, že by byly náhrady potřebné, přesná data ale budou až na konci prvního pololetí. „Rozhodně neplánují, že by případná vyhláška měla zásadně zasáhnout do hospodaření zdravotních pojišťoven,“ řekl ministr. Senát předlohu schválil hlasy 69 ze 73 přítomných členů, proti byl jeden.
Nemocnice inkasovaly za covid pacienty miliardy, ministerstvo byznys stoplo |
Covid-19 výrazněji dopadl na poskytovatele zdravotní péče zejména na začátku epidemie, kdy se rušila nebo odkládala plánovaná vyšetření a zákroky a nemocnice se musely starat o náročnější pacienty s tímto onemocněním. Počet hospitalizací na akutních lůžkách nemocnic byl kvůli epidemii nižší podle ministerstva ještě i v prvním pololetí loňského roku.
Propady zaznamenala podle dřívějšího Válkova vyjádření i následná péče, která zahrnuje například léčebny dlouhodobě nemocných nebo rehabilitační ústavy, a lázeňská péče. Případnou potřebu nahradit zdravotnickým zařízením propad příjmů ministerstvo zdůvodnilo stálými náklady, zejména na platy, případně na energie.
