Na pořad jednání se dostala také problematika auditních zpráv Evropské komise týkající se dotací. Horní komora označila přístup vlády kvůli tomu, že mu ministerstva odmítla poskytnout zprávy, za pohrdání Senátem.
Senátor Zdeněk Nytra na jednání uvedl, že tři ze čtyř ministerstev, která mají zprávy k dispozici, odmítla přijít na čtvrteční zasedání komise pro vyhodnocení auditních zpráv. Ministerstva také nechtějí auditní zprávy Senátu vydat k posouzení.
Nytra uvedl, že postoj ministerstev je v rozporu se zákonem o jednacím řádu Senátu, podle něhož ministerstva mají poskytovat horní komoře materiály pro její činnost. Senátoři také odmítli námitky, že audity jsou důvěrné, neboť členové horní komory Parlamentu jsou oprávněni se s důvěrnými dokumenty seznamovat.
Senát vytáhl do boje proti Zemanovi. Projedná ústavní žalobu na prezidenta |
Přístup svého ministerstva obhajovala ministryně financí Alena Schillerová. Odkazovala se na Evropskou komisi, která dokumenty stanovila jako neveřejné.
Podle ní je tak zbytečné, aby na jednání senátní komise docházel jakýkoliv zaměstnance ministerstva. „Nevidím důvod, aby se jakýkoli úředník ministerstva financí dostavil před komisi, když stejně o auditních zprávách hovořit nemůže,“ uvedla.
Podle ústavního právníka Jana Kysely je problém v tom, že ministerstva přistupují k požadavku senátní komise jako kdyby o tyto informace žádal běžný občan. Komise se přitom jako orgán Senátu dovolává informací na základě zákona o jednacím řádu.
„Možná zprávy nelze poskytnout, ale argumentem nemůže být nepřístupnost veřejnosti podle nařízení EU, nýbrž nějaký stupeň utajování. Oprávnění ze zákona musí mít nějaký obsah, jinak by na tom byli senátoři hůře než občan dovolávající se zákona o svobodném přístupu k informacím,“ uvedl pro IDNES.cz
„Pokud úředníci ministerstva nejsou ani ochotni na jednání komise přijít a neutrálně zodpovědět otázky senátorů, případně vysvětlit, proč odpovídat nemohou, je to podle mého na hranici neúcty k Parlamentu,“ dodal.
Předseda senátního evropského výboru Václav Hampl označil přístup ministerstev za absurdní. „Je na místě se razantně ozvat. Je v zájmu ČR, aby vláda s parlamentem komunikovala,“ uvedl.
„Reakce ministerstev je pro mě naprosto nepochopitelná, je alibistická,“ přidal se předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. Podle něj unijní nařízení, na něž se ministerstva odvolávají, umožňuje dokumenty poskytnout, pokud je na tom veřejný zájem. „Je veřejným zájmem vědět, zda dotace byly čerpány oprávněně, či neoprávněně,“ dodal.
Premiér Andrej Babiš obvinění Senátu odmítl. Do záležitosti kolem auditních zpráv EK nevstupuje a věří tomu, že ministerstva postupují dle zákona. „Já v této věci nijak neingeruju ani nejsem o jejich korespondenci se Senátem informován. Věřím, že jednotlivá ministerstva postupují v souladu s právními předpisy. Odmítám, že by vláda pohrdala Senátem,“ napsal Babiš.
Kvůli dotacím je Andrej Babiš i v hledáčku pražského státního zastupitelství. Kauzu Čapí hnízdo má nyní na stole státní zástupce Jaroslav Šaroch, který by měl mít jasno do konce prázdnin v tom, zda premiéra pošle k soudu, či nikoliv. Informoval o tom ve středu Deník N. Pražská policie uzavřela vyšetřování v březnu, v dubnu navrhla obžalovat šest lidí včetně Babiše. |
Komise má do konce ledna příštího roku shromažďovat informace týkající se auditních zpráv s cílem zajistit objektivitu. Měla by se rovněž zabývat chystaným stanoviskem českých úřadů k auditům a pokusit se porovnat současné auditní návrhy s dříve řešenými dotačními případy. Babiš je podle návrhu auditní zprávy, kterou zveřejnila média, kvůli vyplácení dotací ve střetu zájmů, má stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert a jako premiér také na použití peněz EU. Premiér to opakovaně odmítá, návrh auditu nepovažuje za seriózní.
Senátoři budou dále na jednání hlasovat o rozšíření elektronické evidence tržeb na řemeslníky a lékaře. Na programu je také posílení pravomocí tajných služeb či ústavní žaloba na prezidenta republiky Miloše Zemana.
