„Tento návrh nepodporuji, byl by porušením dohod,“ řekl Blažek s tím, že se na tom nedohodla vládní pětikoalice. „Nestojí to za to, aby to způsobilo velké problémy ve vládě a v koalici,“ řekl Blažek.
Senát pak schválil novelu insolvenčního zákona a zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny fyzické osoby. Bylo pro to 43 z přítomných 73 senátorů. Zákon nyní zamíří k prezidentovi Petru Pavlovi.
Výbory horní komory parlamentu doporučovaly do vládní novelu přidat základní minimální srážku ze mzdy při exekuci, která by měla činit pět procent z minimální mzdy. Letos by tak činila 945 korun. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka by byla poloviční.
Právě o tento pozměňovací návrh se dvě hodiny přeli senátoři, proti minimální exekuční srážce totiž protestovaly nevládní organizace. Oslovily senátory, aby podpořili novelu insolvenčního zákona v podobě, v jaké ji schválila Sněmovna, a aby odmítli návrh senátora za ODS Lumíra Aschenbrennera prosazovaný Exekutorskou komorou, který by zavedl povinnou srážku z jakéhokoli legálního příjmu.
Za tento návrh „kopali“ v horní komoře parlamentu v rozpravě také někteří další senátoři – Tomáš Goláň z klubu ODS a TOP 09, Michael Canov z klubu Starostové a nezávislí či nezařazená Daniela Kovářová.
Kritici návrhu naopak ve shodě s organizacemi na pomoc potřebným varovali, že by zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky vedlo k práci „načerno“ a bylo v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Proti úpravě výborů vystoupili Adéla Šípová zvolená za Piráty, Petr Fiala z KDU-ČSL nebo Marek Hilšer z klubu Starostů a nezávislých, podle něhož by byla úprava prospěšná především pro exekutorskou lobby.
„Z analýzy zpracované ministerstvem spravedlnosti vedeném ODS jasně vyplývá, že žádný z okolních států minimální srážku nemá a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží. Výše nezabavitelné částky je v Česku navíc výrazně nižší než u většiny srovnávaných zemí,“ uvedl Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni.
„Systém exekučních srážek v Česku není perfektní. Dvoutřetinová srážka v přednostní exekuci a insolvenci v kombinaci s výpočtem dávek z příjmu před srážkami eliminuje užitek z práce a vytlačuje lidi do šedé ekonomiky. Exekvovaný pár má výhodnější postavení než samoživitel kvůli uznání nezabavitelných částek na děti oběma rodičům. Potřebujeme ale promyšlenou reformu, ne prolobbované kutilství v podobě přílepku o minimálních srážkách,“ vyjádřil se také sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.
Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Novela má přispět ke zvýšení počtu pěstounů
Senát už zvýšil příspěvek pro organizace, které pomáhají pěstounům, má ve středu schvalovat Senát. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí má přispět ke zvýšení počtu pěstounů.
Zjednodušuje posuzování zájemců o pěstounskou péči a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají.
Z nynějších 59 400 korun na rok u organizací pomáhajících dlouhodobým pěstounům státní příspěvek vzroste na 66 tisíc korun a u přechodných pěstounů na 72 tisíc korun.
O 18 tisíc korun navíc má činit v případě, že dlouhodobý nebo přechodný pěstoun pečuje o tři a více dětí nebo alespoň o jedno dítě s těžším zdravotním postižením. Novela souvisí s blížícím se rušením kojeneckých ústavů pro nejmenší děti.
Kojenecké ústavy fungují jako zdravotnická zařízení, nejmenších dětí v nich v posledních letech ubývalo, naopak přibývalo předškolních a školních dětí. Zařízení tak podle vlády přestala plnit svůj původní účel. Ústavy se budou moci přeměnit a dál poskytovat zdravotní péči.
