Pro zamítnutí návrhu zrušit systém elektronické evidence tržeb bylo 30 z 52 přítomných senátorů. Opozici se snažili pomoci členové klubu KDU-ČSL Václav Hampl, Anna Hubáčková, Patrik Kunčar a Zdeněk Papoušek, ale ani to nestačilo, aby návrh postoupil do dalšího jednání. (jak kdo hlasoval, najdete zde)
„Vláda se rozhodla, že chce online šmírovat všechny podnikatele. Chce mít přehled o každé koruně, kterou podnikatel utrží,“ kritizoval EET v krátké rozpravě k návrhu senátor Valenta. „ Za obzvlášť děsivé považuji také to, že zákon o EET a hlavně jeho aplikace ministerstvem financí přímo vychovává český národ k bonzáctví,“ tvrdil také. Smetení návrhu pravicových senátorů navrhl sociální demokrat Pavel Štohl.
O tom, zda se elektronická evidence, která byla spuštěna na začátku prosince a týká se zatím restaurací a hotelů, změní, budou v lednu hlasovat poslanci. Na stole mají i návrhy autora projektu EET, ministra financí Andreje Babiše, aby z evidence tržeb mohli být vyňati podnikatelé s ročním objemem tržeb do 250 tisíc korun, pokud se přihlásí k paušální dani. Babiš navrhuje i výjimku pro e-shopy. (podrobnosti zde) „Nemůže nějaká osoba jen tak vykřiknout, že to bude 250 tisíc,“ namítal Valenta.
Noviny a časopisy dostaly nižší DPH. Deset procent
Tištěná média, noviny i časopisy, budou zdaněny méně než dosud. Senátoři kývli na snížení daně z přidané hodnoty u novin a časopisů z 15 na 10 procent. Pomůže to vydavatelům tištěných médií, jen na nich bude, jak to promítnou do ceny novin a časopisů. Aby změna mohla začít platit, chybí už jen souhlas prezidenta Miloše Zemana. Pro přijetí zákona bylo 50 z 54 přítomných členů horní komory parlamentu.
„Považujeme to za rozumný návrh,“ uvedl místopředseda Senátu za ODS Jaroslav Kubera. A v žertu dodal: „Já jsem v malém střetu zájmů, protože miluju tištěná média. Od roku 1994 až do dneška čtu všechny deníky,“ řekl Kubera. „U periodického tisku jen Slovensko má vyšší sazbu. Všechny ostatní země v Evropě mají sazbu od nuly do deseti procent, takže nejsme nijak mimořádní,“ dodal místopředseda Senátu.
Návrh loni v září předložili poslanci opoziční KSČM Jiří Dolejš a Gabriela Hubáčková a ve Sněmovně pro něj získali podporu napříč spektrem.
Poukázali na to, že ani zařazení novin a časopisů do první snížené sazby DPH, tedy 15 procent, nevedlo k zásadnějšímu zpomalení propadu prodeje novin a časopisů. Důvodem je to, že daň z přidané hodnoty v jejich případě vzrostla z 5 procent v roce 2007 až na současných 15 procent.
„Přece jen je dost lidí, které prahnou po čtení na papíře,“ řekl senátorům Dolejš. I on argumentoval stejně jako Kubera, že zdanění novin a časopisů je téměř všude po Evropě nižší než v České republice.
Unie vydavatelů dříve uvedla, že nižší DPH prospěje především malým a středním vydavatelům. Druhá snížená sazba 10 procent se teď vztahuje na knihy, kojeneckou výživu, léky a na výživu pro lidi s celiakií a fenylketonurií.