Horní komora jednala o mandátu pro premiéra Andreje Babiše pro jednání Evropské rady ve dnech 18. - 19. června 2026 a vzala ho na vědomí. Babiše v Senátu zastupoval Havlíček.
„Hlavními tématy, kterými se budou lídři zabývat, bude Ukrajina, bude to Blízký východ, pětiletý nebo víceletý finanční rámec – on není pětiletý příští finanční rámec, konkurenceschopnost, globální ekonomické výzvy, evropská obrana a bezpečnost, migrace, nelegální drogy, rozšíření o Moldavsko, Západní Balkán a případně další,“ řekl Havlíček.
„Diskuse se zúčastní rovněž prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, přičemž lídři vyjádří pokračující evropskou podporu Ukrajině a jejím obyvatelům. Zopakuje se pravděpodobně to, že cílem je dosažení trvalého a spravedlivého míru,“ uvedl vicepremiér Havlíček z ANO.
„Česká republika podporuje proces rozšíření Evropské unie na základě zásluh a plnění všech příslušných podmínek. Důležité je ještě zdůraznit to, že to musí platit stejně pro všechny kandidátské země,“ zdůraznil první místopředseda vlády i hnutí ANO.
Rusko nechce zničit jen Ukrajinu, ale také Západ, řekl Fischer
Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer v návaznosti na vystoupení Havlíčka řekl, že je třeba sankce vůči sankce nejen uvalit, ale také vynucovat.
„Rusko nechce zničit jenom Ukrajinu, ale také Západ,“ řekl Fischer. Sankce podle něj přicházejí opatrně a jsou děravé. „Příjmy Rusku klesly, ale zdaleka ne tak, jak mohly,“ prohlásil senátor.
„Chybí nám konfiskace zmrazených ruských aktiv,“ řekl Fischer.
Senát chce Den Orla 28. srpna. Prošel i návrh, který usnadní hlasování zrakově postiženým
Senát poslal do Sněmovny návrh, aby byl 28. srpen nově připomínán nově jako Den Orla kvůli zásluhám stejnojmenné tělovýchovné a vlastenecké organizace. Navrhuje novelu zákona o státních svátcích.
Den Orla má připomínat orelskou pouť na Svatém Hostýně na Kroměřížsku, při níž se 28. srpna 1948 na 100 tisíc členů organizace dožadovalo obnovení její samostatné činnosti. Na 200 lidí včetně vedoucích představitelů Orla bylo následně komunistickou justicí odsouzeno k vysokým trestům.
Organizaci Orel založili počátkem 20. století katoličtí sportovci, jeho činnost byla nakrátko obnovena po nacistické okupaci a i v roce 1968, naplno pak v roce 1990. V současnosti má dvě desítky tisíc členů.
Mezi členy organizace Orel patřil i Jan Kubiš, který se podílel na likvidaci nacistického pohlavára Reinharda Heydricha.
Horní komora parlamentu také hladce schválila novelu o správě voleb, která usnadňuje hlasování zrakově postiženým už pro letošní říjnové senátní volby. Na návrh ministerstva vnitra změna zákona oddaluje digitalizaci správy voleb až pro volbu hlavy státu za dva roky.
Senátoři smetli návrh ke změně pohlaví. „Je prostě špatný,“ řekl šéf klubu ODS a TOP 09
Horní komora parlamentu smetla novelu občanského zákoníku, která má po zásahu Ústavního soudu stanovit nové podmínky pro úřední i chirurgickou změnu pohlaví. Odmítl se jím dál zabývat.
Pro odmítnutí návrhu hlasovalo 42 ze 72 přítomných senátorů. Zamítnutí návrhu hned v zárodku navrhli Stanislav Balík, Jiří Drahoš i Adéla Šípová.
„Jak je možné, že takový zákon začínáme projednávat, když se před tím nezeptáme psychiatrů, psychologů a sexuologů?“ řekl senátor Balík z klubu ODS a TOP 09 a poukázal na ostře nesouhlasná stanoviska psychiatrů i sexuologů.
Šéfka senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová zmínila, že se na její klub obrací spousta lidí s vyjádřením nesouhlasu a že se i ona kloní spíše k jeho vrácení k přepracování.
Žádostí o změnu pohlaví přibylo. Senátoři chtějí zpřísnění, úpravu pro sport i věznice |
Senátorka Vladimíra Ludková neúspěšně navrhla, aby žadatelé před změnou pohlaví prokázali, že nejméně dva roky žili v roli opačného pohlaví a používali neutrální jméno. Jení návrh zároveň posouval věkovou hranici pro chirurgickou změnu ze současných 18 na 21 let. „Primárně má chránit děti, ženy a skupiny trans osob, které nepatří mezi aktivistickou transkomunitu,“ tvrdila Ludková.
„Celý zákon je o maximální nelásce k lidem,“ uvedl předseda senátního klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska. Otevíráte zbytečnou kulturní válku,“ vyčetl Ludkové. „Tento tisk je v rozporu s ústavním pořádkem,“ doplnila ho senátorka za Piráty Adéla Sucharda Šípová. „Namísto zjednodušení klade těmto lidem překážky,“ míní.
Návrhu Ludkové se zastávali Michael Canov, Zdeněk Hraba a Daniela Kovářová. „Minulá vláda se na to vykašlala a současná taky,“ tvrdil Canov. Zastánci návrhu Ludkové byli od začátku ale v patrné menšině
„Ten návrh je prostě špatný a neopravitelný,“ řekl Zdeněk Nytra, šéf senátního klubu ODS a TOP 09, z něhož je i Ludková, která pro něj nezískala podporu ani ve své vlastní straně ODS.
Další senátor ze stejného klubu ODS a TOP 09 Marek Slabý přišel s nápadem vrátit návrh k přepracování. Původně se přitom také podepsal pod návrh Ludkové, stejně jako deset dalších senátorů. Při jednání Senátu vzal ale Slabý zpátečku. Stejně jako Jan Paparega.
„Dostal jsem do mailu bídu,“ postěžoval si Paparega. I podle něj je třeba návrh nejprve lépe prodiskutovat. „Někdy je lepší žádný zákon než špatný,“ připustil Paparega.
