„Polský prezident se střídá s parlamentem při výběru premiéra,“ nabídl politikům jednu možnou cestu Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy při kulatém stolu, který uspořádali senátoři s organizátory studentské akce Vyjdi ven, při níž mladí lidé protestovali proti politické situaci v zemi.
Co by polský model jmenování vlády znamenal? První pokus při jmenování předsedy vlády by měl dále prezident, ale druhý by dostal předseda Sněmovny, nyní Radek Vondráček, a ve třetím pokusu by znovu vybíral prezident, nyní tedy Miloš Zeman. To by podle Kysely výrazně zrychlilo ustavování vlády, protože by neměl jeden politik šanci protahovat dobu mezi prvním a druhým pokusem o sestavení vlády.
„Možná ta varianta, kdy by první pokus byl prezidenta, druhý předsedy Sněmovny a třetí zase prezidenta, by donutil prezidenta k jinému chování. Nemohl by taktizovat,“ řekl iDNES.cz senátor Jiří Šesták.
I podle senátora Jiřího Dienstbiera z ČSSD by varianta, o které hovořil Kysela, vytvořila tlak na to, aby ten, kdo je zrovna na tahu při výběru premiéra, situaci plnohodnotně využil a jen si „nehrál“.
Německý model: vláda nastupuje, až když si sežene důvěru
O druhé možnosti, která by popohnala politiky, hovořil Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Asi by byl vhodnější německý model. Vládne vláda s důvěrou, dokud nezíská důvěru vláda nová,“ řekl při kulatém stolu v Senátu.
„Klidně by se mohlo stát, že by vládl někdo, kdo by po volbách ani nebyl ve Sněmovně, to je ale loňský sníh,“ namítala senátorka Eliška Wagnerová zvolená s podporou Zelených a bývalá ústavní soudkyně.
Německý model měl naopak zastánce v bývalém ministrovi a senátorovi za ČSSD Jiřím Dienstbierovi. „Bylo by asi mnohem šťastnější to německé řešení, než to, které my máme v ústavě, tedy že by se vláda ujímala funkce až po získání důvěry,“ řekl iDNES.cz Dienstbier.
Námitka, že by ještě teď ve Strakově akademii seděla vláda Bohuslava Sobotky, přestože už Sobotka úplně odešel ze Sněmovny, je podle něj lichá. „Nebyla by tu už Sobotkova vláda, protože takovéto uspořádání pravidel hry by vedlo politické aktéry po volbách k tomu, aby co nejrychleji ustavili novou vládu,“ je přesvědčen.
Vláda bez důvěry Sněmovny by podle ústavních expertů neměla přijímat zásadní rozhodnutí, protože je vládou v demisi, a tedy na odchodu. Jmenování trestně stíhaného člověka premiérem ústava podle nich explicitně nezakazuje, je to však věc politické kultury.
Pře o pozice politiků SPD a kdy by Babiš odešel
Jednání o vládě mezi ANO a ČSSD pokračuje ve středu večer. Sociální demokraté se pokusí politiky hnutí Andreje Babiše přesvědčit, aby ukázali vůli ke koalici tím, že ve funkcích ve Sněmovně skončí Tomio Okamura jako místopředseda Sněmovny a Radek Koten v čele bezpečnostního výboru i Radim Fiala jako předseda hospodářského výboru. Tím by ANO mělo podle ČSSD dokázat, že nebude při vzniku koalice se sociální demokracií obcházet partnera spoluprací s SPD ve Sněmovně.
Druhý požadavek ČSSD je, aby se do koaliční smlouvy dostalo, že by Babiš z vlády odešel, kdyby byl nepravomocně odsouzen kvůli kauze Čapí hnízdo. S oběma požadavky má zatím ANO problém, ten druhý Babiš zásadně odmítá.
Pokud koalice ANO s ČSSD vznikne, mají sociální demokraté získat post ministra vnitra (zřejmě předseda Jan Hamáček), zahraničí či obrany (spekuluje se o europoslanci Miroslavu Pochem v čele zahraničí), práce a sociálních věcí, zemědělství a kultury.
