Těsně před svou smrtí obdržel bývalý předseda senátor Jaroslav Kubera od Číny výhružný dopis, ve kterém ho Peking varuje před cestou na Tchaj-wan pod hrozbou odvety. Okolnosti, za kterých dopis vznikal, jsou stále nedořešené.
O tom, že dopis našla po smrti Kubery jeho manželka Věra Kuberová, informoval už dříve Deník N. V rozhovoru pro pořad 168 hodin České televize pak popsala poslední dny bývalého předsedy Senátu.
„Našla jsem to v aktovce, byl mimo desky, které měl oficiálně ze Senátu, takže jsem si to přečetla a vyděsila jsem se, protože ten první dopis z čínské ambasády na mě působil dost výhrůžně. Pak jsem našla ještě jeden dopis, ten byl přímo z Hradu,“ uvedla.
„Najednou byl úplně jiný. Nemluvil. My jsme ho vůbec neviděly,“ dodala dcera Vendula Vinšová.
Dopis Kubera dostal 14. ledna na novoročním obědě u prezidenta Miloše Zemana. Od té chvíle se jeho chování podle rodiny změnilo. „Z toho oběda se vrátil domů, jindy mi vždycky všechno líčil, tentokrát mi neřekl nic, jenom, že to proběhlo normálně. Bylo mu špatně, večer chodil po zahradě, byl nervózní, což jsem teda byla překvapená, protože to se stalo snad poprvé v životě za těch 52 let, co jsme spolu,“ řekla Kuberová.
Schůzka s velvyslancem
A 17. ledna se pak Kubera společně s manželkou zúčastnili oslav čínského nového roku na ambasádě v Praze. Podle Kuberové tam manžel jednal s čínským velvyslancem znovu.
České firmy by za návštěvu Kubery na Tchaj-wanu platily, psala Čína Hradu |
„Manžela odvedli do té místnosti, kde byl jen s panem velvyslancem a čínským překladatelem, nikdo jiný z našich lidí tam nesměl. Mě odvedli do sálu, o 20 minut se prodloužil program, než to začalo. Manžel přišel, a když jsem se ho ptala, co se dělo, tak řekl nic, pana velvyslance odvolají, protože jsem neustoupil,“ popsala tehdejší situaci.
„Jednání trvalo 30 minut přibližně. Předpokládám, že myslí velvyslance. A z toho jsem si vyvodil, že velvyslanec říkal, že pokud na té cestě bude trvat nebo pokud ji uskuteční, tak že on bude mít problém jako velvyslanec,“ řekl pro 168 hodin šéf sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka.
Podle manželky byl po tomto setkání Kubera ještě více napjatý. O tři dny později politik zemřel na infarkt.
„Podle informace od lékařky máme, že ten infarkt už byl z pátku nebo ze soboty. V sobotu vlastně byl kongres ODS, v pátek byla ta schůzka na čínském velvyslanectví s tím čínským velvyslancem. Takže ten infarkt už byl starší, už odpovídal té stresové situaci. Já jsem na tátu strašně hrdá, jsem na něj hrdá, protože neustoupil. A opravdu to vnímáme tak, že ho to stálo v podstatě život,“ dodala dcera.
Dopis na objednávku
Podle informací Deníku N to měl být právě Vratislav Mynář, kdo se setkal se zástupci čínské ambasády a objednal si výhružný dopis Kuberovi. „Kancelář prezidenta republiky si od čínské strany vyžádala (informace), jak bude reagovat, když předseda Senátu pojede (na Tchaj-wan),“ popsal zdroj, podle něhož Mynář na velvyslanectví jednal osobně a později tam i volal.
Ostrý čínský dopis pro Kuberu za cestu na Tchaj-wan si měl vyžádat Mynář |
Prezidentův kancléř však ve svém dubnovém prohlášení na stránkách Hradu obvinění popřel. „S Jaroslavem Kuberou jsme měli nadstandardní, nebojím se říci přátelské vztahy. Mohl jsem mu říkat věci otevřeně a nepotřeboval jsem „objednávat výhružné dopisy“,“ uvedl Mynář ve svém prohlášení.
Podle manželky a Kostky to však není vůbec pravda. „Pan Kubera si ho nevážil. Měl ho za intrikána, mluvili spolu jen v nejnutnější možné míře,“ uvedl Kostka.
Otázka dopisu není stále vyřešena. Zabývá se jím jak zahraniční výbor Sněmovny, tak Senát a jeho nový šéf opět z ODS Miloš Vystrčil. Ten kvůli dokumentu psal prezidentovi, zatím nedostal odpověď. Bez odpovědi je i zahraniční výbor, který si na své jednání pozval hradního kancléře. Ten však odmítl přijít.
Kdyby to náhodou nebylo jasné, pan prezident na F1 řekl: „Pan kancléř
veřejně prohlásil, že Deník N lže a že k ničemu takovému nedošlo. Tak co chcete víc?“
Oznamuji tedy pro pořádek, že žádná další odpověď na můj dopis nebyla a zřejmě ani nebude. Mlha přede mnou, mlha za mnou...
Kubera oznámil svou plánovanou cestu na Tchaj-wan loni. Kromě Číny také Hrad hned reagoval negativně. Zeman tvrdil, že to zhorší české ekonomické zájmy. Podle Kubery se nemělo jednat o protičínskou akci. Cestu Kuberovi nedoporučovali ani premiér Andrej Babiš a předseda parlamentu Radek Vondráček.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček k dopisu řekl, že se nejedná o standardní formu komunikace. Kuberův nástupce označil dopis za „mrazivý“ a dodal, že zavání vyhrožováním. ODS kvůli tomu požadovala odvolání čínského velvyslance.
Česká republika oficiálně uznává politiku jedné Číny. Tchaj-wan má autonomní demokratickou vládu, Peking však jeho samostatnost neuznává a považuje ho za svou vzbouřeneckou součást.
Moje návštěva Tchaj-wanu vztahy mezi Českem a Čínou neohrozí, řekl Kubera v polovině ledna letošního roku:
14. ledna 2020 |
