Sazby daně nechal výbor beze změn tak, jak to ve Sněmovně prosadily zejména ANO a ODS. Slevu na poplatníky ale upravil přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové. Ministryně nicméně ocenila, že senátoři přijali lepší variantu než tu, která byla přijata Sněmovnou.
Poslanci schválili zvýšení slevy na poplatníka na 30 tisíc korun. To by spolu se zrušením superhrubé mzdy znamenalo snížení příjmů veřejných rozpočtů o zhruba 130 miliard korun ročně. Senátní varianta podle Schillerové bude znamenat výpadek příjmů pod 100 miliard korun. Ministryně odmítla možnost, že by se takovou částku povedlo nahradit seškrtáním výdajů rozpočtu.
Výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce z ODS doporučil kompenzovat krajům a obcím výpadek příjmů změnou rozpočtového určení daní. Kraje by si měly polepšit o zhruba sedm miliard korun, obce o 12,9 miliard korun. Obce by nově měly mít podíl na výnosu daní ve výši 25,18 procenta, kraje 9,82 procenta.
Proti návrhu Pirátů ke zdanění akcií
Senátoři se také postavili proti ustanovení prosazeného Piráty, na základě kterého by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionu korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. Schillerová s tím souhlasila.
Senát se bude daňovými úpravami zabývat 10. prosince. O den dříve je mají projednat ještě výbory ústavně-právní a pro veřejnou správu.
Premiér Andrej Babiš koncem listopadu navrhl senátorům ohledně úprav daňového balíčku kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Kompenzace před tím vláda v souvislosti s balíčkem odmítala. Zároveň Babiš navrhl, aby Senát v rámci změn zrušil zvýšení slevy na poplatníka schválené Sněmovnou a ponechal zrušení superhrubé mzdy společně se zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent.
Prezident Miloš Zeman v úterý pohrozil, že daňový balíček bude vetovat. Jako důvod uvedl daňovou slevu na poplatníka zvýšenou o zhruba 10 tisíc ročně, jak ji schválila Sněmovna. Zemana může ovšem Sněmovna snadno přehlasovat.
