V neděli ráno je ticho a chladno, svítí sluníčko, trávu sekají malé automatizované sekačky podobné domácím vysavačům. „V sekání už lidi nahradili roboti. Nás hrobníky zatím ne,“ říká Adam Vokáč, který na hřbitově pracuje vede coby lektor workshop.
„Já nechci vidět lebku,“ reaguje druhá a otáčí se zády. „Když si na ten rýč naskočíte, jde to líp,“ radí Vokáč. Dívka několikrát hluboce zaryje a narazí na kus bílé hmoty. „Je to kost? Ne, to je jenom kámen,“ říká zklamaně a kope dál.