Odvolání Hermana iDNES.cz potvrdil místopředseda rady Lukáš Jelínek, jmenování Foglové další radní Michal Uhl. Konec dosavadního šéfa se očekával, hlasovalo pro něj pět radních ze šesti.
Podle rady, které předsedá publicistka a bývalá disidentka Petruška Šustrová, bylo nutné zastavit agónii, upadající prestiž, organizační chaos a dusnou nepřátelskou atmosféru v ústavu. "ÚSTR není v současnosti symbolem otevírání a zveřejňování dokumentů a informací, ale spíše utajování a účelově selektivní práce s informacemi," uvedli radní v tiskové zprávě.
Hermanovi vytkli živelné zpřístupňování archiválií, problematickou úroveň publikační činnosti, fluktuaci pracovníků i to, že nemá kvalifikaci historickou ani manažerskou.
Rozhovor s odvolaným Hermanem čtěte zde |
Osmačtyřicetiletá Foglová působí především jako překladatelka z polštiny. V minulosti pracovala jako novinářka, několik let vedla České centrum ve Varšavě, na postu ředitelky skončila loni v září. Působila i na českém velvyslanectví v Polsku.
Foglová podle Jelínka radu přesvědčila například předloženým materiálem, v němž popsala, nač se má ústav zaměřit. "Ačkoliv není historička, tak prokázala na základě svého životopisu a zkušeností z diplomacie manažerské předpoklady. Mohla by být osobou, která dokáže ústav vést do doby, než vyplyne z výběrového řízení nové jméno," uvedl radní.
Rada chce nového ředitele vybrat nejpozději do konce dubna 2014. "Tipoval bych, že paní Foglová získá zhruba rok na to, aby situaci v ústavu stabilizovala," doplnil Jelínek.
Sobotka: ČSSD se v odvolání Hermana nijak neangažovala
Bývalý katolický kněz a mluvčí České biskupské konference Herman byl čtvrtým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od jeho vzniku. Instituci vedl od srpna 2010 (rozhovor s Hermanem po jeho jmenování čtěte zde).
Herman výhrady radních odmítl. "Nenechali na ústavu nit suchou. Když by bylo špatně jen něco, tak bych to pochopil, jestliže je špatně úplně všechno, tak se mi to zdá poněkud zvláštní. Pokládám tyto důvody za zástupné, skutečné důvody vidím v rovině politické," řekl Herman iDNES.cz s tím, že za jeho odvolání "byly některé osoby z ČSSD v pozadí s komunisty".
"Pokud má pan Herman nějaké informace o tomto, tak by se měl o ně podělit s veřejností. Pokud chceme, aby ústav byl institucí odideologizovanou a nepolitickou, tak se radní nemohou zabývat tím, jestli přicházejí nějaké tlaky zleva nebo zprava, například vyjádření od komunistů nebo od předsedy ODS," uvedl Jelínek. Odmítl, že by radní někdo instruoval, aby Hermana odvolali.
Nečas vidí situaci stejně jako bývalý šéf ústavu. Jeho odvolání považuje za výhradně politické rozhodnutí "přijaté ruku v ruce vedením ČSSD a komunisty, které jejich exponenti v Radě ÚSTR poslušně vykonali". Podle něj hrozí, že se instituce promění na ústav marxismu-leninismu.
"S vážnými obavami sleduji, jak čtvrt století po sametové revoluci vrcholí snaha sjednocené levice KSČM a ČSSD, v tomto případě pod záštitou Jiřího Dienstbiera a Lubomíra Zaorálka, politicky diktovat jak se smí či nesmí na veřejnosti mluvit o minulosti naší země," uvedl premiér.
Krok radních kritizovala i vicepremiérka Karolína Peake. "Pokud vedení ÚSTR obsadí lidé, kteří zpochybňují totalitnost komunistického režimu, máme se na co těšit a uvidíme, k jakému svéráznému výkladu dějin se nakonec dostaneme, s ohledem na vůli sociální demokracie spolupracovat s komunisty nejenom na krajské úrovni," uvedla předsedkyně LIDEM.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odmítl, že by se jeho strana v odvolání šéfa ústavu angažovala. "V obecné rovině podporujeme odpolitizování ÚSTR a jeho přeměnu na standardní vědeckou instituci, která v budoucnu získá chybějící odborný kredit a bude se nadále zaměřovat na objektivní zkoumání a dokumentaci nacistické a komunistické totality," řekl Sobotka. Nečas svými výroky podle něj instituci permanentně zatahuje do politického boje.
Spory a emotivní diskuse politiků provázely už samotný vznik ústavu. Proti plánu pravicových zákonodárců byla za vlády Mirka Topolánka levicová opozice. ÚSTR funguje od srpna 2007, spadá pod něj i Archiv bezpečnostních složek. Ústav je financovaný ze státního rozpočtu. Jeho úkolem je zkoumat éru nacistického a komunistického režimu, například zpřístupňuje dokumenty bezpečnostních složek.
V posledních měsících se proměnila většina rady
Úvahy o odvolání Hermana se objevily poté, co se v posledních měsících obměnila část rady. V prosinci Senát zvolil archivářku Emilii Benešovou, politologa Lukáše Jelínka, sociologa a antropologa Michala Uhla a dosavadní radní Naděždu Kavalírovou. Právě předsedkyně Konfederace politických vězňů jako jediná hlasovala proti Hermanově odvolání.
Před třemi týdny radu doplnil politolog Jan Bureš, navržený levicovou Masarykovou demokratickou akademií, kterého senátoři upřednostnili před bývalým členem horní komory za ODS Jiřím Liškou. Nečas za to kritizoval v Senátu dominantní ČSSD, že výběrem radních nadbíhá komunistům, kteří ústav dlouhodobě kritizují (více čtěte zde). Sobotka v březnu uvedl, že ČSSD po sněmovních volbách v roce 2014, ve kterých bude hlavním favoritem, ústav nezruší(více čtěte strany).
V úterý před budovou ÚSTR na pražském Žižkově demonstrovala asi dvacítka zaměstnanců ústavu, odborářů a aktivistů proti odvolání Hermana a z obav o osud instituce. Herman ve stejný den ČTK řekl, že jakákoliv politizace činnosti ústavu je nešťastná a kontraproduktivní.
