Vaše působení v Tatře bylo dosud poměrně úspěšné. Nejste teď trochu smutný z toho, že vedení nejvážnějšího zájemce o koupi Tatry, společnosti SDC, už prohlašuje, kdo bude sedět na vašem místě?
Ne, je to součást byznysu a vlastně i vyvrcholení mé práce tady. Původně mi lidé z Revitalizační agentury řekli: Petře, podrž v Tatře strop, ať nespadne a my co nejdříve přivedeme pomoc, tedy strategického partnera. Původně měla být Tatra prodána loni v létě, pak na podzim, v zimě, letos na jaře, pak v létě... Věřím, že letos už bude Tatra opravdu prodána.
Bylo by pro Tatru lepší, kdyby byla opravdu prodána už loni?
Bezesporu, tvrdím to pořád a také mi za to lidé z Revitalizační agentury a nyní z Odienu myli hlavu. Je to prostě tak, že loni byly na světových trzích k fúzím mnohem příznivější podmínky. Nyní je výroba nákladních automobilů v celém světě trochu v útlumu.
Bude podle vás společnost SDC, kterou premiér Miloš Zeman kdysi nazval "kuchyňskou" společností bez kapitálu, perspektivním vlastníkem Tatry?
Myslím, že ano. Obávám se, že kdybychom patřili velké automobilce, jako je třeba Mercedes, Volvo nebo MAN, byli bychom jen jakýmsi přívěškem obrovské firmy. Navíc by nebylo vyloučeno, že takový majitel by mohl utlumit naše působení na některých trzích, aby je sám získal. Pro SDC, která se spojila i s výrobcem speciálních vozů a strojů Terex, bychom mohli být naopak vhodným doplňkem. Nový majitel může využít naší působnosti na trzích Ruska, Číny, Indie a my využijeme jeho západních trhů a servisní sítě. Pokud nový majitel splní také své závazky investic do Tatry, mohl by se podnik opravdu úspěšně rozvíjet.
Co pro vás bylo za vašeho působení v Tatře úplně nejtěžší?
Asi propouštění lidí. Za mého vedení jich musely odejít zhruba dvě stovky. Vím, že mnohé rodiny jsou na práci v Tatře finančně závislé a že měly kvůli propouštění velmi těžkou situaci. Nešlo to ale jinak, pokud jsme chtěli zachránit Tatru, nemohli jsme to udělat bez propouštění.
Co budete dělat, až v Tatře skončíte?
Odpočívat rozhodně nebudu. Už delší dobu mi nabízí Světová banka, abych přijal místo ředitele projektu pro obnovu zemí bývalé Jugoslávie. Také spolupracuji s jednou česko-americkou firmou. Byl jsem také požádán, abych v Tatře ještě nějakou dobu působil jako poradce.
Takže později z Tatry odejdete bez nostalgie za další prací?
To ne, bude mi určitě smutno po lidech, se kterými jsem tady pracoval. Poznal jsem mnoho kvalitních lidí a zjistil, že tady v Kopřivnici existuje opravdové tatrovácké fandovství. Lidé i ve velmi těžkých situacích uměli zabrat.
