Ředitel Cermatu Jiří Zíka věří, že v podzimním termínu ubude problémů s maturitami.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka věří, že v podzimním termínu ubude problémů s maturitami. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Šéf Cermatu: K excesům došlo, maturitám ale hlavně škodí neustálé změny

  • 68
Nový ředitel Cermatu Jiří Zíka připustil přehmaty při jarních maturitách. Před podzimním termínem, který startuje 3. září, proto například skončila řada hodnotitelů kritizovaných slohových prací. Zíka ale za větší problém považuje to, že se systém maturit příliš často mění a je pro studenty i školy nepředvídatelný.

Jak chcete maturitě vrátit důvěru, o kterou z části přišla?
Osobně si myslím, že to může zajistit jedině stabilita legislativy a kvalita provedení maturit. To, že má špatnou pověst, není z mého pohledu tak dalece chyba Cermatu. Jsme na vrcholu pyramidy realizace maturity, tudíž na nás nejvíc fouká.

Nový šéf Cermatu

Jiří Zíka (1953) vystudoval Vysokou školu zemědělskou a poté deset let vyučoval teoretickou mechaniku a termodynamiku. Od roku 1989 působil v soukromém sektoru jako předseda představenstva a finanční ředitel. V Cermatu pracuje od roku 2008, naposledy jako výkonný ředitel a šéf Sekce logistiky a bezpečnosti maturitní zkoušky. Organizaci vede od letošního 10. června, ve funkci nahradil Pavla Zeleného, který skončil kvůli problémům s maturitami.

Kdo další kromě Cermatu podle vás pochybil?
Já bych neřekl, že pochybil. Koncept maturit se několikrát legislativně měnil a v tom vidím příčinu toho, že se maturita vcelku oprávněně jeví jako nestabilní systém. Cermat se dostával do velmi komplikované pozice, protože v krátkých intervalech musel připravovat nové a nové koncepty a modely. V krátkém čase a ve velkém presu přirozeně došlo k několika chybám. Převážně se ale jedná o systémový problém. Na základě zkušeností jednoho roku se dělaly dalekosáhlé závěry na další léta. Nestabilita a malá předvídatelnost je problémem pro žáky i pro školy. Téměř nikdy nebylo v dostatečně velkém časovém předstihu zcela jasné, jak to s maturitou bude.

Co tedy děláte pro to, aby se důvěryhodnost maturit zvětšila?
Máme relativně dobře nastavené vnitřní kontrolní systémy, je ale pravda, že i přesto se například nepodařilo dobře postavit  test z matematiky vyšší úrovně. Kontrolní mechanismy proto zpevňujeme a objektivizujeme. Při tvorbě testů i bezprostředně po testování se zjišťuje validita testů i jednotlivých otázek, aby byly skutečně relevantní a kvalitní. Také jsme se velmi snažili před podzimním termínem zlepšit informovanost studentů i učitelů.

Státní maturity podle ČSSD

Stínový ministr školství z ČSSD Marcel Chládek na čtvrtečním brífinku ČSSD nabídl alternativu ke státním maturitám. Ta mimo jiné zahrnuje:

  • snížení nákladů o polovinu
  • otevřenou databázi otázek v elektronické podobě
  • originální test pro každého studenta
  • nemožnost opisování
  • menší administrativní náročnost

Řešili jste s hodnotiteli slohových prací, aby nedocházelo k podobným problémům jako na jaře?
Problémy byly podrobně probrány s vedoucími hodnotiteli předmětů. Ti pak všechny poznatky a zkušenosti z jarních termínů řešili ve svých zhruba dvacetičlenných týmech hodnotitelů. Pro podzimní termín jsou k opravování písemných prací jak v českém jazyce, tak v cizím jazyce vybráni jen ti hodnotitelé a vedoucí hodnotitelských týmů, u kterých v jarním termínu nedošlo k selháním a excesům.

Kolik lidí skončilo?
Odhadl bych, že to bylo 20 až 40 hodnotitelů, kteří se odchýlili od metodiky.

Považujete za chybu, že se před časem ustoupilo od toho, aby každou písemnou práci opravovali dva hodnotitelé?
Osobně jsem to za chybu považoval, ale rozumím, že rozpočtová opatření si vyžádala takovou oběť.

Testy z matematiky jsme upravili, aby je bylo možné stihnout

Bude těžší verze matematiky jednodušší než na jaře, kdy byla obtížná natolik, že ji neudělalo 17 procent studentů?
Nemyslím, že bude jednodušší, ale bude uzpůsobená délce. Nešlo totiž ani tak o složitost zadání, ale o čas na řešení. Naši matematičtí metodici si po této zkušenosti určitě dají pozor, aby řádně ověřili časovou náročnost testu.

Šéf Cermatu Jiří Zíka (29. srpna 2012, Praha)
Šéf Cermatu Jiří Zíka (29. srpna 2012, Praha)

Dostali jste už od úřadu Jihomoravského kraje k opětovnému přezkumu odvolání studentky, která uspěla u soudu (více zde)?
Dostali jsme požadavek od krajského úřadu, abychom se podrobněji vyjádřili k některým aspektům žádosti. V rozsudku ale nejde o přehodnocení výsledku, pouze o vrácení k novému projednání. Podobné žaloby byly i loni. Je důležité říct, že žádosti o přezkum se většinou týkaly prací, které opravdu nebyly kvalitní. Jsem si jistý, že po jejich zveřejnění by většina zainteresované populace pochopila, že hodnotitelé nepochybili tak, jak se obecně tvrdí.

Co se ale týče zveřejňování informací o maturitách, tak společnost Scio vám vytýká, že Cermat tají informace, jak se připravují a vyhodnocují testy či různé statistiky. Dokonce se to řešilo u soudu.
Městský soud pouze vrátil kauzy k novému projednání. My informace, které se netýkají přímo zadání, nijak netajíme a jde-li o oprávněnou žádost, pak jí vyhovíme. I mě však zarazilo, že zhruba 90 procent žádostí podle 106 (zákon o svobodném přístupu k informacím - pozn. red.) je ze Scia, které komerčně působí ve stejné oblasti. Pravdou je, že ve třech případech máme podle rozhodnutí ministerstva požadované dokumenty vydat. Jedná se o smlouvy na základě výběrových řízení, studii proveditelnosti a žádosti o data výsledků.

Vrátit sloh do škol je krok zpátky, ale budu respektovat zákon

Ministr školství Petr Fiala v červenci představil změny maturit na další dva roky, které mu doporučila jeho odborná komise (více o změnách čtěte zde). Souhlasíte s nimi?
Jsem ředitelem organizace přímo podřízené ministerstvu a připravím maturity podle zadání ministerstva.

Zářijové maturity

K podzimnímu termínu se přihlásilo zhruba 23 tisíc studentů. Z toho 17 tisíc středoškoláků zkoušku opravuje, 6 tisíc ji skládá poprvé. Od 3. do 7. září maturanty ve spádových školách čekají didaktické testy a písemné práce. Ústní část budou dělat na svých školách mezi 11. a 20. zářím. Cermat vydal příručku, jak zvládnout slohovou práci z češtiny (více o příručce čtěte zde), informace k maturitám šíří i prostřednictvím sociálních sítí.

Z vaší řeči ale vyznělo, že jste zastáncem spíše toho, aby slohové práce z češtiny i nadále opravovali nezávislí hodnotitelé.
Ano, v tomto směru si myslím, že vrácení hodnocení do škol je krok zpátky především ve srovnatelnosti hodnocení. Pokud to ale bude zákonem ustanoveno, tak připravíme maturitu co nejlépe podle zákona.

Vadí vám, že se tím oslabí role Cermatu?
To je jen zdánlivé. Rozsah práce na maturitní zkoušce nesouvisí ani tak moc s rozsahem předmětů, ale především s rozsahem zkoušek, které realizujeme. Maturantů bude zhruba stále stejně, tudíž realizovaný počet "žákozkoušek" se nebude příliš měnit. Horší je to samozřejmě s úrovněmi obtížnosti, tam si myslím, že to neoslabí roli Cermatu, ale roli maturity jako takové.

Fialova komise má nyní připravit vizi, jak budou maturity dlouhodobě vypadat. Jaká je vaše představa?
Moje představa je rozumně pojatá maturitní zkouška metodou počítačem podporovaného víceúrovňového testování. Jde o to umožnit žákovi docílit základní úrovně a přitom mu dát šanci, když si ověří, že základní úroveň splnil, že může pokračovat dál v řešení testu tak, aby se pak mohl stát podstatnou součástí přijímacího řízení na vysokou školu.

Jste například zastáncem povinné matematiky?
Ano, ale v rámci strukturované maturitní zkoušky pro omezenou skupinu oborů, například gymnázia. Povinná matematika je pro některé obory smrtící, udělat ji povinnou, by znamenalo téměř znemožnit maturování žáků některých oborů. Podobné je to i u cizího jazyka. Myslím, že se postupně dojde k tomu, že bude povinná angličtina. Opět ale existují určité obory, ve kterých by povinná angličtina měla stejný dopad jako povinná matematika.

Jak často jste v kontaktu s ministrem Fialou a nakolik od něj cítíte podporu?
Jeho podpora pro mě byla deklarovaná při jmenování. Pro mne je to dostačující, v každém případě však necítím, že by neexistovala.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue