Armáda se pravděpodobně inspirovala na Ukrajině, kde jsou tyto prostředky hojně využívány. Vojáci by měli tuto novou techniku získat v nejbližší době, a to z Izraele. Tam armáda poptávala i drony Heron za více než dvě miliardy korun, ze kterých nakonec sešlo.
„Mohu potvrdit, že se vede jednání s konkrétním dodavatelem systémů vyčkávací munice, ale jsme vázáni dodržovat obchodní tajemství. Mohu jen uvést, že záměrem armády je pořízení deseti souprav této munice,“ uvedla minulý rok bez bližších podrobností mluvčí Generálního štábu Vlastimila Cyprisová.
Ani Heron, ani Bayraktar. Obrana nakoupí 200 malých dronů, ty větší musí počkat |
Oproti informacím z loňského roku o záměru pořízení blíže nespecifikovaných systémů získává poptávaná munice jasnější obraz. V registru veřejných zakázek odhalila armáda poptávku po znaleckém posudku, který určí výhodnost nabídek.
Z veřejně dostupné dokumentace plyne zájem o rozsáhlý nákup vyčkávací munice, která se bude skládat z deseti kompletů pro operátory (obsahují ovládací prvky, přenos signálu a tak podobně), přes dvě stě střel včetně cvičné munice, a také přepravní kontejnery, náhradní díly, opravárenské sady či tři simulátory.
Armáda s nákupy dronů zcela obrátila. Může za tím být zpackaný výběr |
Armáda požaduje minimální dolet čtyřicet kilometrů, výdrž ve vzduchu nejméně padesát minut, dostup minimálně tři tisíce metrů a hmotnost bojové hlavice do pěti kilogramů. Ta musí být schopna ničit techniku až s 400milimetrovým pancířem a střepiny musí dokázat zdecimovat pěchotu v okruhu nejméně deseti metrů.
Miliardová zakázka
Vyčkávací munice
|
Sebevražedný dron musí být tichý nejen při letu, ale také při vypouštění z pneumatického vystřelovacího zařízení, které bude pohánět stlačený vzduch.
Hmotnost dronu i s vypouštěcím zařízením je požadována do dvaceti kilogramů.
I přes to, že není zmíněn dodavatel, již dříve se spekulovalo o výrobci UVision z Izraele, který má společný podnik se zbrojovkou Rheinmetall z Německa (podílí se například na výrobě tanků Leopard, který používá i AČR, pozn. red.).
Jeho řada Hero, konkrétně model Hero 120, požadavky plní. Stejný typ zakoupilo Maďarsko v loňském roce. Za 40 operátorských sad a 400 střel zaplatilo 140 milionů euro, tedy zhruba 3,5 miliardy korun. Česká cena bude pravděpodobně ani ne poloviční.
Veřejnost se s tímto typem mohla seznámit na loňských dnech NATO v Ostravě. Expozice pardubické společnosti Retia z holdingu Czechoslovak Group obsahovala tank KF51 Panther s nainstalovaným systémem Hero 120. Česká společnost se podílí na průmyslové spolupráci při integraci dronů Hero ve všech váhových kategoriích.
Masové nasazení této řiditelné munice bylo poprvé zaznamenáno ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020. Ázerbájdžán ji používal proti arménské armádě a ta i s ohledem na minimální protivzdušnou obranu byla prakticky bezmocná. Výrazné nasazení této munice je i na Ukrajině a to na obou stranách konfliktu.
Ruským dvorním dodavatelem je Írán. Ten má jeden z nejaktivnějších programů vývoje a výroby bezpilotních prostředků, zvládne vyrobit okolo 150 sebevražedných dronů měsíčně. Navíc se tyto prostředky v současné době v Rusku vyrábí i licenčně.
Tamní systémy ale obvykle nesou výrazně větší bojovou hlavici a jejich cena je do jednoho milionu korun. K jejich likvidaci se používají kanóny, ale i ruční zbraně – útočné pušky. Díky možnosti masového nasazení dovedou zahltit protivzdušnou obranu a tím způsobit těžké ztráty při relativně nízké ceně.
Ukrajina schválila sankce proti Íránu, Rusku dal drony a zbraně. Budou platit 50 let |
Pro představu o účinnosti vyčkávací munice hovoří například rozbor amerického Institutu pro studium války (ISW), který se zabýval proniknutím pěti dronů Šáhid kyjevskou protivzdušnou obranou v říjnu roku 2022. Účinek se rovnal dopadu patnácti dělostřeleckých granátů do zastavěné oblasti.