V loňském roce v České republice dobrovolně odešlo ze světa 1 224 lidí. Počet sebevrahů od vzniku samostatné republiky postupně klesá, průměr je však stále vysoký. Jak ukázala nedávná čísla Českého statistického úřadu, nejčernějším dnem týdne je z pohledu statistik pondělí.
Ženy se častěji tráví, muži střílejí
Přestože si podle statistik častěji vezmou život muži, v pokusech o sebevraždu podle krizových linek vedou ženy. „Mají mnohem více pokusů a volí jemnější způsoby, například léky. Málokterá žena se zastřelí, to je velmi výjimečné,“ popsal v nedávném rozhovoru pro iDNES.cz přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Anders.
Další problém jsou podle odborníků takové pokusy o sebevraždu, které se do statistik nepropisují. Těch je přitom podle odhadů až dvacetkrát více než samotných sebevražd. Napovědět mohou data o hospitalizacích pro záměrné sebepoškození. Podle nich skončí ročně v nemocnicích z tohoto důvodu v průměru tři tisíce lidí, nejčastěji jde o chlapce a dívky ve věku 15 až 19 let. Nejvíce v nemocnici končí kvůli záměrné otravě.
Sebevraždy jsou nejčetnější u lidí ve věkové skupině mezi 36 až 64 lety, nejméně se jich naopak stane u dětí ve věku od 5 do 14 let. „U lidí mezi 15 až 24 lety je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti. Vedou dopravní nehody,“ uvádí Roksana Vintoniv z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Nejvíce je oběšenýchNejčastějším způsobem provedení sebevraždy bylo v letech 2011–2020 oběšení s podílem 56 procent, následováno je zastřelením (12 procent), skokem z výšky (10 procent) a otrávením (9 procent). Muži častěji než ženy volili hlavně zastřelení a oběšení, ženy naopak otrávení a skok z výšky. Otrava léky a léčivy byl jediný způsob provedení, kterým bylo spácháno ročně více sebevražd ženami než muži. Z hlediska věku docházelo k nejvyšším počtům dobrovolného odchodu ze života u osob z generace tzv. Husákových dětí (40–44) a ve věkové skupině 55–59 let. Zdroj: ČSÚ |
Často se sebevraždy spojují s depresemi či úzkostmi. Takové psychické stavy se však liší od výkyvů nálad nebo horšího rozpoložení, které mnoho lidí dobře zná.
„Duševní onemocnění jako deprese nebo úzkosti jsou závažná a často dlouhodobá onemocnění. Nejde o krátkodobé výkyvy nálad způsobené smutkem či stresem. Jejich léčba vždy vyžaduje spolupráci s lékařem, odborníkem, který po domluvě s pacientem zvolí nejvhodnější postup. Rozhodně nedoporučuji taková onemocnění léčit svépomocí nebo na základě ‚zaručených rad‘ z internetu,“ uvedl Anders.
Mírnější formy onemocnění lze podle psychiatra ovlivnit změnou životního stylu, pohybem, stravou, úpravou denního rytmu, sociálními aktivitami, ale také třeba aplikací fototerapie.
„Nikdy nesmíme zapomínat i na možnosti psychoterapie, která může být samostatnou terapeutickou metodou nebo být úspěšně využívána v kombinaci s psychofarmaky,“ dodává lékař.
Konkrétní přípravek, který může pomoci s depresí, vždy podle něj záleží na pacientovi a jeho diagnóze. „Obecně při přítomnosti depresivní nebo úzkostné symptomatiky při střední a vážné formě onemocnění doporučujeme nemocným vždy léčiva, lehčí formy lze ovlivnit i jinými způsoby léčby včetně psychoterapie. Lidé však často volí užívání léčiv jako nejjednodušší způsob,“ dodal Anders.
Pomoc v nosním spreji
V poslední době se mluví také o látce esketamin, kterou obsahuje léčivý přípravek Spravato. Ten byl uveden na český trh loni v říjnu. „Nebyla mu však stanovena úhrada ze zdravotního pojištění, jeho cena tedy není regulována,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. Přípravek se používá zejména v USA, některé země jej používají za specifických podmínek. V Evropě jej schválila Evropská léková agentura EMA.
Jeho výhodou je skutečnost, že se aplikuje jako „nosní sprej“. Pacient přijde do ordinace psychiatra, několikrát si stříkne do nosu esketamin, vyčká několik desítek minut a může ordinaci opustit.
Častěji si na život sáhne žena, sebevražda se nemá romantizovat, říká expert |
„Esketamin se liší od starších typů léčiv tím, že má poněkud jiný mechanismus účinku. Obnovuje synaptická spojení mezi neurony přes takzvaný glutamátergní systém, neúčinkuje tedy přes známý serotonin jako většina dosud užívaných antidepresiv. Navíc je jeho účinek téměř okamžitý a zároveň způsob podání v ambulanci zajišťuje prakticky stoprocentní adherenci k léčbě, tedy že si pacient lék svévolně nevysadí,“ popsal psychiatr Anders.
Jeho slova potvrzuje i přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Jiří Masopust. „Velká část pacientů s depresí odpovídá na léčbu současně dostupnými antidepresivy pouze částečně, nebo dokonce vůbec, a to i přes opakované či kombinované terapie. Proto stále hledáme nové možnosti v léčbě deprese. Modulátor glutamátergních receptorů esketamin v klinických studiích prokázal rychlý a významný účinek jako přídatná léčba k již podávanému antidepresivu. Rozšiřuje se nám tak možnost úspěšně léčit další depresivní nemocné, kterým standardní léčba nepomáhá,“ poznamenal.
Má to však i své podmínky. Určen je těm, kteří trpí rezistentními formami depresivních onemocnění, kterým neúčinkovala léčba minimálně dvěma antidepresivy a jejichž onemocnění je středně závažné nebo závažné intenzity. „Je podáván lékařem zpočátku dvakrát týdně, po jednom měsíci léčby pak jednou týdně,“ doplnil Masopust.
Ten také upozornil na vedlejší účinky, které se s přípravkem pojí. „Asi čvrtina pacientů popisovala stavy disociace – přechodné narušení vnímání času a prostoru, změny ve vnímání například zvuků. Tyto projevy měly tendenci s dalšími aplikacemi esketaminu ustupovat. Malá část pacientů pociťovala útlum nebo měla přechodně a nevýznamně zvýšený krevní tlak,“ doplnil.
Jak zabránit sebevraždám
Podle Anderse se psychiatrie a léčba duševních onemocnění v posledních letech značně rozvíjí. „V současné době probíhají studie zaměřené na efekty podávání monoklonálních protilátek, ale ty ještě potřebují nějaký čas. Jak u demencí, tak u jiných typů onemocnění. Další terapií je moderní využívání fototerapie, stimulačních metod, jakými jsou hluboká mozková stimulace nebo repetitivní transkraniální magnetická stimulace (neinvazivní léčebná metoda využívaná k terapii specifických neuropsychiatrických onemocnění, pozn. red.) nebo třeba lokalizované ultrasonické stimulace mozku,“ popsal.
Krizové linkyPři riziku sebevraždy mohou pomoci tyto linky: https://narovinu.net/sebevrazdy/ https://www.opatruj.se/prvni-pomoc/krizova-pomoc-1 Linka důvěry Centra krizové intervence v pražských Bohnicích: 284 016 666 Všechna další důležitá čísla najdete zde: http://psychoportal.cz/linky-duvery/ |
V Česku si vezmou život v průměru více než tři lidé denně. „Vnímáme vysokou potřebu preventivních aktivit, ke kterým také pomáhají osvětové projekty,“ uvedla Roksana Vintoniv z NUDZ.
Sebevraždám se dá předcházet prostřednictvím mnoha opatření. Mezi zásadní patří dostupnost odborné péče, a to jak finanční, tak časová a místní. Důležitá je i obecně léčba duševních onemocnění, vzdělávání v oblasti duševního zdraví a omezování prostředků k vykonání sebevraždy. V Česku se například zvažují opatření na železnicích, kde ročně zemřou následkem sebevraždy desítky lidí.
Podle odborníků je důležité také zajištění návaznosti péče. „Člověk, který opustí psychiatrii, by měl mít možnost hladce postoupit do komunitních služeb. Konečně by se nemělo zapomínat ani na služby pro pozůstalé po lidech, kteří si vzali život, ty v současnosti v podstatě zcela chybí,“ dodává Roksana Vintoniv.
V Česku ročně spáchá sebevraždu přes 1 300 lidí. Stát chce zlepšit prevenci |
K prevenci sebevražd přispívá i destigmatizace, té se dlouhodobě odborníci z NUDZ také věnují. Lékaři rovněž fungují v rámci sdružení více než 20 zemí a podílejí se na přípravách nového evropského projektu ImpleMENTAL zaměřeného na přenesení dobré praxe prevence sebevražd z Rakouska.
Česká republika nedávno přijala Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030. Ten si klade za cíl snížit počet sebevražd, a to až o třetinu.