Státní zemědělský intervenční fond v úterý uvedl, že zaslal Evropské komisi zprávu o dotacích vyplacených za květen Agrofertu ve výši 204 milionů korun. Podle Šebestyána (za SPD) jde o nárokové dotace, o které holding zažádal v loňském roce ještě za minulé vlády. Jejich vyřizování bylo pozastavené do letošního dubna kvůli střetu zájmů někdejšího majitele a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Zemědělský fond následně proplácení dotací na základě analýz obnovil.
„Bylo o ně požádáno za minulého období, byly realizovány podle nařízeních vlády schválených minulou vládou. Takže i z toho důvodu ta komunikace mezi SZIF a DG Agri je bezproblémová. Oni (DG Agri) budou určitě provádět své vlastní ujištění, ale zatím vlastně ani SZIF nebyl vyzván, aby tuto situaci jakkoliv řešil,“ řekl Šebestyán.
Podpůrný fond vyzval firmy Agrofertu k vrácení peněz |
Fond v současnosti na základě dohody s DG Agri platby pro společnosti z Agrofertu nahlašuje a označuje, v květnovém výkazu šlo o dotace pro 63 firem. O tom, zda EU vyplatí peníze, které nyní fond poskytl Agrofertu ze svého rozpočtu, se rozhodne začátkem července. „Jestli to spojí s nějakým dalším svým rozhodnutím, na to si budeme muset počkat,“ dodal Šebestyán.
„V zájmu Česka je, aby byly zemědělské dotace vypláceny v plném souladu s pravidly tak, aby země nebyla vystavena riziku jejich vrácení,“ uvedla po jednání Kancelář prezidenta republiky na síti X.
Evropská komise sice už dříve potvrdila, že české úřady mohly obnovit zemědělské dotace firmám z holdingu Agrofert. EU nicméně zatím žádné finance neproplácí, dokud neprověří střet zájmů. Unijní exekutiva také v dopise požádala české úřady o informace, jaká opatření byla zavedena, aby se zabránilo možnému střetu zájmů.
Nebojme se podporovat velké investice, říká nový ministr zemědělství Šebestyán |
Šebestyán v úterý společně s generálním ředitelem fondu Petrem Dlouhým prezidentovi popsal postup fondu ohledně pozastavení a následném proplácení dotací. Ministr novinářům řekl, že probírali také způsob, jak je aktuálně otázka střetu zájmů řešena. Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a považuje tím střet zájmů za vyřešený.
Představitelé opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 nicméně volají po pozastavení vyplácení dotací Agrofertu, dokud nebude jisté, že je Evropská unie neodmítne proplácet.
Více variant předkupního práva na půdu
Šebestyán po jednání s Pavlem také uvedl, že připravovaný návrh zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu, který má řešit aktuální situaci na trhu se zemědělskou půdou, má zatím více variant. V té nejmírnější by mohl zavést ohlašovací povinnost o prodeji zemědělské půdy, nejsilnější úprava počítá se zavedením samotného předkupního práva pro stát, obce i hospodařící zemědělce. Jedna z variant pracuje i s možností omezit výměru vlastnictví, aby předkupní právo nenahrávalo velkým podnikům.
Předložení návrhu zákona o předkupním právu má vláda ve svém plánu legislativy. S předložením ministerstvo počítá v prvním čtvrtletí 2027, zákon by měl nabýt účinnosti v roce 2028. Podle Šebestyána není zemědělská půda v Česku dlouhodobě regulována, a dostává se tak pod stále větší tlak. Navrhovaný zákon kritizují Piráti, ODS i soukromí zemědělci. Podle nich zatíží malé a střední zemědělce, a naopak prospěje velkým agropodnikům, jako je Agrofert.
Policie navrhla obžalovat společnost spadající pod Agrofert. Viní ji z podvodu |
Aktuálně podle něj existují čtyři varianty zákona, o kterých chce ministr jednat s nevládními zemědělskými organizacemi. Nejmírnější nástroj, o kterém resort uvažuje, je zavedení ohlašovací povinnosti. „Aby zemědělec, který hospodaří, byl informován, že se jeho půda bude prodávat,“ řekl Šebestyán. Ve hře je i varianta samotného předkupního práva, a to jak pro hospodařící subjekty, tak i pro stát či obce. „Zaznívá i to, že by to mohlo být omezenou nějakou výměrou vlastnictví na katastr, aby to nenahrávalo jen velkým a silným hráčům,“ dodal ministr.
Zatímco soukromí zemědělci záměr zavést předkupní právo či oznamovací povinnost dříve kritizovali, Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR prosazují jasnější a spravedlivější pravidla pro nakládání se zemědělskou půdou, která umožní investovat těm, kdo na půdě skutečně hospodaří a nebudou diskriminovat žádnou skupinu farmářů. Trh se zemědělskou půdou je podle nich v Česku příliš otevřený a půda se stále častěji stává investicí pro subjekty mimo zemědělství.
České úřady mohly obnovit dotace firmám z Agrofertu, EU zatím nic neproplácí |
Zemědělská půda podle dat Českého statistického úřadu dosahovala v roce 2024 v Česku téměř 4,2 milionu hektarů. Podle společnosti Farmy.cz loni dosáhla průměrná tržní cena zemědělské půdy 372 550 korun za hektar, což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta oproti ceně 360 360 korun za hektar v roce 2024.
Pavel a Šebestyán řešili také situaci v českém zemědělství. Letošní jaro je nejsušší od začátku měření a mnozí zemědělci čelí výraznému poklesu úrody i tlaku na ceny komodit. Diskutovali o tom, jak ty, které tato situace zasahuje nejvíc, podpořit.
