Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. ledna 2023 Otýlie

Sdílej školníka a ušetříš, radí studie. To jde jen těžko, oponují ředitelé

  18:15
Sdílení školníků, účetních a dalších nepedagogických pracovníků je podle studie Vysoké školy ekonomické možností, jak by školy mohly ušetřit až dvě miliardy ročně. Peníze by pak nešly do státní kasy, ale zpět školám. Ředitelé, kterým by ubylo práce, ani dotčení pracovníci s návrhem ale nesouhlasí. Podle nich nelze už tak velké množství práce násobit dalšími úvazky.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Leona Machová je školnicí na Základní škole Šlapanice v okrese Brno-venkov. Do práce chodí už na šestou hodinu ráno, kdy se stará o školní bazén – odebírá z něj vzorky, pracuje v technologické místnosti nebo čistí filtry.

O půl osmé už ale musí být u vchodu a pouští do školy děti. S těmi mimo jiné řeší i zapomenuté klíčky od skříněk či otevírá návštěvám, které do školy jdou. Tím ale její práce zdaleka nekončí.

„Jsme tak velká škola, že denně něco opravuji. Buď jsou ucpané záchody, umyvadla nebo je někde něco rozbitého, vylitého. Nezastavíte se,“ říká o své práci. Návrh Vysoké školy ekonomické (VŠE), jež zpracovala studii pro Partnerství pro vzdělávání 2030+, považuje za nereálný.

Podotýká, že na pět budov, 1046 dětí a 166 zaměstnanců by s kolegou školníkem potřebovali do party ještě třetího, aby vše stíhali. Na toho už ale škole nezbývají peníze.

Podobné návrhy, jako ten od VŠE, se objevily už dříve, říká ředitel šlapanické školy Pavel Vyhňák z Učitelské platformy. Neumí si představit, že by při množství práce, které nepedagogičtí pracovníci mají, své kolegy půjčoval okolním školám. Aby myšlenka podle něj fungovala, musel by mít dané zaměstnance na starost někdo jiný, a ne sami ředitelé.

Výsledky studie Vysoké školy ekonomické

Studie zjišťovala, jak by se ředitelům a školám dařilo v případě, že by nepedagogické profese (uklízečky, školníky, účetní a další pracovníky) zajišťovaly samy obce a školy by je sdílely. Podle pracovníků katedry ekonomické statistiky by školy mohly ušetřit 1,9-2,2 miliardy korun. Ty by nezůstaly vládě, ale šly by znovu do školství. Například tak, že by z nich obce platily dané zaměstnance.

Ulevilo by se ale i samotným ředitelům, kteří téměř čtvrtinu své pracovní doby tráví nad papíry vyplývající z předpisů a rozhodnutí ministerstva školství, Národního pedagogického ústavu, inspekce či zřizovatele. Část této agendy by přenechali lidem placeným obcí a pouze jim dodávali potřebné podklady. Mohli by se tedy věnovat tomu podstatnému - pedagogickému vedení učitelů a žáků.

Například sdílené účetnictví, úklid a údržba by škole v malé svazkové obci mohlo ušetřit dva miliony korun, škole ve velké svazkové obci až sedm milionů korun ročně.

Zadání studie vzniklo ve spolupráci Svazu měst a obcí ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+.

„V minulosti jsme si s kolegy zkoušeli půjčovat fyzikáře nebo chemikáře. Musíte jim ale přizpůsobit rozvrh. Stejně tak bychom se museli přizpůsobit i těmto profesím ve školách. Když praskne kohoutek, potřebujete opraváře hned, ne druhý den, kdy může přijít z druhé školy,“ argumentuje Vyhňák.

Práce účetní je termínovaná, není to holubník

Práce až nad hlavu má i účetní z pardubické Základní školy Prodloužená Ivana Kratochvílová. Pro iDNES.cz uvedla, že je s kolegy i z jiných škol maximálně vytížená. „Práce je z velké části termínovaná, tudíž dodržovat termíny při uzávěrkách, statistikách, vyúčtování dotací na více pracovištích je nereálné,“ vysvětluje.

Jogurt ve světle, rozkopané dveře, hořící sušák. Školník o strastech své práce

Poodhaluje, že účetní má ve škole často vícero rolí, nezřídka i suplují pozici personalisty. „Je potřeba mít daného zaměstnance k ruce, proto tyto funkce nelze na větších školách dělat ani externě,“ říká s tím, že si tuto myšlenku umí představit pouze u menších škol. Ani tam se ale nejedná o úsporu. „Úspora by to byla tehdy, pokud by druhou práci dělala účetní zadarmo,“ dodává.

Ředitelé se kloní k finskému modelu

Na malotřídní Základní škole Němčičky v břeclavském okrese zajišťují výuku tři učitelé včetně ředitele Petra Antoše. Ten redakci sdělil, že už dvacet let mají externí účetní a například školnice je denně vytížená – ke škole patří i mateřská škola.

„Paní školnice končí denně nejdříve o půl páté, ve škole i uklízí, takže by určitě neměla náladu dojíždět na další školy měnit žárovky a tak podobně,“ myslí si Antoš.

Ředitel svitavské Základní školy T. G. Masaryka Jiří Sehnal absolvoval pracovní poznávací cestu po Finsku – zemi, k jejímuž školství by se rád přiblížil i ministr Vladimír Balaš a dává si jej za vzor. Sehnal si ze Skandinávie přivezl poznatky, které se podobají návrhům VŠE.

„Město mělo vlastní zaměstnance – univerzální školníky, kteří se v případě potřeby starali o údržbu. Ředitel byl skutečně pouze pedagogický ředitel, staral se čistě o pedagogický rozvoj svých lidí a neřešil, že mu do školy zatéká. Nahlásil to a město se o to postaralo,“ líbí se mu.

Demotivační, reagují učitelé na pokles platů. Věří, že Balaš naplní slib vlády

Pokud by si vzalo dané služby pod sebe město, došlo by podle Sehnala k jejich zlevnění. Podotýká, že i přes nedostatek času se mu daří najít si čas k hledání řemeslníků, ve většině případů se ale setkává s jejich odmítavou reakcí – finanční možnosti škol podle jeho slov netáhnou.

Ryzí sdílení zaměstnanců mezi více školami si ale ředitel neumí představit. Jedním z důvodů je i skutečnost, že pokud by měl pracovník například čtvrt úvazek na každé škole, jeho vedoucím by administrativa neubyla. Kromě toho hrozí, že dotyčný nebude mít žádné zázemí, tudíž se snižuje i jeho loajalita k případným zaměstnavatelům.

Zato ministerstvu školství se nápad líbí. Přestože školy zřizují obce a kraje, umí si úřad představit, že by poznatek z VŠE fungoval v praxi. „Už dnes existují případy, kdy si některé činnosti zajišťované nepedagogickými pracovníky zajišťují školy i systémem dodávky služby – vedení účetnictví, personalistika a podobně,“ obhajuje myšlenku ředitelka odboru komunikace ministerstva Lubomíra Černá.

Prezidentské volby 2023

Druhé kolo se bude konat 27. a 28. ledna . Do druhého kola postoupili Petr Pavel, který v prvním kole získal 35, 4 % hlasů, a  Andrej Babiš, který skončil v prvním kole druhý se ziskem 34, 99 % hlasů. 

Šance na ukončení konfliktu na Ukrajině letos je relativně malá, říká Šedivý

  • Nejčtenější

Babišovi hrozí zastřelením, našel náboj. Žádá ochranu, ukončil kontaktní kampaň

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš v úterý na mimořádné tiskové konferenci řekl, že končí s kontaktní kampaní mezi...

Chci být prezidentem všech, řekl Babiš. Většina národa vás nechce, opáčil Pavel

Byla to jedna z klíčových předvolebních debat. Na poslední chvíli pozvání České televize přijal expremiér a šéf ANO...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Manželce přišel ostrý náboj v obálce, oznámil Babiš. Pavel výhrůžku odsoudil

Prezidentský kandidát a lídr hnutí ANO Andrej Babiš na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že obdržel dopis s ostrým...

Dezinformaci o úmrtí Petra Pavla prověří policie. Lež odsoudil generál i Babiš

V řetězových e-mailech a také na falešných webových stránkách kandidáta na prezidenta Petra Pavla se šíří informace, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Liberec bouřil kvůli Babišovi, v Jablonci ho odpůrci vypískali z náměstí

Kandidát Andrej Babiš v pátek při kampani před druhým kolem prezidentské volby dorazil do Liberce. Přišli za ním jeho...

Několik lidí se dostalo na dotyk ke klenotům. Hrad je označil za odborníky

Premium Zatímco jiní mrzli v několikahodinových frontách venku před katedrálou svatého Víta, aby z několika metrů spatřili na...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Fotbal se mění, Slavia také. Trpišovský exkluzivně o trendech i návratu Stancia

Premium Když se ve chvilce volna vyrazil projít po pískovcových útesech a díval se, jak do skal narážejí mořské vlny, hlavou mu...

Podpora ukrajinských uprchlíků dozná změn. Vláda od dubna mění pravidla

Vláda v pátek schválila úpravu parametrů podpory ukrajinských uprchlíků, o kterém diskutovali ministři od prosince....

Ministr zkritizoval SÚKL. Chci přesná data, řekl Válek k vývozu léků

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by měl své nástroje využívat důsledněji, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil...

STALO SE DNES: Češi vybírají hlavu státu. Putin na Ukrajině chystá ofenzivu

V Česku začalo druhé kolo prezidentských voleb. Ruský prezident Vladimir Putin připravuje ruské síly k ofenzivě na...

Rudí lokajové i škopky špíny. Také Československo zažilo nelítostné boje o Hrad

Premium Prezidentské volby provázejí tuhle zemi už déle než století. Některé byly nekonečně nudné, jiné nesmírně napínavé....

Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy
Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy

Podvodníci dávno neprodávají jen předražené hrnce. Nyní na to jdou ještě rafinovaněji a nachytat mohou kohokoliv z nás. Upozorňuje na ně unikátní...

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Největší zlo jsou cukry, tuky tělo potřebuje, říká výživový specialista

Premium Výživová doporučení se mění. Dokonce i tuky, které bývaly na černé listině, už jsou brány na milost a staly se součástí...

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...